Brusel/New York - Pokud evropští lídři rychle nevymyslí opravdu revoluční politické řešení dluhové krize, hrozí Evropě brzy vlna bankrotů, při nichž několik zemí od eura odpadne.
V pondělí před tím varovala agentura Moody's.
Odpovědí na tuto hrozbu má být vznik rozpočtové unie. Ta má vzniknout ze zemí platících eurem a její členské státy se dobrovolně vzdají některých svých národních pravomocí nad svými financemi.
Z měnové unie by se stala unie rozpočtová, což by mělo být dostatečné ujištění pro Evropskou centrální banku, aby ustoupila ze své neoblomné pozice a začala ve velkém nakupovat dluhy postižených zemí, kterým už finanční trhy odmítají půjčovat a mezi které už se zařadila i Itálie a Španělsko.
To vše by se přitom obešlo bez zdlouhavé změny smluv Evropské unie, protože svazek by byl dobrovolný. Podobně vznikl i schengenský prostor, jehož součástí je i Česká republika a v němž se země dobrovolně vzdaly dohledu nad národními hranicemi.
Návrh vzniku takové fiskální unie bude zřejmě předložen na summitu EU 9. prosince. Evropa je ale pod silným časovým tlakem. Pondělní Financial Times varují, že evropské banky vykazují příznaky nastupující finanční krize, zatímco OECD věští Evropě brzký návrat recese.
Nezanedbatelná pravděpodobnost série bankrotů
Bez radikálního zásahu politiků bude podle Moody's někdy v prvním kvartále 2012 "pravděpodobně dosaženo bodu, kdy celková architektura ratingu agentury Moody's uvnitř eurozóny a možná i jinde v EU bude muset být revidována."
Agentura sice stále počítá se scénářem, kde k tomu nedojde, i ten má ale podle ní "velmi negativní ratingové důsledky." Moody's podle agentury Bloomberg vyjadřuje obavu, že politický impuls k dostatečně radikálnímu řešení se dostaví až po "sérii šoků," po nichž víc zemí ztratí přístup k půjčkám na finančních trzích a bude odkázáno na mezinárodní finanční pomoc.
Právě do takové situace se dostala Itálie, která jedná o půjčce 600 miliard eur od Mezinárodního měnového fondu. Minulý týden přitom úprk investorů od evropských dluhopisů, ale i bank zrychlil, když dluh v požadované výši neprodali ani premianti s nejvyššími ratingovými známkami AAA v čele s Německem.
Pravděpodobnost několikanásobných bankrotů v eurozóně tak už podle Moody's není zanedbatelná a čím déle tato krize likvidity potrvá, tím víc tato pravděpodobnost roste. Zemím se totiž jejich dluh prodražuje a bod, kdy nebudou mít na jeho další splácení, se blíží stále rychleji.
Významným testem bude už tento týden, kdy se chystají prodat dluh dohromady za 17 miliard eur země jako Itálie, Španělsko, Belgie a Francie. První vysvědčení přitom nedopadlo nejlépe, když v pondělí Belgie prodala desetileté dluhopisy v objemu 450 milionů eur s výnosem 5,659 %, tedy nejvyšším za téměř 11 let.
V bankách zeje půlbilionová díra, imunní není ani Česko
"Série bankrotů by také významně zvýšila pravděpodobnost, že jeden nebo více členů nejen prostě zbankrotuje, ale také opustí eurozónu," píše Moody's, podle které by jakékoliv rozdrobení eurozóny mělo "negativní dopad na úvěrové hodnocení na všechny země eurozóny a EU," tedy i Česka.
Financial Times si nechaly spočítat, že měsíc před koncem roku evropské banky prodaly jen dvě třetiny hodnoty všech dluhopisů, které mají letos splatnost: letos splatné jsou dluhopisy za 654 miliard dolarů, evropské banky ale prodaly dluhopisy jen za 413 miliard dolarů.
"To je poprvé přinejmenším za posledních pět let, co evropské banky dohromady nebyly schopny nahradit splatný dluh novými dluhopisy," napsal list. V evropských bankách tak momentálně chybí skoro čtvrt bilionu dolarů, přesněji 241 miliard.
"Finanční díra v evropských bankách se prohlubuje, neklid na trzích vede k celoregionální úvěrové křeči," shrnují Financial Times. Důsledkům evropské dluhové krize tak už podle pondělního sloupku Wall Street Journal neunikne žádná evropská země ani firma.
Připomeňte si, jak Evropa roku 2007 bourala hranice uvnitř Schengenu
Rozpočty mají zkrotit regulace a sankce
Cestu, jak i přesto odvrátit to nejhorší, hledají evropští lídři v plánech na emise eurobondů, hlavně ale v založení rozpočtové unie. Ta by zaváděla pravidla fiskální disciplíny, která by byla právně vymahatelná. Dosavadní Pakt stability, který zemím platícím eurem podobné limity nastavoval, totiž zavazující nebyl, země ho nedodržovaly a nadmíru se zadlužily.
Jednání o založení unie vedou podle Wall Street Journal Německo s Francií. Podle zdrojů listu je vznik unie nejspíš nutnou podmínkou, aby Evropská centrální banka začala ve velkém tisknout peníze, zachraňovat z nich země, kterým už trhy nechtějí půjčovat, a zabránit tím rozpadu eurozóny.
Konkrétní podmínky unie jsou předmětem jednání, budou ale podle všeho zahrnovat sankcemi vymahatelné "dluhové brzdy" zakotvené v národních právních systémech a taky dohled Bruselu nad rozpočty jednotlivých zemí. První konkrétnější podoba návrhu dohody bude pravděpodobně představena na summitu EU konaném 9. prosince.
"Je to pakt členů eurozóny pro novou správu - správu se skutečnou regulací a skutečnými sankcemi, které vytvářejí skutečnou důvěru," prohlásila ve francouzské televizi tamní ministryně financí Valérie Pécresseová.
Trhy na zprávy o vznikajícím paktu v pondělí reagovaly pozitivně a rostly. Nahoru je přitom táhly hlavně banky, které v posledních týdnech zaznamenaly strmý pád.
Politicky kontroverzní ekonomická vada
Z ekonomického hlediska eurozóna společným řízením rozpočtů odstraní vadu, kterou má od svého vzniku, a stane se z měnové unie i rozpočtovou. Z politického hlediska jde ale o kontroverzní věc, kterou někteří politici a voliči vnímají jako zásah do národní suverenity.
Ve skutečnosti už k něčemu podobnému v minulosti došlo, když se země dobrovolně dohodly na vzniku schengenského prostoru, aniž by k tomu bylo potřeba zdlouhavého schvalování změn zakládajících smluv Evropské unie.
Užší integrace zemí platících eurem se nelíbí předsedovi Evropské komise Josému Manuelu Barrosovi, podle kterého tím v Evropě vzniknou nové hranice mezi jádrem a periférií, ale taky Velkou Británií, která eurem neplatí a obává se, že vznikem spolku se ocitne na okraji Evropy.
Berlín na to dosud bral ohledy, zrychlující se odliv peněz z celé Evropy ho ale podle Wall Street Journal nutí na vznik "dvourychlostní" Evropy přistoupit.
