Scénáře pro Řecko: Záchrana, sametový rozvod nebo chaos

Karel Toman
23. 5. 2012 5:30
Začíná další summit Evropské unie, telenovela se změnila v boj o přežití
Foto: Reuters

Atény/Brusel - Pravidla hry o záchranu eura se definitivně změnila. Dva roky trvající "telenovelu" summitů Evropské unie čeká ve středu už 18. pokračování od začátku krize. Televizní úsměvy mezitím vystřídal boj o přežití.

Odchod členské země z měnové unie byl dosud nemyslitelný. Když ale Řekové dali v nedávných volbách najevo, že chtějí euro, ale nikoliv plnit podmínky pro setrvání v něm, stal se pro ostatní země odchod Atén z eurozóny nejen reálnou, ale i preferovanou volbou.

Na nejnovějším summitu EU dostanou řečtí voliči zřejmě poslední vzkaz před novými volbami plánovanými na 17. června, za jakých podmínek ještě v euru mohou zůstat a za jakých už budou muset odejít.

Shrňme si proto tři scénáře, které teď pro budoucí vývoj Řecka, eurozóny a celé EU připadají v úvahu. Začneme optimistickou variantou, tu katastrofickou si necháme na konec.

Scénář první: Euro v Řecku zůstane

Předvolební průzkumy v Řecku naznačují, že šance na vítězství stran ochotných dodržet dohodnuté podmínky mezinárodní záchrany stále žije. Zvlášť pokud nadcházející summit EU něčím osladí tvrdou úspornou kůru, kterou Řecku v minulosti opakovaně ordinoval.

Takové gesto by přitom bylo na místě. Řecká vláda sice v reformách, škrtech a privatizaci polevila, těžko si ale umíme představit, co obnáší správa země, která připomíná vězení: je pátým rokem v recesi, má pětinu lidí bez práce (mezi mladými polovinu) a "cizí" měnu, kterou nemůže "zlevnit".

"Zoufale potřebujeme pauzu. Pokud mi ještě jednou sníží důchod, můžu rovnou spáchat sebevraždu," popsal pro Financial Times pětaosmdesátiletý Angelos Syrigos důsledky "vnitřní devalvace," k níž je Řecko kvůli nemožnosti devalvovat měnu už dva roky odsouzeno. Angelosova penze za tu dobu klesla o třetinu, ceny přitom i kvůli zvyšování daní neklesají.

Žádné velké ústupky Řecku ale nepřijdou. Je veřejným tajemstvím, že ostatním zemím eurozóny dochází s Řeckem trpělivost. Státům na periférii totiž Atény snižují vyhlídky, že se jim z krize podaří vybruslit, těm v jádru eurozóny naopak zvyšují pravděpodobnost, že zaplatí také záchranu Španělska či Itálie.

"Pokud bychom tajně hlasovali o udržení Řecka v eurozóně, drtivá většina by byla proti," varoval minulý týden podle deníku Der Spiegel šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker svého řeckého kolegu Filippose Sachinidise.

Scénář druhý: Sametový rozvod

Návrat Řecka k národní měně má dvě varianty, řízenou a chaotickou. Ani ta vlídnější, řízená - komentátor Financial Times Gideon Rachman jí říká "sametový rozvod" - přitom nezaručí, že se po ní nedostaví nákaza, jejíž zastavení může být nad síly eurozóny a která nakonec povede k jejímu rozpadu.

Přechod Řecka na novou měnu by znamenal denominaci všech úspor do drachmy (nebo geura), která by rychle ztratila na hodnotě, podle některých odhadů až o polovinu.

Adekvátně by zdražil dovoz do země, takže lidé by během pár týdnů velmi dramaticky zchudli. Proto si také minulý týden vybírali v bankách až 700 milionů eur denně.

Řecká pracovní síla, služby a výrobky by ale časem zlevnily, zemi by se vrátila konkurenceschopnost, a utrpení by se tak časem mohlo obrátit v boom. Podobně jako po roce 2005 v Argentině.

Pokud by tento stále ještě poměrně bezbolestný odchod Řecka z eura prošel, pak by byl dopad na ekonomiky ostatních států - konkrétně na HDP eurozóny - relativně mírný, tvrdí analýza ING (viz graf 1).

Otázkou však je, jak zastavit nákazu, která by se nevyhnutně dostavila. Už teď jsou úroky na španělské dluhopisy nad šesti procenty, což je dlouhodobě neudržitelné.

Lék proti nákaze by zřejmě vyžadoval enormní úsilí eurozóny, včetně překročení několika dosavadních tabu. Aby se zabránilo panice a "runům" střadatelů na banky, musely by se zřejmě ochranné valy ESM a EFSF stát garanty vkladů ve finančních ústavech periférie.

