Společnost Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, uvádí, že se za loňský rok podařilo zrecyklovat 76 procent všech vytříděných obalů, konkrétně u plastů 70 procent. Předloni se u plastů jednalo o 69 procent.
Jenže pouze ze zhruba 30 z 69 procent vytříděného plastu se stane nový výrobek, dalších 39 procent najde energetické využití jako "alternativní certifikované palivo" převážně do cementáren, zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. V pořadu Bilance České televize to letos přiznala i mluvčí Eko-komu Lucie Müllerová.
Podle ředitele ekologické organizace Zelený kruh Daniela Vondrouše mohly za "čarování" s čísly také mezery v odpadovém a obalovém zákonu. Dnes už podle něj jasněji říká, co je třídění a co recyklace. Také se zvýšilo procento, které říká, kolik procent z obalu, který se uvede na trh, musí průmysl zpátky vytřídit a zrecyklovat.
Česko v recyklaci ale i tak stále zaostává. Odborníci v souvislosti s tím apelují na to, že je nutné zlepšit dotřídění odpadů. "Ve žlutých kontejnerech se nachází celá řada plastů s různými vlastnosti. Recyklaci proto musí předcházet kvalitní dotřídění. Dotřiďovací linky v Česku ale fungují na ručním třídění, takže dokážou vytřídit PET lahve, fólie a takzvané tvrdé plasty (obaly od aviváží a podobně). Ostatní končí v takzvaném výmětu, tedy pro recyklaci nepoužitelném zbytku, který většinou putuje na výrobu 'alternativního paliva' do cementáren nebo přímo do spaloven," vysvětlil Ivo Kropáček z ekologického Hnutí Duha.
Ekologové tak vidí jednu z cestu, jak situaci s recyklací zlepšit, ve výstavbě kvalitních dotřiďovacích linek. Příkladem může jít Brno. Město minulý týden zahájilo výstavbu linky na plast a papír, kterou obslouží stroje. V Česku půjde o první takové zařízení.
"Zvýšíme kapacitu dotřiďování minimálně o 15 tisíc tun za rok a hlavně - dosáhneme mnohem vyšší čistoty během třídění," řekl pro Aktuálně.cz Michal Kačírek, mluvčí městské společnosti Sako Brno, která automatickou linku na papír a plast vybuduje. Do zkušebního provozu ji chce uvést kolem února přespříštího roku.
Podle náměstka primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude linka přínosem i pro ty oblasti jižní Moravy, z kterých se do Brna sváží odpad. "Do cirkulární ekonomiky se dostane mnohem více znovu využitelných komodit," doplnil Hladík. Současná linka je na hraně kapacity, přičemž loni zpracovala 4000 tun plastu a 6500 tun papíru.
Předseda představenstva společnosti Sako Brno Filip Leder doplnil, že chybovost lidí je vyšší než chybovost stroje. Automatická linka také umí vytřídit širší spektrum plastů. Rozpozná je podle tvaru, složení a dokonce i barev. "Dáte třeba pokyn, aby sbírala modré fólie a žluté kelímky, a stroje to tak udělají," vysvětlil Kačírek.
Výkonný lis s kapacitou šest tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Kačírek doplnil, že součástí linky bude i drtič polystyrenu, což také usnadní jeho recyklaci.
Podle Kropáčka z Hnutí Duha je také obecně důležité omezit výrobu stále nových plastových výrobků, u nichž se při výrobě nemyslí na jejich recyklaci. "Na trhu se objevují dobře recyklovatelné PET lahve potažené etiketou z PVC (polyvinylchloridu), která znemožňuje recyklaci, a tak dále. Výrobci s tímto musí přestat a převzít zodpovědnost za své výrobky i obaly," domnívá se Kropáček.
Podle Kropáčka by k tomu měla pomoci také takzvaná ekomodulace. Jde o systém, kdy výrobci budou za recyklaci svých obalů platit podle toho, jaký vliv na životní prostředí přinášejí.
"Princip ekomodulace spočívá v tom, že za obtížněji recyklovatelné obaly musí výrobce odvést více peněz. Peníze přispívá autorizované obalové společnosti, která za něho plní povinnost zpětného odběru a využití odpadu z obalů," doplnila mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Resort opatření zavedl s cílem zlepšit nakládání s odpady. Pospíšilová připomněla, že od letošního července princip funguje u plastových obalů a někteří výrobci přešli na ekologičtější varianty svých obalů.
Podle Vondrouše je možné situaci zlepšit také tím, že se zkrátka bude ještě víc třídit. "Jednou z cest je například zavedení zálohového systému, kdy se PET lahve a plechovky v obchodech vytřídí za zálohu," popsal. Jak vyplývá z dat firmy Eko-kom, obyvatel Česka loni vytřídil v průměru 21,4 kg papíru, 16,3 kg plastu a odevzdal také přes 15 kilogramů skla a téměř 14 kilogramů kovu. Podle Vondrouše je nutné posílit také zpracovatelské kapacity plastu, kterých stále není dost.
Krize s nedostatkem zpracovatelských zařízení se řešila také loni a předloni s tříděným papírem. Jeho ceny spadly na minimum, protože ho přestala odebírat Čína a odpad se začal hromadit v Evropě, která nemá dost recyklačních linek.
"U papíru jsme na konci roku 2019 a počátku roku 2020 řešili velmi nízké výkupní ceny a dopady na třídění v obcích. V průběhu roku 2020 a zejména letos naopak vidíme několikanásobné zvýšení výkupních cen papíru. V současnosti se vykupuje novinový papír i za čtyři koruny za kilogram," doplnila k tomu Pospíšilová.
"Situace se paradoxně uklidnila s pandemickou uzávěrou hranic evropských států. Na českém trhu bylo omezené množství papíru a zároveň se zvýšila poptávka po výrobě papírových obalů," dodala mluvčí společnosti Eko-kom Lucie Müllerová.
Podle Kropáčka ale Evropa i dál zápolí s nedostatkem firem, které by obstarávaly recyklaci použitého papíru. "Jsme skutečně závislí na Číně, protože tam se vyrábí a balí většina výrobků. Jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci, kdy se výrobky vyrábí v Asii a spotřebovávají v Americe a Evropě," upozorňuje.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracovaná videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
