


Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy Trump prvně oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, připomněl irský web Business Plus.

Jde o první krok Trumpovy administrativy vedoucí k dalšímu rozšíření cel od chvíle, kdy v únoru americký Nejvyšší soud označil mechanismus, kterým prezident zavedl plošná globální cla za nezákonný, poznamenala agentura AP.
S odkazem na národní bezpečnost a veřejné zdraví Trump oznámil stoprocentní clo na patentované farmaceutické produkty a složky, které vstoupí v platnost v příštích 120 dnech pro větší společnosti a 180 dnech pro menší firmy.
Nařízení o clech na farmaceutika nicméně obsahuje řadu výjimek, týkajících se generických léků a firem, které se již zavázaly vybudovat výrobní závody v USA do konce Trumpova mandátu. Nižší sazby získají také země, které s administrativou uzavřely obchodní dohody, což výrazně snižuje počet léčiv, na něž se nakonec budou vztahovat trojciferná cla.
Cla na farmaceutické výrobky jsou výsledkem šetření ministerstva obchodu zahájeného loni, které zkoumalo dopady výroby léků v zahraničí na národní bezpečnost USA. Trump již loni v červenci pohrozil zavedením cel až ve výši 200 procent na léky, což přimělo státy i farmaceutické firmy uzavírat dohody s jeho administrativou.
Farmaceutické produkty z EU, Japonska, Koreje, Švýcarska a Lichtenštejnska budou podléhat 15procentnímu clu, zatímco produkty z Británie budou mít clo nižší. Společnosti, které s vládou USA uzavřely cenové dohody v rámci principu takzvaného Nejvýhodnějšího národa (Most Favoured Nation, MFN), se clům vyhnou až do začátku roku 2029. Podle serveru Politico uzavřely takové dohody s Bílým domem například velké farmaceutické společnosti jako Pfizer, Merck, Bristol Myers Squibb a AstraZeneca.
Americký prezident loni 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Opatření zdůvodnil mimo jiné nespravedlivými překážkami, které tyto země podle něj uplatňují při dovozu zboží ze Spojených států, a vysokým deficitem amerického zahraničního obchodu.
Na dovoz z EU Trump oznámil takzvanou reciproční sazbu 20 procent. Její zavedení pak opakovaně odložil, ale zároveň pohrozil i jejím zvýšením na 50 procent. Následně loni 21. srpna uzavřely USA a EU rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi prezidentem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hovořila o základním 15procentním clu, které se bude vztahovat asi na 70 procent zboží z EU dováženého do USA.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Jeho satirickému oku neunikl Barack Obama, Margharett Tetcherová, Nicolas Sarkozy, ale třeba ani Woody Allen, Beatles nebo Mick Jagger. V dětství astmatický klučík se během pár let proměnil v jednoho z nejrespektovanějších světových karikaturistů a oženil se s bývalou přítelkyní Paula McCartneyho, půvabnou herečkou Jane Asherovou. Letošního 1. června oslaví 90 let.



Měsíc po ostře sledovaných volbách mají Maďaři novou vládu, jejíž členové v úterý složili v parlamentu sliby. Ve středu se má sejít na svém prvním zasedání, po 16 letech u moci její předseda Péter Magyar (Tisza) vystřídal dosavadního premiéra Viktora Orbána (Fidesz). Živé vysílání předávání moci na sociálních sítích nicméně okořenil, když ukázal skartovačky v sídle svého předchůdce.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Ve filipínském Senátu, kde se skrývá senátor Ronald dela Rosa hledaný Mezinárodním trestním soudem (ICC), dnes zazněla střelba, píše agentura AFP. Do budovy podle ní předtím vstoupilo několik ozbrojených vojáků. Nejmenovaný činitel agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou známy žádné oběti. Podle Reuters svědci slyšeli více než deset výstřelů, podle AFP nejméně pět.