Kde vzít peníze na boj proti drahotě? Experti Fialovi radí napodobit Thatcherovou

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
1. 8. 2022 5:30
Dlouho slibovaná vládní pomoc proti dopadům zdražování je tady. A s ní kromě jiného i jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě pro rodiny s ročním příjmem do milionu korun. Kritici však upozorňují, že dosavadní vládní opatření nestačí. Kabinet Petra Fialy podle nich musí přijít s dalšími nápady jak pomoci a zároveň získat peníze do rozpočtu. Premiér už naznačil, kde by šlo peníze vzít.

Debaty o pomoci lidem v době masivního zdražování rozdělují politiky i ekonomy. Česko patří v Evropě k zemím, kde ceny rostou v posledních týdnech nejrychleji, inflace je tu nejvyšší za poslední tři dekády. V meziročním srovnání stouply ceny v červnu o 17,2 procenta. Ohlášené kroky vlády hodnotí jedna část kritiků jako nedostatečné, druhá naopak jako příliš štědré.

Okolní státy na to jdou různě. Polsko snížilo DPH, Německo zavedlo levné jízdné pro všechny, Maďarsko zastropovalo ceny pohonných hmot. 

Fialův kabinet, kde peníze z postu ministra financí hlídá premiérův spolustraník Zbyněk Stanjura, přišel už před létem s balíčkem označeným jako "deštník proti drahotě". Nyní, na konci července, z něj vybaluje peníze. Nejviditelnější je jednorázový příspěvek pět tisíc korun za každé dítě pro domácnost s příjmem do milionu ročně. 

Zvyšuje se také maximální výše čerpání rodičovského příspěvku na 13 tisíc korun, životní a existenční minimum se zvedá o 10 procent. Vzroste sleva na poplatníka, lidem by na dani měla ušetřit 250 korun měsíčně. Při růstu cen energií by mělo pomoci i zavedení úsporného energetického tarifu. 

Představitelé vlády opakují, že ohlášená opatření lidem i firmám výrazně pomohou. "Děláme všechno, co je v našich silách, abychom situaci zvládli. Vyzývám občany, aby nepodléhali panice a nevěřili katastrofickým scénářům. Vláda slíbila, že nikoho nenechá padnout, slib platí i nadále," prohlásil Fiala na tiskové konferenci před odjezdem na dovolenou.

Odborníci ale upozorňují, že vládě budou chybět peníze, je tedy nezbytné, aby rozhodla o způsobu, jak je získá. Ve středu vláda schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun oproti 280 miliardám, které prošly sněmovnou v březnu. 

Pomoc pro domácnosti i firmyVelký nárůst cen se vláda pokouší tlumit opatřeními za téměř 100 miliard korun. Meziroční míra inflace dosáhla v červnu 17,2 procenta. Příčinou je válka na Ukrajině, zdražení energií i výpadky v dodavatelských řetězcích způsobené pandemií koronaviru.
47 mld. Kčzvýšení důchodů v lednu a v červnu
12 mld. Kčzvýšení daňové slevy na poplatníka pro rok 2022
10 mld. Kčjednorázová podpora rodin s dětmi
až 7 mld. Kčdalší podpora dětských skupin
4,2 mld. Kčsnížení spotřební daně na pohonné hmoty od června do září
4 mld. Kčzrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun
2,5 mld. Kčzvýšení příspěvku na bydlení kvůli vysokým cenám energií
2 mld. Kčzvýšení životního a existenčního minima
Zdroj: Informace vlády k pomoci proti zdražování

"Měli bychom ve vládě otevřít diskusi o sektorové dani nebo dodatečném zdanění energetických firem, které mají obrovské zisky. Nejsme hnutím, které by milovalo vysoké daně, je ale potřeba zachovat základní sociální smír," uvedl vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan.

Premiér naznačuje solidární daň

Za pravdu mu dává například bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, kterého sněmovna čerstvě zvolila do čela Národní rozpočtové rady. "Banky a energetika zažívají nezasloužené žně, jejich zdanění dává smysl, je zcela na místě debata o dočasné a přesně mířené sektorové dani. Tím neříkám, že si ji osobně přeji. To, že se ta debata otevře, je takřka jisté," uvedl pro časopis Ekonom.

V této souvislosti připomněl bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou, označovanou za představitelku typické pravicové politiky. "Na počátku 80. let řekla bankéřům, že sice mají zisky, ale ne proto, že poskytují klientům lepší služby, ale proto, že vláda zvyšuje úrokové sazby k potlačení inflace. Její větu můžete přenést do dnešní doby na české bankéře," uvedl.

K takovému zdanění se patrně přiklání také premiér Petr Fiala, který o něm mluvil v několika rozhovorech. "Přemýšlíme nad tím, jak využít zisků energetických firem pro to, abychom pomohli lidem a společnosti. Nějaká míra solidarity těch, co mají vyšší zisk ne proto, že třeba zavádějí nové inovace či lepší řešení, ale jen proto, že jim nahrává situace a ostatní se dostávají do problémů, je namístě," sdělil například v polovině tohoto měsíce CNN Prima. 