Aby zabránila zamrznutí bank, musela by Evropská centrální banka zřejmě vyhlásit třetí kolo záchranných půjček známých jako LTRO

Především by se musel najít nástroj, jak sdílet dluhy mezi silnými a slabými státy eura, a tím jsou jedině eurobondy. Ty ale stejně jako LTRO rezolutně odmítá Německo, podle kterého jde o nástroj "transferové unie" pro přesun bohatství severu na jih, kterým navíc periférie ztratí existenční pobídku k reformám.

Odchod Řecka z eura by přitom nutně nemusel znamenat odchod z EU, jak tvrdí například rakouská ministryně financí. Řecko by totiž mohlo projít "obráceným vstupem" neboli revokováním přijetí eura, uvedl Wall Street Journal.  Ocitlo by se tak například po boku Švédska, které by podle smluv mělo euro přijmout, ale úmyslným porušováním kritérií pro vstup se tomu vyhýbá.

Scénář třetí: Chaos a pád eura

Katastrofický scénář neřízeného odchodu Řecka z eurozóny by nastal, pokud by v tamních volbách v Řecku sestavily vládu strany odmítající záchranný program takzvané Trojky mezinárodních věřitelů (Evropská centrální banka, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, čímž by se konkrétně v případě MMF postavilo po bok "zhroucených států" jako Somálsko či Súdán).

Věřitelé by pak Řecku stornovali další půjčky a tamní vládě by peníze na provoz státu došly už v červenci. Řecko by nemělo na důchody ani platy státních zaměstnanců, vyčerpané zemi by hrozil kolaps státu a masové nepokoje v ulicích. Banky by mohly být i několik týdnů zavřené, vláda by uvalila omezení na finanční operace, vývoz i dovoz, a vyhlásila by platební neschopnost.

Jen následnými přímými odpisy pohledávek za Řeckem by Trojka věřitelů spolu s evropskými bankami podle analýzy banky JP Morgan přišla o 400 miliard, do kterých se ovšem nepočítají ztráty z nedávné restrukturalizace.

V následné panice by se ve velmi vážném ohrožení ocitly i astronomické investice ve Španělsku a Itálii za 1,6 bilionu eur (viz graf 2). Dopady na HDP eurozóny -  celkově druhé ekonomiky světa s největším bankovním sektorem - by byly katastrofální (viz graf 1).

"V každém případě by důsledky byly horší než u Lehman Brothers. Z toho vyplývá, že se to nesmí stát," tvrdí komentátor Financial Times Martin Wolf. Podle něj i Gideona Rachmana však "exit" Řecka z eura přinese riziko konce eurozóny tak jako tak.

Pokud se totiž povede sametový rozvod, stane se lákavým řešením i pro ostatní trpící periferní země, a ty jednou mohou precedens následovat. V případě chaotického kolapsu Řecka k tomu dojde taky, jen mnohem rychleji, kvůli panice, bez času na přípravu, a tedy bolestněji.

Evropská unie, eurozóna a hlavně Německo tak stojí před volbou, která nemá žádná snadná řešení.

Buď větší integrace a přenos kompetencí z členských zemí do Bruselu, aby se měnová unie stala i rozpočtovou. Taková "federalizace" už ale může být na voliče v členských státech příliš velké sousto. Alternativou je však budoucnost "nekonečné krize", kdy bude permanentně hrozit odchod některého z členů eura.

Podle Gideona Rachmana je proto lépe si stav věcí přiznat a připravit plán sametového rozvodu nejen pro Řecko, ale všechny země, které na udržení se v euru nemají.

"Jak říká jedno (velmi) německé přísloví: Lepší hrozný konec, než hrůza bez konce," uzavírá Rachman.

Jakou cestou se eurozóna vydá, napoví zřejmě už středeční summit EU. Nový francouzský prezident Francois Hollande tam chce prosadit zmíněné solidární a prorůstové společné evropské dluhopisy. Německá kancléřka Angela Merkelová v reakci na to pro agenturu Bloomberg připustila, že v této oblasti bude s Hollandem na summitu zastávat "rozdílné pozice".

 

Právě se děje

před 54 minutami

Zemanovu stížnost ve sporu jmenování Fajta profesorem soud zamítl

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost prezidenta Miloše Zemana ve sporu o jmenování kunsthistorika Jiřího Fajta profesorem. Zeman Fajta nejmenoval. Podle Městského soudu v Praze šlo o nezákonné rozhodnutí, protože prezident hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší hlavě státu, nýbrž univerzitě. Rozhodnutí NSS je na úřední desce. Zeman by se měl návrhem zabývat znovu.

Městský soud řešil spor dvakrát na základě žaloby Fajta a Univerzity Karlovy. Poprvé uvedl, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil ve jmenovacím řízení procesní vady. Zeman ani poté Fajta nejmenoval, například s argumentem, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé či zavádějící informace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy