Praha – Celkem 573 porušení „protikuřáckého zákona“ zjistili v loňském roce hygienici při kontrolách restaurací, kaváren a dalších stravovacích zařízení. „Nejčastěji se jednalo o kouření ve stavebně neoddělených podnicích v prostorách nákupních center. V několika případech také nebyl splněn požadavek na označení příslušnou grafickou značkou u vstupu do zařízení,“ řekla online deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Jen v loňském roce provedli hygienici celkem 17 799 kontrol stravovacích zařízení. Při nich se obecně zaměřují na různé povinnosti, zejména hygienickou bezpečnost provozu – dodržování zákazu kouření je pouze jedním z bodů, který obvykle kontrolují.
Právě kvůli komplexnímu charakteru kontrol nelze podle Čechové jasně říci, jaká je celková výše pokut uložených provozovatelům právě za porušení zákazu kouření nebo chybějící grafickou značku ani jaká byla nejvyšší pokuta za tento nedostatek.
Umožní-li podnik kouření na zakázaném místě, tedy i únik kouře do veřejných prostor nákupních center, může provozovatel dostat pokutu od pěti do deseti tisíc korun. Podnikům, které u vchodu nejsou označené grafickým symbolem, hrozí pokuta do výše pěti tisíc korun.
Mezi podniky, které loni od hygieniků dostaly pravomocné pokuty vyšší než 20 tisíc korun, byl kvůli kouření potrestán jediný. Kavárna Paparazzi Fashion Cafe v ostravském Obchodním centru Futurum musela zaplatit celkem 30 tisíc korun – mimo jiné za porušování zákazu kouření v provozovně, která je otevřenou součástí veřejnosti volně přístupného prostoru obchodního centra. Výši pokuty ale ovlivnil také druhý zjištěný nedostatek – nedodržování správné hygienické praxe.
Na zasklení nemáme, radši to zavřeme
Takzvaný protikuřácký zákon (přesněji „o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami“) zakazuje kouření ve všech uzavřených a krytých veřejných prostorách. To se tedy vztahuje i na kavárny či restaurace umístěné v pasážích nákupních center.
Povolit kouření v takových provozovnách může provozovatel nákupního centra jen v případě, že jsou úplně oddělené od zbytku obchodního centra a mají odpovídající odvětrávání.
„Kouřit je dovoleno pouze ve stavebně oddělených a větraných prostorách,“ vysvětluje Aleš Linhart, partner advokátní kanceláře TaylorWessing. Odděleným prostorem se myslí úplně uzavřený prostor se zavřenými dveřmi a zdí sahající až ke stropu.
Řada podniků o kouřící zákazníky nechce přijít, na příslušné úpravy ale nemá peníze. Investice do zasklení provozovny sahají až do několika stovek tisíc korun, účinná ventilace pak žene celkovou částku k několika milionům. Takové sumy si mnoho provozovatelů nemůže dovolit – zejména ne teď, kdy ministerstvo zdravotnictví připravuje zákon o úplném zákazu kouření v těchto zařízeních.
„Vypadá to, že kavárnu snad budeme muset zavřít. Zasklení by pro nás představovalo náklady kolem sedmi set tisíc korun. Pokud započítám i ventilaci, bavíme se o sumě přesahující dva miliony,“ potvrzuje jeden z majitelů podniku v nákupním centru, který si přál zůstat v anonymitě.
Otázku, zda se stát zcela nekuřáckým objektem, nebo povolit kouření některým nájemníkům s uzavřenými provozovnami, řeší i vedení nákupních center. "Problém kouření řešíme už delší dobu. Musíme na jedné straně respektovat legislativu a na straně druhé přání našich zákazníků," říká například ředitel pražského obchodního centra Nový Smíchov David Pažitka.
Kuřáci si tak mohou ve smíchovském centru zapálit například v bowlingové herně, jedné restauraci, jedné kavárně a ve sport baru.
„Pokud bychom kouření v kavárně zakázali, přišli bychom o většinu hostů,“ tvrdí další z kavárníků, který potřebné úpravy z obavy před sankcemi raději uskutečnil. Přestože je kuřácká část jeho kavárny zasklená, případným problémům se stejně neubrání.
„Stává se nám, že se zákazník posadí v naší nekuřácké části, která se nachází přímo v pasáži nákupního centra, a zapálí si. Obsluha jej samozřejmě okamžitě upozorní, že je tento prostor nekuřácký, jenže pokud by zrovna v tu chvíli přišla kontrola, pokutě bychom se patrně neubránili,“ dodává podnikatel.
Podle advokáta Jana Linharta má obsluha v případě, že host odmítá cigaretu uhasit, právo zavolat i policii. „Obsluha je oprávněna vyzvat osobu, která zákaz porušuje, aby v tomto jednání nepokračovala nebo aby prostor opustila, a případně požádat policii o zákrok směřující k dodržení zákona,“ upřesňuje.
Tisícovka od policisty
Přímo policie a městští strážníci mohou uložit kuřákovi pokutu za přestupek. Za kouření v uzavřených prostorách, jako jsou právě nákupní centra, nádražní haly či úřady, nebo pod zastřešenými nástupišti vlaků či zastávkami hromadné dopravy, hrozí lidem na místě pokuta až tisíc korun.
Například pražská městská policie eviduje za loňský rok 12 519 případů, kdy lidé kouřili na zakázaných místech. "Za celý rok jsme kvůli tomu uložili pokuty ve výši 856 tisíc korun," říká mluvčí Městské policie Praha Jan Čihák.
Brněnští strážníci loni řešili 361 takových přestupků, přičemž na místě uložili pokuty v celkové hodnotě 9300 korun. Řadu případů – podle evidence konkrétně 144 – pak řešili jen domluvou. Naopak dalších 179 případů skončilo u přestupkové komise. „Průměrná výše pokuty se pohybovala kolem dvou set korun,“ dodává Jakub Ghanem z tiskového oddělení Městské policie Brno.
Němeček chce úplný zákaz
Do vlády nyní míří návrh ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka na úplný zákaz kouření v restauracích.
Chystaná novela má také výslovně zakázat používání takzvaných elektronických cigaret a bylinných výrobků ke kouření všude tam, kde jsou zakázány klasické cigarety - tedy například na pracovištích, na úřadech, uvnitř kin, divadel, škol, sportovních hal či dopravních prostředků.
Němeček navrhuje i přísnější sankce. Například za umožnění kouření na zakázaném místě by nově hrozila pokuta až 50 tisíc místo dosavadních maximálně 10 tisíc. Samotného kuřáka pak může přestupek přijít až na 5000 korun namísto dosavadních 1000 korun.