A obdobně promluvil také v sobotním rozhovoru pro deník Právo. "Umím si představit formu solidarity mezi těmi, kdo mají neočekávané zisky v důsledku situace na světových trzích s energiemi, a těmi, kteří jsou nenadále vysokými cenami energií postiženi. Tam je možné hledat nějak formu solidarity, tedy daň z neočekávaného zisku nevylučuji. Jaká bude ale její forma, o tom se ještě budeme bavit," řekl předseda vlády.   

O zdanění debatovala podle ministra financí Stanjury i Národní rozpočtová rada. Ve chvíli, kdy zisky energetiků rostou díky externím vlivům, je podle něj debata o zdanění na místě. "Pokud se pro to skutečně rozhodneme, příjmy by neměly skončit anonymně v rozpočtu, ale mohly by se použít na mimořádný výdaj, jako je například 66 miliard na pomoc lidem se zvládáním vysokých cen energií," řekl deníku E15.

Nešlo by však o klasickou sektorovou daň, proti které vystupuje kromě jiných například ekonom Štěpán Křeček, jeden z poradců předsedy vlády. "Vytváří to prostředí, ve kterém hrozí, že úspěšné firmy budou trestány za to, že se jim daří. Obávám se, že sektorová daň by dala politikům nástroj k jejich vydírání. Nerad bych se dožil situace, kdy budou firmy platit kampaně politickým stranám, aby se vyhnuly uvalení sektorové daně," řekl.

Pozornost vzbudila také výzva dvou někdejších ministrů Miroslava Kalouska a Mirka Topolánka adresovaná vládě k výraznému šetření. "Je nezbytné do roku 2025 snížit počet státních zaměstnanců. Nárůst 70 tisíc za 10 let nezvýšil kvalitu veřejných služeb, neúnosně však zvýšil objem nutných mzdových prostředků," uvedli v Desateru k uzdravení veřejných financí v Hospodářských novinách.

Fiala jejich návrhy opatrně uvítal. "Rozpočtové odpovědnosti se naše vláda rozhodně nechce vzdát, i když je nyní nucena řešit dopady ruské války proti Ukrajině i Západu. Teze obou pánů jsou určitě podnětem k další diskusi a máme v planu se jimi zabývat v Národní ekonomické radě vlády," přislíbil.

Se změnou rozpočtu přijde vláda do sněmovny po parlamentních prázdninách v září a zároveň musí pokračovat v přípravě rozpočtu na rok příští. Ministři se při tom budou muset ohlížet na názory veřejnosti, protože už v září zemi čekají komunální a senátní volby.

Redakce Aktuálně.cz oslovila pět odborníků, kterým položila tři stejné otázky. Přináší odpovědi zakladatele výzkumné organizace PAQ Research, sociologa Daniela Prokopa, hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, Filipa Pertolda z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu - Cerge-EI, Michal Šoltés, který je odborným asistentem na Právnické fakultě UK a výzkumník think-tanku IDEA a Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

1. Která rozhodnutí vlády o pomoci lidem či firmám vítáte?

Daniel Prokop: Určitě lze pochválit zvyšování stropu příspěvku na bydlení, jeho digitalizaci, zvyšování životního minima - byť mohlo být vyšší -, nižší zdanění částečných úvazků a zrychlení čerpání rodičovské dovolené pro nízkopříjmové rodiče. To jsou kroky, které cílí na nejohroženější skupiny domácností. Stojí řádově jednotky miliard - hodně muziky za málo peněz. Jen by těchto systémových kroků mělo být mnohem víc. 

Štěpán Křeček: Za správnou považuji podporu rodin s dětmi. Ty se v přepočtu příjmu na členy domácnosti v mnoha případech propadly pod úroveň důchodcovských rodin. Mimořádná podpora je však pouze jednorázová, obávám se tedy, že nemusí být dostatečná, a mělo by se uvažovat o jejím opakování.

Dobré je i zvýšení životního a existenčního minima či příspěvku na bydlení. Jedná se o cílenou pomoc pro nejohroženější skupiny obyvatel. Tato pomoc není příliš nákladná a nebude vytvářet silný inflační tlak, přesto mnohým domácnostem výrazně pomůže.

Filip Pertold: Určitě je správná valorizace životního a existenčního minima, výpočtu příspěvku na bydlení i jeho částečné zjednodušení. U všech sociálních dávek ale mohlo dojít k výraznějšímu navýšení a zjednodušení přístupu. Jde o to, že tyto dávky jsou cílené, takže šetří rozpočet a pomáhají.

Michal Šoltés: Za správné považuji valorizaci důchodů a životního i existenčního minima či navýšení příspěvků na bydlení. Mimořádná valorizace však nezvýšila základní složku důchodu, ale jen procentuální část. To dělá i procentuálně vyšší nárůst u vyšších důchodů. V ideálním světě by navíc valorizace neměla záviset na aktuální ochotě vlády, ale měla by být automatická. Schvalování navíc stojí vládu zbytečný politický kapitál a energii.

Lukáš Kovanda: Myslím, že vláda zatím slaví úspěchy spíše na mezinárodním poli. Pokud přispěla třeba k tomu, že se podařilo na úrovni EU prosadit jádro jakožto zelenou investici, jde nepochybně o úspěch, byť se bude projevovat spíše postupně, v běhu let. Stejně tak je úspěchem to, že ČEZ získal podstatnou část kapacity pro zpracování zkapalněného plynu v novém terminálu v Nizozemsku.  

 

Právě se děje

Další zprávy