reklama
 
 

Za kotel, který otravuje vzduch sousedům, hrozí nové pokuty

21. 11. 2014
Domácnosti už nebudou smět používat kotel na uhlí nebo dřevo s nejvyššími emisemi. Pokutu můžete dostat i za zakázané palivo, především odpady.

Praha – Pokuta až 20 tisíc korun hrozí od roku 2017 domácnostem, které nebudou mít revizi svého kotle, kamen nebo krbu na uhlí či dřevo. Revizi musí provést nejpozději do konce roku 2016 a na vyžádání ji případně předložit obecnímu úřadu. Revize bude povinná každé dva roky.

Nová povinnost se vztahuje na spalovací zdroje na pevná paliva určené k ústřednímu vytápění domácnosti. Revizí tedy nemusí projít například ty krby, které si lidé pořizují spíše kvůli příjemné atmosféře a jsou pouze doplňkovým zdrojem tepla. Revize nebudou nutné ani u kotlů na plyn v majetku domácností, u nich zatím podle zákona stačí udržovat zařízení v "bezpečném stavu".

Až 50 tisíc korun pak budou muset od 1. září 2022 zaplatit domácnosti, u nichž revize ukáže, že jejich kotel nesplňuje alespoň parametry třetí emisní třídy.

„Dále je třeba počítat s pokutou 50 tisíc korun za to, pokud bude domácnost v kotli používat zakázaná paliva, především odpady, uhelné kaly a podobně,“ říká Vladimír Stupavský, šéf Klastru Česká peleta, sdružujícího asi šedesát firem a organizací z oblasti využívání biopaliv.

Už od začátku letošního roku je v Česku zakázán prodej kotlů spadajících do první a druhé emisní třídy. Lidem tedy lze nabízet už jen zařízení spadající minimálně do třetí emisní třídy. Od roku 2018 pak mají z obchodů zmizet i zařízení třetí emisní třídy, na trh bude moci minimálně čtvrtá emisní třída. Výrobci sice mohou staré kotle dál produkovat, ale pouze na export.

„Po 1. září 2022 nebude možné v domácnostech vůbec topit zařízeními první a druhé emisní třídy,“ dodává mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Podle ní jde o uhelné kotle, kamna nebo krby, které vykazují nejvyšší hodnoty emisí a současně nejnižší účinnost.

Výměnu provedla desetina domácností

O nutnosti zbavit se starých neekologických kotlů vědí Češi už od září roku 2012, kdy zákon nabyl účinnosti. Výkonný ředitel Asociace podniků topenářské techniky Mojmír Krátký odhaduje, že od té doby se k výměně odhodlala asi desetina ze zhruba 600 tisíc domácností, které starší kotle využívají.

„Většinu v současnosti prodávaných kotlů třetí třídy představují uhelné kotle s ručním přikládáním bez elektronické regulace, což je stejná technologie, která byla nedávno ještě zařazena do tříd jedna a dvě. Drobné úpravy umožnily jejich zařazení do třetí třídy,“ vysvětluje Krátký. Jejich cena se tak od starších typů kotlů příliš neliší. Zvýšila se jen o několik tisíc korun na průměrných 30 tisíc. „Technologie kotlů třetí třídy ale mají minimální možnost regulace provozu, a poskytují tudíž nízký komfort vytápění,“ upozorňuje Krátký.

„Kupovat kotle nižších emisních tříd se tudíž nevyplatí, mají nízkou účinnost a jedná se o technologicky zastaralé neboli výběhové kotle, které se už nevyvíjejí a bude stále složitější zajistit jejich servis a případné opravy,“ doplňuje jej Vladimír Stupavský.

Oba zástupci firem také varují před koupí uhelného kotle první a druhé třídy, které se na trhu i přes zákaz stále objevují. „Oficiálně tito prodejci na trhu nejsou, ale stále jde nakoupit kotel takzvaně bez papírů na černo převezený přes hranice. Odhaduji to na desítky až stovky kusů ročně,“ říká Stupavský.

„Je potřeba si uvědomit, že po 1. lednu 2022 tyto kotle nebude možné provozovat, takže lidi, kteří si je nyní přesto pořídí, čeká v relativně krátké době opět výměna,“ dodává Krátký.

