Praha - Půlroční maratón příprav světové výstavy EXPO 2010 začal. Do Šanghaje odletěl také generální ředitel české účasti Pavel A. Stehlík. Tuhle cestu - mezi Prahou a Šanghají - bude znát velmi dobře. Během šesti měsíců, co zbývají do začátku akce konané jednou za pět let, ho čeká několikrát.
V Šanghaji se začíná 1. května a brány výstavy se uzavřou 31. října. Co všechno už Češi k hlavnímu tématu "Lepší město - lepší život" připravili, o tom v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil právě ředitel Stehlík.
A.cz: Jak se Vy a Vaši spolupracovníci připravujete na půlroční pobyt v Číně? Učíte se třeba čínsky?
Celý personál české expozice se učí základům čínštiny. Chceme umět základní fráze, protože tím vyjadřujeme slušnost k hostiteli. Ale neočekávám, že by se naši pracovníci učili čínsky - tedy ti, kteří to ještě neuměli.
Od většiny hostesek, které budou držet provoz na tři směny, chceme čínštinu. A ovládají samozřejmě i další světové jazyky. Máme, myslím, kvalitně jazykově vybavený personál.
A.cz: Jaký je "harmonogram" přípravných prací? Je už vše na EXPO připraveno?
Na letošním EXPU je 189 zemí, plus padesát dalších vystavovatelů, což jsou buď korporátní pavilony, nebo organizace jako UNESCO a další. Takže je tam zhruba 240 vystavovatelů. Jde co do počtu vystavovatelů o největší EXPO v historii.
Největší je také rozlohou. Rozprostírá se na pěti kilometrech čtverečních a zajímavostí je, že je uprostřed města. Všechna ostatní EXPA byla vždy na periferiích měst.
Šanghajský areál je vystavěn uprostřed metropole. Napřed musela být zbourána řada továren a slumů pro třicet tisíc lidí. Musela být vyčištěna půda, která byla kontaminovaná. To, že se to podařilo, je podle mého názoru úspěch.
Když jsem tam byl před dvěma lety, byla na místě našeho pavilonu ještě fabrika. V tuto chvíli jsou Číňané už tak daleko, že to zvládnou a zahájí EXPO dobře připravení.
Šanghaj se celá rekonstruuje, doprava se dává do podzemí, aby byla všude pěší zóna. Před organizátory a před rozměrem stavebních prací, které se tam dělají, opravdu klobouk dolů.
A.cz: Jak v tuto chvíli vypadá český pavilon? V jaké fázi výstavby se nachází?
Jako prvním se nám podařilo převzít halu, kterou upravujeme. Děláme do ní vestavbu a nové opláštění. Pro nás bylo včasné předání stavby důležité, protože tam stavíme sto padesát tun konstrukce, takže je to obrovský záběr. V tuto chvíli jsme v mírném, deseti až čtrnáctidenním předstihu oproti harmonogramu, takže nám to dává jistotu, že to zvládneme včas.
A.cz: Jakým způsobem se vybírali umělci, kteří se na EXPU v rámci českého pavilonu prezentují?
Existují dvě skupiny. První skupinou tvoří ti, co vytvářejí trvalou expozici v našem pavilonu. Na to jsme měli soutěž před dvěma lety. Soutěž se týkala souborného ideového návrhu díla, pavilonu a expozice a tu nakonec vyhrál Film Dekor společně se studiem Sial.
Začali jsem spolupracovat s počáteční skupinou umělců, která nám nabídla pár nápadů. Ty, které se nám líbily, na těch jsme dál pracovali a postupně jsme přizvali další umělce, které nám doporučil Film Dekor, neboť jsme potřebovali zaplnit celou halu.
Druhou skupinu tvoří lidé, co budou pracovat na doprovodných programech. Budeme tam mít český národní den, týdny české kultury a umění, týdny českého designu, představení krajů české republiky a pak například pouliční divadlo, protože potřebujeme přilákat návštěvníky výstavy k našemu pavilonu.
Na tento program jsme vybírali kurátory a ti pak nám nabídli jednotlivé typy výstav s konkrétním programem.
A.cz: Jaká je koncepce české expozice? A proč se jmenuje "Plody civilizace"?
My především chceme představit Českou republiku moderní. Nechtěli jsme jít na trh opakovaně s barokem, s českým sklem, s těmi tradičními atributy, na které jsme jako Češi hrdí.
Chceme představit ČR jako takovou křižovatku, kam proudí myšlenky, kultury, lidé, technologie a Češi jako národ, který tohle všechno s kreativitou sobě vlastní přetavuje do skutečných plodů civilizace.
Jsme přesvědčeni, že naše města chrání plody civilizace, i ty které vytvořily ty generace před námi a že na to můžeme být právem hrdí. To je to poselství, které tam chceme ukázat. Chceme, aby si lidé pavilón České republiky pamatovali jako něco, co bylo nabité nápady, jako něco, co je okouzlilo nebo překvapilo.
