On-line i z hůře dostupných míst: Český start-up usnadňuje bádání o kůrovci i klimatu

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
13. 12. 2020 14:16
Liberecký start-up Hardwario se specializuje na zařízení pracující na takzvaném principu internetu věcí (IoT). Digitální firma sice funguje hlavně ve světě jedniček a nul, na jejich produkty však můžete - možná trochu nečekaně - narazit i v přírodě, kde pomáhají třeba se zkoumáním změn klimatu. Jak, to v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisují spoluzakladatelé firmy Alan Fabik a Tomáš Morava.
Spoluzakladatel firmy Hardwario Alan Fabik
Spoluzakladatel firmy Hardwario Alan Fabik | Foto: Alan Fabik

Zařízení vaší firmy pomáhá kromě jiného také v oblasti životního prostředí - například v boji s kůrovcem, kde umí změřit přesnou lokální teplotu u lapačů kůrovce, aby se dal lépe predikovat jeho vývoj, nebo v liberecké zoo, kde pomáhá se zkoumáním účinků zelených travních střech. Byl to už při založení firmy záměr, nebo to spíše postupem času takto vyplynulo?

Alan: Jsme firma, která vyvíjí hardware, a to zejména pro tzv. internet věcí. Ten se v poslední době rozvíjí zejména díky vývoji speciálních přenosových sítí LPWAN. Jde o sítě s velmi dlouhým dosahem a velmi nízkou spotřebou. Tyto sítě tedy například umožňují posílat data na taková místa, kde většinou není normální signál nebo přístup k internetu a napájení. Tím se tedy obecně dostáváme k přírodě, venkovním prostorům. To je první bod.

A další důvody?

Další věcí je, že pokud chcete nějakým způsobem chránit životní prostředí, musíte rozhodovat na základě dat. A ta byla těžce dosažitelná, naše technologie teď ale jejich sběr umožňují. Představte si například, jaké úsilí je potřeba vynaložit pro měření teploty v hlubokých lesích, když tam potřebujete dostat nějakou měřící meteorologickou stanici. Jsou to měsíce, ne-li roky a spíše miliony korun.

Prvním naším projektem v oblasti životního prostředí byla spolupráce s Lesnickou prací (nakladatelství, které vydává odbornou literaturu o lesnictví - pozn. red.) a projektem Kůrovcové info (věnuje se jak fyzickému sběru tohoto hmyzu, tak monitoringu podmínek - pozn. red). Zakladatelé projektu řešili to, že už tehdy sice uměli sbírat data z lapačů lýkožrouta, v podstatě sami pracovníci ale ty brouky počítali, chyběly ale konkrétnější informace z daných míst. Nejenže tak zde uplatňujeme naše znalosti z elektrotechniky, ale zároveň pomáháme něčemu, co má přesah. 

Jinak jsme lidé, kteří se samozřejmě zajímají o to, co se děje kolem, a chtějí pomáhat tomu, aby se přírodě, a tím pádem i lidem dařilo. 

Máte pak přístup ke konkrétním datům, která vědci za pomoci vašich technologií sbírají?

Alan: Spíše zajišťujeme technickou stránku a nad samotnými výsledky potom bádají ti, kteří jsou v tom znalí. 

Tomáš: Snažíme se zkrátka sbírat data za mnohonásobně menších komplikací - například tam, kde museli data sbírat ručně, je dnes mají on-line a data se dají sbírat i ze vzdálenějších míst.

Vaše technologie se podílí také na sledování klimatu v lesích ve Velké Británii, kde spolupracujete s tamním ministerstvem životního prostředí a kde britští výzkumníci zkoumají klima na padesátce stromů s ohledem na to, jak ovlivňuje třeba růst stromů, či to, jak rychle stromy ve vybraném období rostou. Jak tato spolupráce vznikla?

Tomáš: Ve Velké Británii to vzniklo tak, že tam je naším partnerem společnost Vodafone, která právě ty LPWAN sítě buduje a propaguje. Vodafone se potom spojil s Vládní agenturou pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (Defra).

