Boj o peníze. Češi chtějí mzdu vyšší o inflaci, firmy mohou nabídnout jen benefity

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 11. 9. 2022 18:07
Zaměstnavatelé zvyšovali mzdy i letos, v průměru kolem čtyř procent. To je ale stále hluboko pod vysokou inflací. Přibývá tak lidí, kteří jsou ochotní kvůli penězům změnit práci. Na druhou stranu však existují i obory, kde si krize snad ani nevšimli. Podle mzdového průzkumu agentury Grafton Recruitment jde hlavně o IT. Velký přehled ukazuje, kolik vybrané profese berou a o koho se firmy perou.
Foto: Thinkstock

Nekončící krize na trhu práce

Trh práce v Česku se letos podle ředitele Grafton Recruitment Martina Mala potýká s nejistotami kvůli neukončené pandemické krizi i válečnému konfliktu, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině. "Zatímco s pandemií se trh práce v mnoha oblastech naučil žít, válečný stav mu neumožnil původně předpokládaný vývoj," připomíná Malo. 

Mnozí zaměstnavatelé, ačkoli by chtěli, tak podle Mala nejsou schopni zaměstnancům zvyšovat mzdy o dvojcifernou inflaci, která se zřejmě ještě vyšplhá k 20 procentům. Životní úroveň Čechů proto klesne.

Důvodem, proč se firmy do přidávání svým lidem příliš nehrnou, je jednak růst nákladů kvůli energetické krizi, jednak stále narušené dodavatelské řetězce, vývoj kurzu české koruny vůči euru i absence kvalifikované pracovní síly. A k tomu navíc značná nejistota ohledně budoucnosti.

"Pokud jsou ale ve firmě kritické pozice, tedy takové, na které se jen velmi těžko hledají kandidáti, jsou zaměstnavatelé ochotní i dorovnat míru inflace. Je jich ale opravdu málo," připomíná Malo. Už podle něj totiž neplatí to, co v minulosti - tedy že lidé nechtějí měnit práci kvůli nejistotě. "Nyní ji klidně vymění, pokud jim nový zaměstnavatel nabídne vyšší mzdu, která dorovná alespoň inflaci," podotýká dále.

To si ale řada firem nemůže dovolit. Aby své lidi neztratily, místo přidávání se proto uchylují alespoň k rozšířené nabídce benefitů, z nichž některé na trhu ovšem nejsou příliš běžné. "Vedle tradičních bonusů či prémií se objevuje i benefit v podobě ročního dorovnání mzdy podle aktuální inflace, a to zejména v oboru informačních technologií nebo podnikových služeb," doplňuje Malo. "Díky prohlubujícímu se nedostatku lidí se běžným jevem stává také nástupní bonus i odměna za doporučení nového pracovníka v řádech mnoha desítek tisíc korun," popisuje.

Pryč s kvótami

Podle průzkumu Graftonu současná situace nejvíce ovlivnila výrobní a stavební firmy. Dlouhodobá přílišná závislost na pracovnících z Ukrajiny se podle něj ukázala být nejjednodušší, ale v zásadě chybnou cestou. Aktuálně je kvůli všeobecné mobilizaci a válce nábor z této země prakticky nemožný a jiné zdroje uchazečů o práci nejsou dostatečné.

Tento problém však podle agentury může vyřešit česká vláda, a to přesměrováním schválených kvót v Programu kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země. "Vláda je ale v této oblasti překvapivě pasivní a vyčkává vývoje na Ukrajině a patrně i výsledků komunálních voleb," domnívá se šéf agentury Malo. "Tímto přístupem ztrácíme jakoukoliv konkurenční výhodu vůči okolním zemím v čele s Polskem, které velmi dobře pochopilo, že pokud má ekonomika růst, je potřeba zabezpečit dostatek kvalifikovaných uchazečů, a tím pádem změnit nastavení pravidel ekonomické migrace," dodává.

Přetrvávající nedostatek lidí na trhu práce ovšem dává českým zaměstnancům jistotu, že se ani do budoucna nemusí obávat o práci. "Dá se očekávat, že nezaměstnanost bude v následném období oscilovat mezi 2,7 až 3,3 procenta, ale to pouze za předpokladu, že nenastane nejčernější scénář energetické krize," uzavírá průzkum Graftonu. 

  • Zjistěte, jaká je a bude situace ve výrobě, zdravotnictví, službách, stavebnictví, bankovnictví, IT, logistice, obchodu a také právu. Uvedené hrubé mzdy v rozmezí od minimální výše po maximální jsou firmy ochotné zaplatit kandidátovi, který je již v okamžiku nástupu připraven plnit pracovní úkoly na dané pozici bez zaškolování a zaučování. 
 

Právě se děje

Další zprávy