A.cz: Co přinese Šanghaj nového oproti EXPU v Montrealu a Bruselu? Tam se svět sjel, aby viděl novinky například z architektury. V dnešní době je ale přístup k informacím rychlý, takže velká překvapení se nedějí.
EXPO je taková ekonomicko-kulturní olympiáda. První EXPA byla většinou o vynálezech. Státy tam prezentovaly především, co umí vyrábět a jakým způsobem to umí vyrábět.
Postupem času se to trochu rozvinulo a získalo to ještě kulturní aspekt. EXPO je spíš ekonomicko-kulturní olympiáda, která se koná jednou za pět let a ve skutečnosti jde o marketing jednotlivých států.
A.cz: Kolik z pěti set milionů korun ze státního rozpočtu už bylo proinvestováno a za co se utratilo nejvíce?
V roce 2008 jsme utráceli za přípravné práce a to bylo řádově pár desítek milionů korun. Platili jsme hlavně za různé soutěže, za právní pomoc.
V loňském roce už se začaly dělat přípravy. Ti, kteří vyhráli soutěže, začali vyrábět detailní modely, takže tam už jsme platili i přípravné práce, výrobu a tak dále.
No a v letošním roce je to dokončení expozice, čili jde o investiční náklady a čekají nás velké náklady na provoz. Pavilon musíme udržet v chodu třináct hodin denně, sedm dní v týdnu, půl roku.
Musíme mít například tři směny hostesek - bude jich tam třicet šest - a každá ta směna musí vydržet veliký nápor návštěvníků. Český pavilon je vyprojektovaný tak, aby přijal zhruba tři miliony návštěvníků. Musíme sladit technické možnosti jak toho prostoru, který si pronajímáme, tak i možnosti personálu, který se o návštěvníky bude starat.
A.cz: Pět set milionů je obrovská částka. Ohrozila její výši finanční krize? Co by se stalo, kdybychom se výstavy neúčastnili?
Ano, i nás se dotkla finanční krize a náš rozpočet doznal významného ořezání o téměř třicet milionů, což není málo. To pro nás bylo velmi bolestivé.
Nicméně když si vezmete, že je EXPO jednou za pět let, znamená to, že v průměru přispívá každý Čech deseti korunami ročně. A to mi nepřipadá jako obrovská částka. Myslím, že s tím Češi nemají problém. Měli by s tím problém, kdybychom to dělali špatně.
Proto se snažíme, aby prapor České republiky letos zavlál dostatečně vysoko. A pokud se nám to povede v takhle veliké konkurenci, tak na to budeme hrdí. Vezměte si, že na slavném EXPU v roce 1958, na které všichni vzpomínáme s hrdostí, bylo 47 vystavovatelů. Tady jich je 240. Tady jsme v úplně jiné konkurenci.
A.cz: Jak si představit český pavilon? Můžete pro laika, který o světové výstavě nic neví, popsat, jak si ho představit?
Když se podíváte na pavilon od vchodu, tak jako první uvidíte obrovskou stočenou stuhu, která má průměr čtyři metry a je zhruba dvacet metrů dlouhá.
Domníváme se, že je to prvek, který dokáže připoutat pozornost. Také nám dalo velikou práci přesvědčit organizátory, abychom takovou instalaci mohli uskutečnit. Nakonec se nám je ale podařilo přesvědčit, že je to ve prospěch návštěvníků a že to bude ve prospěch nejen našeho pavilonu, ale celého EXPA.
Druhá věc, která okamžitě připoutá pozornost, je černobílá fasáda, která představuje zjednodušenou mapu Starého města pražského.
Pro ty, kteří by se ptali, proč tam je Praha a není tam jiné město, tak je to z toho důvodu, že jde o největší chráněnou památkovou zónu organizace UNESCO na světě.
Nápad studia Sial, že to uděláme černobíle a že to černé budou hokejové puky, se nám nakonec zalíbil natolik, že jsme z puků udělali i dárkové předměty, které s nápisem "Czech republic" budeme návštěvníkům nabízet.
A.cz: Co si myslíte, že návštěvníky v našem pavilonu nejvíce zaujme?
Myslím, že tam máme celou řadu exponátů, které okouzlí. Hned první zastávka poblíž vchodu nazvaná "přijďte si sáhnout pro štěstí do českého pavilonu" by měla upoutat.
Také tam postavíme kus Karlova mostu se sochou Jana Nepomuckého s výhledem na Hradčany. To je takový spíš tahák.
Velkou pozornost bude asi vzbuzovat exponát, kterému říkáme Czechnowlogy od umělce Federica Díaze. Jeho součástí bude i slza vyrobená z ryzího zlata mimořádné hodnoty a my umožníme každému pětistému návštěvníku, aby si k ní přisedl do senzorického křesla (rozhovor vznikal ještě předtím, než vláda a ČNB odmítly zapůjčit tunu zlata na zmíněný exponát - pozn. red).
To sejme jeho emoce, na jejichž základě my tomu člověku vytvoříme osobní parfém z tradičních českých vůní jako je například meduňka nebo mateřídouška.
Ještě by mohl zaujmout exponát od Jiřího Černého, který prezentuje, jak se Češi oblékají napříč staletími. Začínáme někde od jeskyně a končíme v kosmickém domu budoucnosti.
A.cz: Ti, co se do Šanghaje na EXPO nedostanou, budou mít možnost se na výstavu podívat alespoň virtuálně?
Ano, návštěvníci budou moci EXPO navštívit poprvé v historii online a tedy i český pavilon. Jednotlivé exponáty budu na internetu k vidění v interaktivní podobě.
A.cz: Co by měli návštěvníci zhlédnout u konkurence?
Nabídka je opravdu široká, záleží na tom, co chcete vidět. Některé země vsadily na ekologické technologie a prezentují je tam v reálu.
Takže jsou tam například pavilony, které nepotřebují přípojku na elektrickou energii, protože si ji samy vyrábějí ze solárních panelů. Nebo zpracovávají vodu, kterou následně využívají uvnitř pavilonu.
Jiné pavilony poskytují spíš atmosféru domovské země. Dánský pavilon bude například vystavovat svou kodaňskou Malou mořskou vílu. Každý si tam musí najít to své. Záplava nápadů je opravdu obrovská.
A.cz: Čína si údajně vyžádala návrhy od všech vystavujících a následně je zopakovala ve svém pavilonu. Je tomu tak?
Nemám žádné signály o tom, že by se taková věc udála. Číňané se poučili především z minulých EXP, kterých se účastnili a ví, co tam uspělo. Ale myslím si, že si jako pořadatelé nemohou dovolit nic kopírovat. Tedy nic, co by bylo chráněno autorskými právy. Takto se prezentovat podle mého názoru ani nechtějí.
A.cz: Jak bude vypadat Váš "všední" den v Šanghaji během Expa? Budete tam po celou dobu trvání výstavy?
Před začátkem EXPA to bude nabité veškerou prací, která se bude soustředit na zkušební provoz, na přebírání dokončených exponátů, na přípravu personálu, musíme vytrénovat všech třicet šest hostesek, musíme odzkoušet všechny systémy, musíme je všechny porouchat, abychom si vyzkoušeli, jak je rychle opravit.
A pak ten pracovní den na EXPU se už bude točit kolem marketingu ČR. Já jsem zároveň členem komise nazvané "Steering Committee", která má v průběhu výstavy řešit problémy, které vznikají mezi vystavovateli a organizátorem.
Na nás se v tuto chvíli obracejí řady států, které mají například problémy se získáváním víz nebo s celními procedurami a podobně.
Očekáváme také řadu návštěv, které budeme naší výstavou provádět. A v neposlední řadě nás čeká řada úkolů v oblasti ekonomické diplomacie. Naším úkolem je pomáhat ministerstvu zahraničních věcí a našim podnikům v té ekonomické diplomacii a ministerstvu kultury v jejich agendě, CzechInvestu, CzechTourismu, krajům ČR a dalším.
A.cz: Máte nějakou osobní slabost pro čínskou kulturu?
To určitě mám. Okouzluje mě, že konfuciánství, které vzniklo před více než dvěma tisíci let, má v Číně stále tak silnou tradici. A že ten základní princip, na kterém byla stavěna čínská kultura a od kterého se vždycky jen na krátkou dobu odchýlil a pak se zase k němu vrátil, že je tak strašně silný. Tohle je něco, k čemu člověk musí cítit respekt.
Mám rád čínskou kaligrafii, protože to je něco výjimečného, hlavně díky písmu. A pak mám slabost pro mladé čínské umění, které mě fascinuje.
To bych doporučil našim mladým umělcům, aby se přijeli podívat na své vrstevníky a na to, co vytváření. To je ohromující.
Rád bych alespoň pro jednoho z nejlepších mladých čínských umělců uspořádal za pomoci českých center výstavu. Momentálně už o tom uvažujeme s ředitelem českých center a doufám, že se nám to povede. To by mohla být Praha překvapená.
A.cz: Co pro Vás osobně znamená EXPO 2010?
Marketing České republiky. Prostě to, aby se o nás vědělo pozitivním způsobem. Chceme, aby si nás lidé spojovali s pojmem křižovatka nebo most mezi severem a jihem, východem a západem.
Chceme, aby nás lidé vnímali jako místo, které je nabité kreativitou a ze kterého jdou výstupy, které mají hodnotu pro zbytek světa. Tohle je pro nás strašně důležité. Abychom přestali být vnímáni jenom jako okrajový stát někde plus mínus v prostředku Evropy.
