


Za možné škody způsobené padajícím sněhem ze střech domů mohou lidé, kteří mají mít nad nemovitostí dohled, potažmo sami majitelé. Neplatí to pouze tehdy, pokud správce či majitel přijali opatření, která by škodám mohla přecházet.

Při poškození majetku musí správce či majitel uhradit poškozenému způsobenou škodu. Pokud by sníh někoho zranil, musí nahradit bolestné, ve výjimečných případech by pak mohli být i trestně stíháni za ublížení na zdraví či usmrcení z nedbalosti, vysvětluje Lukáš Syrový, vedoucí týmu pro oblast práva nemovitostí ve společnosti Havel & Partners.
Aby se majitelé a správci nemovitostí vyhnuli eventuálním škodám či zraněním způsobeným sněhem či ledem, měli by pravidelně kontrolovat stav střechy a v případě větších srážek zajistit odstranění sněhu nebo ledu. Důležitým preventivním prvkem jsou pak podle Syrového například také sněholamy, tedy zábrany sloužící proti sesuvu sněhu.
Například výstražné cedule upozorňující na nebezpečí pádu sněhu ale samy o sobě odpovědnosti nezbavují. Mohou však podle Syrového platit jako polehčující okolnost, zejména pokud majitelé a správci budov současně činili i další preventivní opatření.
Pokud v důsledku pádu sněhu či ledu nastane poškození například zaparkovaného vozidla, musí zodpovědná osoba nahradit poškozenému škodu rovnající se nákladům na opravu vozidla do původního stavu, náklady na odtah a případně také náklady na zapůjčení náhradního vozidla či ušlý zisk.
„Pokud padající sníh zraní osobu, může poškozený požadovat náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění, náhradu nákladů spojených s léčením či ztrátu na výdělku. Ve výjimečných případech by dokonce mohla nastoupit odpovědnost trestněprávní, a to za ublížení na zdraví z nedbalosti či za usmrcení z nedbalosti,“ dodal Syrový.
Případy, kdy na chodce spadne kus ledu, nejsou podle Syrového příliš časté. Tyto spory často končí mimosoudní dohodou, výjimkou ale není ani soudní řízení. Nejčastěji se podle něj řeší poškození zaparkovaných vozidel v centrech měst, kdy dojde k pádu zledovatělého sněhu na vozidlo zaparkované před domem. V takových případech musí odpovědná osob hradit opravu v řádech desítek tisíc korun.



Západní polovinu republiky v pátek od časného rána zasáhlo intenzivní sněžení, které zkomplikovalo provoz na dálnicích, horských silnicích i ve městech. Evidované nehody se tak týkaly převážně silničního provozu. Občasné sněžení nebo sněhové přeháňky budou podle meteorologů pokračovat na většině území.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.