Jde o výzkumnou organizaci, jež se v rámci ministerstva životního prostředí snaží sbírat různá výzkumná data - zaměřuje se například na výzkumné lokality v lese, kde má spoustu senzorů a ty naše se ukázaly být zdaleka nejlepší v tom, jak snadné je z nich získat data. V těchto dnech se projekt začíná rozšiřovat i do dalších lokalit a začínají vznikat i první vědecké závěry. 

Senzory, které my tam máme, jsou doplněny ještě o jeden poměrně důležitý, a sice senzor růstu stromu, který dodává česká firma EMS Brno. Výběrové řízení v Anglii ukázalo, že tato firma dodává jeden z nejlepších senzorů na tuto konkrétní věc. 

Není v úvaze i nějaká kooperace s českým resortem životního prostředí?

Co se týče státních orgánů, tak se nijak netajíme tím, že ty v Česku, ale třeba ani ty v Anglii, nejsou naší silnou stránkou ve smyslu toho, že nejsme nějací "lobbisté". Spíše se těšíme, až nás naši partneři lépe zpropagují a prosadí do státních a obecních zakázek.

Alan: Od vzniku naší firmy máme takové jedno pravidlo, a sice že se snažíme jednat lokálně a myslet globálně. Právě proto je například jedním z našich hlavních projektů liberecká zoo - jsme z Česka, Liberce, snažíme se tedy tady nasazovat co nejvíce věcí, ale zároveň víme, že abychom uspěli, musíme myslet globálně. 

Kromě působení v Anglii jsme tak nyní například nasazovali systém měření spotřeby elektrické energie v Austrálii. Určitě chceme rozvíjet i spolupráci s lidmi, kteří stojí za projektem Kůrovcové info, a i tady v Čechách plánujeme projekt podobný tomu ve Velké Británii. 

Alan Fabik, Tomáš Morava a firma Hardwario

  • Fabik a Morava jsou jedni ze spoluzakladatelů liberecké startupové firmy Hardwario, která vznikla v roce 2016.
  • Fabik v minulosti působil jako obchodní ředitel firmy Jablotron Alarms a výkonný ředitel podniku Jablotron Projects.
  • Morava mnoho let řídil investice ve skupinách Expandia a Jablotron.
  • Hlavním produktem firmy Hardwario je průmyslová stavebnice s desítkami modulů, která funguje na principu IoT a své využití najde například v chytré domácnosti nebo průmyslu 4.0, který označuje současný trend digitalizace na trhu práce.
  • Jejich IoT zařízení nachází uplatnění i v projektech, které se zaměřují na životní prostředí.
  • Zařízení jsou nízkoenergetická a napájena na baterii, jejíž životnost by měla být v řádech měsíců až let.

Když spolupracujete i na ekologických projektech, řešíte vy sami, odkud berete materiály a kde následně dochází k jejich recyklaci?

Alan: Nedá se říct, že bychom šli vyloženě touto cestou. Snažíme se odebírat od prověřených dodavatelů, máme veškeré certifikace. Upřímně, třeba desky plošných spojů se vyrábí většinou někde na Dálném východě, je to v podstatě praxe všech výrobců čehokoliv v Evropě. Kompletuje se to u nás tak, aby to splňovalo veškerou legislativu Evropské unie. 

Náš přístup je ale od začátku trochu jiný v tom, že se soustředíme na zařízení s velmi nízkou spotřebou. Snažíme se v tom jít i dál, a sice pracujeme na tom, aby se naše zařízení napájela z obnovitelných zdrojů (v případě Česka ze solárních panelů), tedy aby nezatěžovala životní prostředí. Další věcí je, že spolupracujeme s českou firmou Horizon. Stavebnice se bude doplňovat o palivový článek čili - zjednodušeně řečeno - se budeme naše moduly snažit napájet vodíkem. Takže v těchto směrech se snažíme k udržitelnějšímu přístupu přispívat. 

