Praha - Na nákup potravin dávají Češi výrazně menší část svých výdajů než před 25 lety. Stále větší kus rozpočtu domácností naopak ukrajují služby - jejich podíl na "spotřebě" vzrostl téměř dvojnásobně. Čím dál tím víc peněz platí lidé hlavně za bydlení, vodu a energie. Vyplývá to z porovnání online deníku Aktuálně.cz na základě údajů Českého statistického úřadu.
V roce 1989 utratil každý obyvatel republiky za potraviny a nealkoholické nápoje v průměru 26,3 procenta svých čistých výdajů - tedy výdajů po odečtení daní, zdravotního a sociálního pojištění. V loňském roce to byla už jen 18,35 procenta čistých výdajů.
Jinými slovy to vypovídá o tom, že výdaje na potraviny rostly od roku 1989 pomaleji než celkové výdaje. Zatímco před 25 lety dal člověk v průměru za potraviny a nealkoholické nápoje 492 korun měsíčně, loni to bylo 2067 korun, tedy 4,2krát více. Čelkové čisté peněžní výdaje se ve stejném období zvýšily z 1871 na 11 263 korun měsíčně - tedy na šestinásobek.
Skladba čistých peněžních vydání českých domácností
| Položka | 1989 | 1999 | 2009 | 2014 |
| Potraviny a nealkoholické nápoje | 26,3 % | 21,4 % | 17,3 % | 18,4 % |
| Bydlení, voda, energie, paliva | 9,7 % | 18,8 % | 19,1 % | 19,4 % |
| Doprava | 10,9 % | 10,4 % | 9,4 % | 9,5 % |
| Odívání, obuv | 11 % | 6,4 % | 4,5 % | 4,4 % |
| Rekreace, kultura | 11,7 % | 10 % | 9,2 % | 8,6 % |
| Alkoholické nápoje, tabák | 4,6 % | 3,4 % | 2,5 % | 2,6 % |
| Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy | 8,4 % | 8,2 % | 6 % | 5,1 % |
| Zdraví | 0,4 % | 1,5 % | 2,4 % | 2,4 % |
| Pošta, telekomunikace | 1,5 % | 2,9 % | 4,1 % | 3,8 % |
| Vzdělávání | 0,2 % | 0,4 % | 0,5 % | 0,5 % |
| Stravování, ubytování | 4,6 % | 4,1 % | 4,6 % | 4,8 % |
| Ostatní zboží a služby | 6,1 % | 7,3 % | 9,8 % | 10,9 % |
| Výdaje označené jako nespotřební | 4,6 % | 5,3 % | 10,4 % | 9,7 % |
Bohatneme a ceny jdou dolů
Klesající podíl potravin na celkových výdajích lze v ekonomické teorii vysvětlit takzvaným Engelovým zákonem. Ten zjednodušeně říká, že s rostoucím příjmem jde na potraviny stále menší část výplaty.
"S růstem reálných příjmů nemusí domácnosti nakupovat více potravin, protože nákup dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl," souhlasí analytik Home Credit Michal Kozub. Pokud tedy lidé bohatnou, uvolní se jim prostor pro nákup jiného zboží a služeb.
Potvrzuje to i statistika ČSÚ, která porovnává výdaje u jednotlivých příjmových kategorií. Deset procent domácností s nejnižšími příjmy nyní dává na potraviny a nápoje v průměru 22,8 procenta výdajů, zatímco deset procent nejbohatších za ně utrácelo jen 11,8 procenta výdajů.
V době, kdy se ekonomice daří hůř, podíl potravin na výdajích naopak roste - lidé, kteří přišli o část příjmu nebo rovnou o místo, totiž logicky šetří hlavně na zbytných položkách. "Když člověk přijde o práci a musí snižovat své výdaje, zřejmě si odpustí spíše návštěvu kadeřníka nebo kina než chleba s máslem," dodává ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
V posledních měsících dokonce cena potravin zůstává stabilní, nebo dokonce klesá. Za to spotřebitelé dlouhodobě vděčí hlavně zahraniční konkurenci, protože vyšší nabídka zboží vede k poklesu cen. V posledním roce se přebytek na evropském trhu ještě zvýšil kvůli ruskému embargu na dovoz ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků ze zemí EU.
Na zlevnění potravin má podle analytiků vliv i hospodárnější výroba - čím je efektivnější, tím levnější. "To však leckdy vede bohužel k tomu, že potraviny nejsou chutné ani příliš výživově hodnotné," myslí si Kovanda.
Na bydlení jde téměř pětina výdajů
Stále větší část příjmů naopak lidé dávají na "nákup služeb". Pokud bychom vzali jen platby za nájemné, vodné, stočné, elektřinu, plyn a teplou vodu, tak na ně loni plynulo 19,4 procenta čistých výdajů, což je v průměru zhruba 2184 korun měsíčně. Tedy 12,1krát více než v roce 1989, kdy se bydlení podílelo na celkových výdajích jen 9,7 procenta.
V absolutních číslech se ve skupině služeb nejvíce zvýšily výdaje na zdraví - průměrný Čech za ně utratí téměř 41krát více než v roce 1989. Podíl výdajů na tuto položku vzrostl z 0,35 na 2,39 procenta.
"Jde o celkovou změnu struktury financování zdravotnictví. Nyní je již běžné, že pacienti platí za některé lékařské zákroky," vysvětluje Kozub. Zároveň se podle něj výrazně rozvinul i soukromý sektor, kde si lidé řadu úkonů hradí sami. "Trendu doby, jakési módní vlně, podléhají nejen samotní pacienti, kteří polykají pilulku při každé bolístce, tak lékaři, pro něž je mnohdy snazší předepsat lék, který potlačí projevy nemoci," dodává Kovanda a připomíná, že jak v Evropě, tak v USA roste i třeba spotřeba antidepresiv.
Celkový podíl výdajů na služby se zvyšuje i proto, že služby zdražují rychleji než potraviny. Některé z nich také začaly domácnosti využívat častěji a další teprve vznikly. "Jde například o internet a mobilní telefony. Před dvaceti lety bylo také takřka nemyslitelné, aby existovaly služby typu úklid bytu nebo hodinový řemeslník," říká Kozub.
Podle Kozuba se zvyšují i celkové výdaje na položky, které spotřebitel nemůže vynechat, ani když se rozhodne šetřit - tedy na potraviny, bydlení a zdravotnictví. Zatímco v roce 1989 na ně dal průměrný Čech v souhrnu 36,3 procenta svých peněz, nyní je to už přes 40 procent výdajů. "Ve výsledku tedy domácnosti nemají větší prostor k tomu, aby utrácely za libovolné zboží a služby," shrnuje analytik. Dodává ale, že nynější ceny - na rozdíl od těch netržních v roce 1989 - odrážejí reálnou poptávku po zboží a službách v Česku.
