


Skromněji než v předchozích letech musí letos kvůli ekonomické situaci pojmout Velikonoce pětina Čechů, a dokonce 31 procent nízkopříjmových domácností. Naopak více chce utrácet pět procent lidí. Zbytek zaplatí stejně, nebo svátek neslaví. Vyplývá to z průzkumu pro firmu Provident Financial, který provedla agentura Ipsos v březnu na vzorku 1036 lidí a mezi 841 lidmi z nízkopříjmových domácností.

„Velikonoce nejsou vnímány jako drahé svátky, lidé snadno ušetří na výrobě vlastní dekorace nebo pečením vlastního velikonočního pečiva. Nízkopříjmové domácnosti si ale musí dávat pozor na cenová lákadla v obchodech, aby je svátky nepřišly zbytečně draho. Na akce a slevové nabídky si počká 54 procent z nich. Dokonce 17 procent lidí kupuje méně vajec kvůli jejich ceně,“ uvedl Petr Javůrek, hlavní finanční analytik úvěrové společnosti Provident Financial.
Do 2000 korun se vejde s nákupy na Velikonoce 75 procent Čechů. „Zhruba 60 procentům nízkopříjmových domácností stačí rozpočet do tisíce korun, přitom jde o útraty za potraviny, dekorace a pomlázky. Dražší Velikonoce si dopřeje 14 procent českých domácností, utratí více než 2000 korun. U domácností s nižším příjmem je to jenom sedm procent," dodal Javůrek.
Lidé tráví velikonoční svátky buď doma, nebo se navštěvují v rámci rodiny. Na chalupu pojede jenom osm procent Čechů, u rodin s nižšími příjmy je to dokonce pět procent. Lidé před chalupou dávají přednost kratším výletům po Česku, pětina bude pracovat na zahrádce nebo si zvelebovat domácnost.
Asi 60 procent Čechů barví vajíčka a peče mazanec nebo beránka, 53 procent se věnuje velikonoční výzdobě a polovina lidí tráví Velikonoce na návštěvě. Méně času věnují tradiční výrobě pomlázek. Tu si uplete 30 procent Čechů, před pěti lety to bylo 40 procent. I když jsou Velikonoce církevním svátkem, Češi je takto nevnímají. Pouze sedm procent se letos chystá navštívit církevní obřad proti 21 procentům před pěti lety.
Barvení vajíček má největší tradici v Jihočeském kraji se 71 procenty, ale i v Praze barví vejce více než polovina lidí, a to 53 procent. Letos také pravděpodobně bude méně koledníků. Před pěti lety chodilo na koledu 33 procent Čechů, letos jich chce vyrazit 23 procent. Více koledníků je na menších vesnicích.



Fotbalisté Argentiny v posledním čtvrtfinále mistrovství světa v Americe udolali Švýcarsko 3:1 po prodloužení a dál mohou snít o obhajobě zlata.



Loňského inscenačně ledabylého Othella letos na Hradě vystřídala jedna z raných Shakespearových komedií, jediná autorova hra, která má označení žánru přímo v názvu – Komedie omylů. V energickém režijním nastudování Vojtěcha Štěpánka a precizním hereckém ztvárnění vznikla vkusná, zábavná inscenace pod širým nebem.



Mohla už mít dávno jiné starosti, po hodině jít slavit. Jenže skvěle rozjeté finále Wimbledonu Lindy Noskové proti krajance a kamarádce Karolíně Muchové se jí na konci druhé sady pěkně zkomplikovalo. Není divu, že z ní pak všichni novináři páčili, kde v sobě našla mentální sílu na tak povedený třetí set.



Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.



Pro řadu pacientek je nepostradatelný. Nahradit se nedá. Přesto lék Tamoxifen na rakovinu prsu na českém trhu chybí. Jeho výrobce ohlásil před osmi měsíci výpadek a přestal ho do Česka vozit. Úřady sice v lednu zajistili náhradní dodávky, i ty ale v červnu skončily. „Sehnat nějaké balení je nadlidský úkol,“ říká lékárník Marek Hampel a dodává: „Novela zákona o léčivech nepřinesla efekt.“