Spoluzakladatel firmy Hardwario Tomáš Morava
Spoluzakladatel firmy Hardwario Tomáš Morava | Foto: Tomáš Morava

Jinak je to ale dnes tak, že do elektroniky se používají standardní baterie nebo napájení ze sítě. Co se týče recyklace, musíme plnit to, co je třeba. Takže prostě spolupracujeme s Remou a platíme příspěvky této organizaci, která se potom stará o recyklaci a odběr elektrozařízení. 

Plány na další digitalizaci

V budoucnu se chystáte spustit také službu IoTbezstarosti.cz, která má umožnit digitalizaci výroby podnikům jakékoliv velikosti. Jaký je podle vás obecně vztah českých firem k digitalizaci?

Alan: Tím, že působíme v různých zemích, tak problémy, které nějaké výrobní firmy mají, se opakují. Samozřejmě Německo je nějak stavěno a mají nějaké možnosti, takže tam jsou možná o trochu dál, protože si to mohou dovolit.

Já ale neznám firmu, která by nechtěla digitalizovat. Převod informací z nějaké analogové podoby do nul a jedniček je touha snad každého jednice. Existují tisíce důvodů, proč je to výhodnější.

Alan: Samozřejmě narážíme na to, že firmy jsou v určitém časovém období v nějakém stavu - před rokem byly ve stavu, kdy na nic neměly čas, protože jejich výroba jela na 110 procent, neměly lidi a ani čas se tím zabývat. Pak přišla koronavirová krize a zase měly jiné starosti.

Aktuálně pozorujeme jeden trend, a sice že strašně vzrostla poptávka, společnosti se ale v této době zároveň trochu bojí podepisovat kontrakty. Věříme ale, že se to se zlepšující se situací uvolní. Díky digitalizaci velmi rychle přijdete na to, kde vám něco drhne, kde můžete něco zefektivnit - zase se vracíme zpátky k tomu, že je to všechno o úsporách - o úsporách energie a zdrojů obecně. 

Spolupracujeme například s organizací Czechitas (společnost, která se věnuje vzdělávání převážně žen a dětí v oblasti IT - pozn. red.) i středními a vysokými školami, které se v oblasti digitalizace snažíme edukovat. Věříme, že se dá digitalizace výroby dělat velmi jednoduše a velmi levně. V řádu sto korun měsíčně se dá provozovat služba, která přenáší data téměř odkudkoliv. To se netýká jen digitalizace výroby, ale i digitalizace ochrany životního prostředí, lesnictví, zemědělství.

Na jakých trzích v současné době působíte?

Alan: Pořád je hlavním trhem Česko a Slovensko a zároveň máme pobočku ve Velké Británii. To jsou hlavní země. Teď jsme trochu zpomalili naši expanzi do Německa, kde v současné době hledáme partnery ke spolupráci. Takto postupujeme vždy - hledáme partnera, který má určité know-how v dané oblasti. Máme také silné kontakty v Belgii, kde se věnujeme digitalizaci v oblasti řízení provozu dronů.

Celkem jsme dodali naše produkty do pětadvaceti zemí, teď je pro nás například hodně atraktivní Austrálie.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONKomerční bankaVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

Technologie vyřeší problémy lidstva, ve virtuální realitě se i operuje mozek, říká Holečko. (Video je z roku 2018.)

Ve virtuální realitě si lékaři zkouší operace mozku, technologie vyřeší i nedostatek vody, umělá inteligence už pomáhá v diagnostice nemocí i prevenci | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 minutami

Prezidenti Macron a Zelenskyj a kancléřka Merkelová po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska od ukrajinských hranic a z Krymu

Prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj s německou kancléřkou Angelou Merkelovou po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo vojska z ukrajinských hranic a z Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin dnes naopak vyzval Macrona a Merkelovou, aby vyzvali Ukrajinu k zastavení provokací na hranicich s Ruskem. Napjatá situace trvá už déle než týden, Rusko poslalo k hranicím desetitisíce vojáků, kteří se tam účastní vojenského cvičení.

Další zprávy