Franfurt - Přes pět set evropských bank si ve středu půjčilo od Evropské centrální banky (ECB) skoro půl bilionu eur.
V bezprecedentním programu, kdy ECB nabídla finančním domům neomezené tříleté půjčky, z ní evropské banky na jeden zátah "vytáhly" přesně 489 miliard.
Zvýšily se tak naděje, že se Evropě podaří vyhnout úvěrové krizi a že uvolněnou hotovost banky použijí na nákup dluhopisů zejména Itálie a odvrátí tak hrozbu jejího bankrotu.
Na trzích zavládl optimismus, jestli však opatření bude skutečně fungovat, zatím jisté není. Program tříletých půjček ECB totiž řeší problém s likviditou bank, nikoliv se solventností států.
Suma, kterou ECB ve středu oznámila, výrazně předčila očekávání analytiků. Ti tipovali, že si banky půjčí 200 až 350 miliard eur.
Další půjčky přijdou v únoru
Jde o první tříletou půjčku od ECB. Předchozí obdobný program z časů finanční krize v červnu 2009 byl jednoletý. Jde taky o absolutní rekord, protože tehdy si banky půjčily "jen" 442 miliard eur.
Další pokračování programu tříletých půjček přitom ECB chystá na únor. Půjčky jsou přitom úročeny pouhým jedním procentem.
Panuje proto naděje, že ohromný příliv levných peněz obnoví důvěru v banky a že se zároveň část z nich přesune ke zhodnocení do státních dluhopisů, čímž by obsluha státního dluhu především u Itálie a Španělska zlevnila. Tím by se přece jen mohlo ulevit i evropské dluhové krizi.
Někteří analytici proto tak masivní injekci likvidity označili za nakupování státních dluhopisů "zadními vrátky", nebo "stínové kvantitativní uvolňování." Tedy za skryté stimulační programy, ke kterým ECB nemůže otevřeně přistoupit z právních nebo politických důvodů.
Obrovský zájem o půjčky mohlo podpořit i prohlášení prezidenta ECB Maria Draghiho, který zdůraznil, že v žádosti o půjčku nevidí "žádné stigma."
Úleva, nikoliv lék
Někteří analytici podle Financial Times ale přesto pochybují, zda program skutečně povede k úlevě na dluhopisových trzích v podobě vyšších nákupů. Na nervózních finančních trzích se totiž banky spíš než stigmatu samotné půjčky od ECB mohou bát stigmatu držitele dluhopisů země, které hrozí bankrot.
„Řada bank se ale na podobných obchodech spálila a s investicemi do vládního dluhu budou tentokrát hodně opatrní," myslí si například ekonom ERA pojišťovny Jan Bureš.
"Banky může také odrazovat horší dostupnost zajištění vládních dluhopisů. Banky tak minimálně částečně použijí peněžní dárek od ECB k pokrytí vlastního dluhu splatného v roce 2012. A toho není málo, celých 720 miliard eur," dodal ekonom, podle kterého tak program sám o sobě ke zklidnění trhů stačit nebude.
"Neboli, ECB bude stejně nakonec donucena k přímému skupování vládního dluhu v daleko větších objemech," uvedl Bureš v ranním komentáři. Na druhou stranu podle něj výrazně pomůže Španělsku, kde zdrojem obav jsou právě lokální banky.
"Program samozřejmě neřeší hluboce usazené problémy, kterým Evropa čelí," řekl pro Financial Times Sebastian Galy, analytik Société Générale, kterou dluhová krize kvůli její expozici zvláště řeckým dluhopisům hodně poškodila.
Optimismus vystřídalo vystřízlivění
"Opatření z dnešního rána však bankám osladí život tím, že jim pomůže k velmi potřebným tříletým půjčkám a ponechá na finančních trzích plavat víc volných peněz hledajících domov," dodal.
Krok ECB ve středu krátce vedl k posílení eura na týdenní maximum, odtud se ale kurz k dolaru zakrátko vrátil na hodnotu 1,3085. Evropské akcie dopoledne mírně rostly, aby se po poledni opět propadly do ztrát a úroky na vládních dluhopisech zase rostly.
Petr Sklenář z J&T Banky v ČT24 prohlásil, že vystřízlivění lze svést na to, že obrovská poptávka po půjčkách ve skutečnosti ukázala, že problémy bank jsou větší, než se čekalo a na rozdíl od roku 2009 nejsou plošné, ale koncentrované v postižených zemích.
