Zařízení vaší firmy pomáhá kromě jiného také v oblasti životního prostředí - například v boji s kůrovcem, kde umí změřit přesnou lokální teplotu u lapačů kůrovce, aby se dal lépe predikovat jeho vývoj, nebo v liberecké zoo, kde pomáhá se zkoumáním účinků zelených travních střech. Byl to už při založení firmy záměr, nebo to spíše postupem času takto vyplynulo?
Alan: Jsme firma, která vyvíjí hardware, a to zejména pro tzv. internet věcí. Ten se v poslední době rozvíjí zejména díky vývoji speciálních přenosových sítí LPWAN. Jde o sítě s velmi dlouhým dosahem a velmi nízkou spotřebou. Tyto sítě tedy například umožňují posílat data na taková místa, kde většinou není normální signál nebo přístup k internetu a napájení. Tím se tedy obecně dostáváme k přírodě, venkovním prostorům. To je první bod.
A další důvody?
Další věcí je, že pokud chcete nějakým způsobem chránit životní prostředí, musíte rozhodovat na základě dat. A ta byla těžce dosažitelná, naše technologie teď ale jejich sběr umožňují. Představte si například, jaké úsilí je potřeba vynaložit pro měření teploty v hlubokých lesích, když tam potřebujete dostat nějakou měřící meteorologickou stanici. Jsou to měsíce, ne-li roky a spíše miliony korun.
Prvním naším projektem v oblasti životního prostředí byla spolupráce s Lesnickou prací (nakladatelství, které vydává odbornou literaturu o lesnictví - pozn. red.) a projektem Kůrovcové info (věnuje se jak fyzickému sběru tohoto hmyzu, tak monitoringu podmínek - pozn. red). Zakladatelé projektu řešili to, že už tehdy sice uměli sbírat data z lapačů lýkožrouta, v podstatě sami pracovníci ale ty brouky počítali, chyběly ale konkrétnější informace z daných míst. Nejenže tak zde uplatňujeme naše znalosti z elektrotechniky, ale zároveň pomáháme něčemu, co má přesah.
Jinak jsme lidé, kteří se samozřejmě zajímají o to, co se děje kolem, a chtějí pomáhat tomu, aby se přírodě, a tím pádem i lidem dařilo.
Máte pak přístup ke konkrétním datům, která vědci za pomoci vašich technologií sbírají?
Alan: Spíše zajišťujeme technickou stránku a nad samotnými výsledky potom bádají ti, kteří jsou v tom znalí.
Tomáš: Snažíme se zkrátka sbírat data za mnohonásobně menších komplikací - například tam, kde museli data sbírat ručně, je dnes mají on-line a data se dají sbírat i ze vzdálenějších míst.
Vaše technologie se podílí také na sledování klimatu v lesích ve Velké Británii, kde spolupracujete s tamním ministerstvem životního prostředí a kde britští výzkumníci zkoumají klima na padesátce stromů s ohledem na to, jak ovlivňuje třeba růst stromů, či to, jak rychle stromy ve vybraném období rostou. Jak tato spolupráce vznikla?
Tomáš: Ve Velké Británii to vzniklo tak, že tam je naším partnerem společnost Vodafone, která právě ty LPWAN sítě buduje a propaguje. Vodafone se potom spojil s Vládní agenturou pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (Defra).
Jde o výzkumnou organizaci, jež se v rámci ministerstva životního prostředí snaží sbírat různá výzkumná data - zaměřuje se například na výzkumné lokality v lese, kde má spoustu senzorů a ty naše se ukázaly být zdaleka nejlepší v tom, jak snadné je z nich získat data. V těchto dnech se projekt začíná rozšiřovat i do dalších lokalit a začínají vznikat i první vědecké závěry.
Senzory, které my tam máme, jsou doplněny ještě o jeden poměrně důležitý, a sice senzor růstu stromu, který dodává česká firma EMS Brno. Výběrové řízení v Anglii ukázalo, že tato firma dodává jeden z nejlepších senzorů na tuto konkrétní věc.
Není v úvaze i nějaká kooperace s českým resortem životního prostředí?
Co se týče státních orgánů, tak se nijak netajíme tím, že ty v Česku, ale třeba ani ty v Anglii, nejsou naší silnou stránkou ve smyslu toho, že nejsme nějací "lobbisté". Spíše se těšíme, až nás naši partneři lépe zpropagují a prosadí do státních a obecních zakázek.
Alan: Od vzniku naší firmy máme takové jedno pravidlo, a sice že se snažíme jednat lokálně a myslet globálně. Právě proto je například jedním z našich hlavních projektů liberecká zoo - jsme z Česka, Liberce, snažíme se tedy tady nasazovat co nejvíce věcí, ale zároveň víme, že abychom uspěli, musíme myslet globálně.
Kromě působení v Anglii jsme tak nyní například nasazovali systém měření spotřeby elektrické energie v Austrálii. Určitě chceme rozvíjet i spolupráci s lidmi, kteří stojí za projektem Kůrovcové info, a i tady v Čechách plánujeme projekt podobný tomu ve Velké Británii.
Alan Fabik, Tomáš Morava a firma Hardwario
- Fabik a Morava jsou jedni ze spoluzakladatelů liberecké startupové firmy Hardwario, která vznikla v roce 2016.
- Fabik v minulosti působil jako obchodní ředitel firmy Jablotron Alarms a výkonný ředitel podniku Jablotron Projects.
- Morava mnoho let řídil investice ve skupinách Expandia a Jablotron.
- Hlavním produktem firmy Hardwario je průmyslová stavebnice s desítkami modulů, která funguje na principu IoT a své využití najde například v chytré domácnosti nebo průmyslu 4.0, který označuje současný trend digitalizace na trhu práce.
- Jejich IoT zařízení nachází uplatnění i v projektech, které se zaměřují na životní prostředí.
- Zařízení jsou nízkoenergetická a napájena na baterii, jejíž životnost by měla být v řádech měsíců až let.
Když spolupracujete i na ekologických projektech, řešíte vy sami, odkud berete materiály a kde následně dochází k jejich recyklaci?
Alan: Nedá se říct, že bychom šli vyloženě touto cestou. Snažíme se odebírat od prověřených dodavatelů, máme veškeré certifikace. Upřímně, třeba desky plošných spojů se vyrábí většinou někde na Dálném východě, je to v podstatě praxe všech výrobců čehokoliv v Evropě. Kompletuje se to u nás tak, aby to splňovalo veškerou legislativu Evropské unie.
Náš přístup je ale od začátku trochu jiný v tom, že se soustředíme na zařízení s velmi nízkou spotřebou. Snažíme se v tom jít i dál, a sice pracujeme na tom, aby se naše zařízení napájela z obnovitelných zdrojů (v případě Česka ze solárních panelů), tedy aby nezatěžovala životní prostředí. Další věcí je, že spolupracujeme s českou firmou Horizon. Stavebnice se bude doplňovat o palivový článek čili - zjednodušeně řečeno - se budeme naše moduly snažit napájet vodíkem. Takže v těchto směrech se snažíme k udržitelnějšímu přístupu přispívat.
Jinak je to ale dnes tak, že do elektroniky se používají standardní baterie nebo napájení ze sítě. Co se týče recyklace, musíme plnit to, co je třeba. Takže prostě spolupracujeme s Remou a platíme příspěvky této organizaci, která se potom stará o recyklaci a odběr elektrozařízení.
Plány na další digitalizaci
V budoucnu se chystáte spustit také službu IoTbezstarosti.cz, která má umožnit digitalizaci výroby podnikům jakékoliv velikosti. Jaký je podle vás obecně vztah českých firem k digitalizaci?
Alan: Tím, že působíme v různých zemích, tak problémy, které nějaké výrobní firmy mají, se opakují. Samozřejmě Německo je nějak stavěno a mají nějaké možnosti, takže tam jsou možná o trochu dál, protože si to mohou dovolit.
Já ale neznám firmu, která by nechtěla digitalizovat. Převod informací z nějaké analogové podoby do nul a jedniček je touha snad každého jednice. Existují tisíce důvodů, proč je to výhodnější.
Alan: Samozřejmě narážíme na to, že firmy jsou v určitém časovém období v nějakém stavu - před rokem byly ve stavu, kdy na nic neměly čas, protože jejich výroba jela na 110 procent, neměly lidi a ani čas se tím zabývat. Pak přišla koronavirová krize a zase měly jiné starosti.
Aktuálně pozorujeme jeden trend, a sice že strašně vzrostla poptávka, společnosti se ale v této době zároveň trochu bojí podepisovat kontrakty. Věříme ale, že se to se zlepšující se situací uvolní. Díky digitalizaci velmi rychle přijdete na to, kde vám něco drhne, kde můžete něco zefektivnit - zase se vracíme zpátky k tomu, že je to všechno o úsporách - o úsporách energie a zdrojů obecně.
Spolupracujeme například s organizací Czechitas (společnost, která se věnuje vzdělávání převážně žen a dětí v oblasti IT - pozn. red.) i středními a vysokými školami, které se v oblasti digitalizace snažíme edukovat. Věříme, že se dá digitalizace výroby dělat velmi jednoduše a velmi levně. V řádu sto korun měsíčně se dá provozovat služba, která přenáší data téměř odkudkoliv. To se netýká jen digitalizace výroby, ale i digitalizace ochrany životního prostředí, lesnictví, zemědělství.
Na jakých trzích v současné době působíte?
Alan: Pořád je hlavním trhem Česko a Slovensko a zároveň máme pobočku ve Velké Británii. To jsou hlavní země. Teď jsme trochu zpomalili naši expanzi do Německa, kde v současné době hledáme partnery ke spolupráci. Takto postupujeme vždy - hledáme partnera, který má určité know-how v dané oblasti. Máme také silné kontakty v Belgii, kde se věnujeme digitalizaci v oblasti řízení provozu dronů.
Celkem jsme dodali naše produkty do pětadvaceti zemí, teď je pro nás například hodně atraktivní Austrálie.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
Technologie vyřeší problémy lidstva, ve virtuální realitě se i operuje mozek, říká Holečko. (Video je z roku 2018.)
