Daň z neočekávaného zisku, mimořádná daň nebo také válečná daň - tento nástroj je spjatý hlavně s Velkou Británii. Poprvé ji tam v roce 1981 zavedla Železná lady, premiérka Margaret Thatcherová. Jednalo se o daň ve výši 2,5 procenta ze zisků bank, které profitovaly z velmi vysokých úrokových sazeb.
Koncem 90. let stejný nástroj použila vláda Tonyho Blaira. Ta jej uvalila na více než tři desítky soukromých firem, mezi nimi i na energetické podniky.
Letos v květnu pak daň ve výši 25 procent zavedl kabinet Borise Johnsona, týká se ropných a plynárenských společností. "Oba sektory mají nyní mimořádné vysoké zisky v důsledku toho, jak roste cena ropy a zemního plynu na světových trzích, což částečně způsobuje ruská invaze na Ukrajinu," komentoval rozhodnutí kabinetu tehdejší britský ministr financí Rishi Sunak.
Podobná slova nyní zaznívají z úst českého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). "Dnes sledujeme poměrně neobvyklý jev, kdy některé firmy mají velmi vysoké zisky v důsledku současné ekonomické situace," vysvětloval minulý týden v rozhovoru pro týdeník Ekonom, proč vláda nad zavedením daně uvažuje.
"Podotýkám, že pro mě není zisk nic sprostého. Naopak, podniká se s cílem dosáhnout ho. To, co ale vidíme v těchto sektorech (energetika a banky - pozn. red.), je, že mají vysoké zisky díky vnějším okolnostem," doplnil Stanjura.
Daň z neočekávaných zisků by se sice firem ze zmíněných oblastí měla dotknout, ovšem ne všech. Jednat by se mělo o desítky těch největších společností.
Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová pro Aktuálně.cz potvrdila, že vláda by o opatření měla rozhodnout do konce příštího týdne. Stanjura daň obhajuje tím, že tyto peníze nemají zmizet někde v rozpočtu v rámci běžných výdajů, ale jít na pomoc se zvládáním rostoucích cen energií. Dodává, že se má jednat pouze o přechodné opatření.
Hrozí vyvádění zisku do zahraničí, tvrdí experti
Odborníci jsou ale vůči tomuto nástroji skeptičtí. "Daň z mimořádných zisků nebo klasická sektorová daň (rozdíl je v tom, že první zmíněná daň se nemusí nutně vztahovat na celé odvětví - pozn. red.) nepředstavují ideální cestu, jak získat dodatečné příjmy do veřejných rozpočtů," říká daňový expert Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.
Opatření označuje za takzvaný nesystémový zásah do daňového systému, který by motivoval dotčené firmy k daňovým optimalizacím. To jsou postupy, kterými si podnik může různými způsoby snižovat daně. Přimět firmy může i k vyvádění zisků do zahraničí.
"V Česku jsou různé kreativní způsoby daňových optimalizací velmi rozšířené a zavedení daně z mimořádných zisků tuto činnost jen podpoří. Pokud má vláda pocit, že některé společnosti mají díky současné ekonomické situaci nadměrné a nepřiměřené zisky, ať si je raději vezme jednorázovým administrativním opatřením než trvalou změnou daňového zákona," doporučuje Jelínek.
Jako o nesystémovém kroku, který by měl řadu negativních dopadů, mluví o dani z mimořádného zisku také ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Zdůrazňuje hlavně snížení či ztrátu důvěry zahraničních i tuzemských investorů ve stabilitu českého podnikatelského prostředí a daňového systému.
"Obava z opakování podobných překvapivých a nesystémových řešení může zahraniční i tuzemský kapitál odklonit do sousedních zemí. To by byl problém obzvláště pro sektor energetiky, kde bude v následujících letech potřeba obrovských investic v souladu s plány na jeho transformaci směrem k zeleným cílům Evropské unie," podotýká Peterka.
Na narušení českého podnikatelského prostředí pak upozorňuje i ekonom společnosti Deloitte David Marek. Krok vlády by podle něj zvýšil nejistotu pro daňové poplatníky, protože se najednou zničehonic objeví nová daň. "Letos to může být jeden sektor, příští rok zase jiný. V takovém případě si v podstatě žádná firma nemůže být jistá tím, že je daňové prostředí v Česku stabilní," je přesvědčený Marek.
Rozpočet potřebuje nové zdroje
Přimhouřit oko nad opatřením se dá podle expertů v případě, že půjde pouze o provizorní opatření, jak tvrdí Stanjura. "Pokud kabinet dodrží to, že půjde jen o dočasný krok, ekonomika to přežije. Bylo by ale adekvátnější hledat dlouhodobé systémovější změny na straně příjmů i výdajů státního rozpočtu," dodává dále Marek.
Také Peterka připouští, že v době, kdy schodek rozpočtu přesahuje 200 miliard korun a výdaje jsou vyšší než v covidovém roce 2020, vláda musí hledat nové zdroje, odkud získat peníze do státní kasy. "Plošné zvyšování daní domácnostem a firmám, které zatížila současná krize, nyní nepřipadá v úvahu. Lze proto do jisté míry pochopit zájem vlády o zdanění sektorů, kterým se v těchto podmínkách nebývale daří. Je proto nutné zvážit všechna pro a proti," uvedl ekonom.
V otázce mimořádně daně ale podle něj panuje stále řada neznámých. Jasný není ani způsob jejího výpočtu, sazba, a tedy ani výnos.
Mluvčí ministerstva financí Lagronová se k otázce, jakého procenta by daň mohla dosahovat, nevyjádřila. Stanjura pouze uvedl, že potenciální výnos pro rozpočet by mohl dosáhnout vyšších desítek miliard korun. Národní rozpočtová rada, která jako nezávislý orgán dohlíží na zacházení státu s financemi, ve své analýze ze začátku srpna nicméně doporučila, aby se daň pohybovala mezi 40 a 60 procenty.
V koalici panuje na zavedení daně shoda
Jasné kolem mimořádného zdanění není ani to, kterých konkrétních firem ze zmiňovaných tří sektorů by se daň měla týkat. Zcela určitě by se ale vztahovala na skupinu ČEZ, která představuje největší energetické uskupení v Česku. Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se ale domnívá, že v tomto případě by bylo jednodušší, kdyby stát nechal ČEZ vyplatit stoprocentní dividendy.
Ze zvažovaných oborů by se dani neměly vyhnout banky. Podle ekonoma Tomáše Havránka je totiž evidentní, že díky vyšším úrokům České národní banky vydělávají "bez práce". "Vybírají peníze od klientů, kterým v průměru platí jednoprocenty, a ty peníze ukládají u České národní banky většinou za sedm procent. Ano, mají náklady spojené s regulací a vlastním provozem, ale pořád vydělávají nyní strašně moc, aniž by dělaly produktivní práci navíc," tvrdí expert.
Pokud by kabinet zavedení daně odsouhlasil, opatření by mohlo projít legislativním procesem do konce roku. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na něm v koalici panuje shoda. Stanjura dříve uvedl, že z pěti vládních stran se vede nejsložitější debata, zda nástroj zavést, v ODS.
Podle Nováka je koneckonců největším paradoxem právě to, že zavedení mimořádné daně zvažuje pravicová vláda s ministrem financí za ODS. "To jasně svědčí o tom, v jak zoufalé situaci se z pohledu státního rozpočtu nacházíme," uzavírá analytik.