Podle Stupavského pojišťovny v případě požáru navíc nemusejí po roce 2022 vyplatit pojistku, pokud se prokáže, že domácnost používá nevyhovující kotel. Samotné pojišťovny to ale tak jednoznačně nevidí. „V tuto chvíli není možné říci, jakým způsobem bychom postupovali,“ říká mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková. „Pojišťovnu vždy zajímá příčina vzniku pojistné události. Pokud by byla jedinou příčinou emisní třída, zohlednila by to,“ předpokládá mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálek.

Vyšší třída přijde i na 70 tisíc

Za kotel, který splňuje nové požadavky a poskytuje i „vyšší komfort vytápění“, si ale lidé připlatí. Ve čtvrté emisní třídě mohou lidé pořídit ještě uhelné kotle a kotle na pelety. „Tyto kotle mají elektronicky řízený přísun spalovacího vzduchu, což znamená nižší nároky na obsluhu a současně až o pětinu vyšší účinnost,“ vysvětluje Krátký. Jejich průměrná cena se pohybuje mezi 40 až 50 tisíci korunami.

„Nejmodernějšími technologiemi jsou takzvané automatické kotle, které mají řízen i přísun paliva, takže umožňují několikadenní bezobslužný provoz s účinností vyšší až o 30 procent oproti obyčejným kotlům. Ovšem zde začíná cena na 70 tisících korunách,“ dodává ředitel Asociace podniků topenářské techniky.

Dotace pro čtyři tisíce domácností

Koupi kotle nejvyšší emisní třídy mají v regionech s největším znečištěním ovzduší podpořit dotace. „Takzvané kotlíkové dotace byly vyhlášeny v Moravskoslezském, Středočeském, Ústeckém, Královéhradeckém a Plzeňském kraji,“ připomíná mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Podle údajů, které online deníku Aktuálně.cz poskytl resort životního prostředí a zmíněné kraje, si nový kotel s pomocí dotace pořídily během dvou výzev od roku 2012 téměř čtyři tisíce domácností. “Jen za Státní fond životního prostředí bylo ke konci října vyměněno 1589 kotlů,“ dodává Roubíčková. Samotný fond zatím lidem vyplatil 67,5 milionu korun. Společně s údaji z krajů tak bylo zatím na takzvaných kotlíkových dotacích domácnostem proplaceno téměř 200 milionů.

Domácnostem, které podaly žádost o dotaci na výměnu kotle za ekologičtější, zbývá ještě vyplatit více než jednou tolik. Celková alokace ministerstva životního prostředí a krajů na výměnu kotlů totiž představuje 490 milionů korun. „Všechny alokace ve všech krajích byly během několika dní až měsíců vyčerpány,“ informuje Roubíčková.

Další „kotlíkové dotace“ chce ministerstvo životního prostředí vypsat v příštím roce. „O možnosti jejich financování z nového Operačního programu Životní prostředí ještě jednáme s Evropskou komisí,“ dodává Roubíčková.

Podle Českého plynárenského svazu, který zahrnuje asi stovku plynárenských sdružení a 250 firem, je pravděpodobné, že Evropská komise už nepovolí dotace na koupi uhelných kotlů – i přes to, že budou odpovídat standardům třetí a čtvrté emisní třídy.

„Podpora výměny kotlů na uhlí opět za kotle spalující uhlí není vůbec v souladu s nízkouhlíkovou ekonomikou EU,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady Českého plynárenského svazu. „Uvítali bychom proto, aby podporu získaly kotle na zemní plyn,“ dodává.

Na pořízení plynových kotlů mohly domácnosti získat dotace už během dvou uplynulých výzev. Na nákup plynového atmosférického kotle na zemní plyn byla maximální možná výše dotace 15 tisíc korun. Na plynový kondenzační kotel bylo z evropských fondů propláceno až 20 tisíc.

Nejvyšší dotaci mohly ale získat domácnosti, které si místo uhelného kotle první nebo druhé třídy pořídily kotel čtvrté třídy na uhlí, dřevo nebo pelety s automatickým dávkováním paliva. Na ně mohly dostat až 60 tisíc korun. V případě koupě kotle třetí třídy s automatickým přikládáním činila dotace až 40 tisíc korun. U zplyňovacích kotlů na tuhá paliva čtvrté a vyšší emisní třídy byla dotace nastavena až na 55 tisíc korun.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama