Brusel začal chránit chmel a kapra

Dušan Klimeš
28. 2. 2007 15:00
Brusel - Ke Štramberským uším se pod ochranná křídla EU přesune i chmel ze Žatce a kapr z Pohořelic.

Seznam tradičních výrobků, které jsou spjaty s místem původu a které tak mohou požívat ochrany EU, se Česku úspěšně rozrůstá.

Státní Budějovický Budvar si tuto výsadu zařídil již při předstupních jednáních, Štramberské uši jsou chráněny od prosince a včera uběhla lhůta, po kterou mohly padat námitky proti "Žateckému chmelu" a "Pohořelickému kaprovi".

Ochrana označení

  • Ochrana zeměpisného značení se týká výrobků, u nichž je aspoň část výrobního procesu (suroviny, proces zrání) spjata s oblastí její výroby.
  • Chráněný název je vyhražen jen pro výrobce na určitém území. Může vydán buď jen pro jednoho výrobce nebo pro daný výrobek z produkce více firem
  • Chráněné výrobky požívají vyšší právní ochranu a nemusí splňovat některé normy EU, pokud by to narušilo výrobní postup
  • Bývá vydávána především na sýry, ovoce, zeleninu, maso a další potraviny

A jelikož půlroční lhůta uběhla a námitky nepadly, zbývá už jen vyčkat na vyhlášení v unijním věstníku.

"Z nových členských zemí podala Česká republika největší množství žádostí o chráněná označení a má také největší množství potvrzených registrací," říká Jan Vytopil, mluvčí Stálého zastoupení ČR při Evropské unii.

"V letošním roce očekáváme úspěšné ukončení některých dalších žádostí," dodává.

Dvě známky

Štramberské uši získaly takzvanou PGI známku. Označuje produkty, které těží z věhlasu spjatého se zeměpisnou oblastí, kde se vyrábí. Respektive: V daném místě musí probíhat alespoň jedna důležitá fáze výroby či zpracování.

Naopak novou známkou pro kapra a chmel bude PDO. Ta značí, že výrobek je kompletně zpracován v daném místě a k jeho výrobě jsou třeba specifické znalosti a postupy.

Foto: Aktuálně.cz

O svoji ochranu žádají další více než dvě desítky českých výrobků. Mezi nimi například Karlovarské oplatky, Pardubický perník, či pivo Černá hora.

Pomalá komise?

To, že tuzemské speciality ještě nejsou chráněny, se ale nelíbí europoslanci Janu Březinovi.

"Vyřizování drtivé většiny českých žádostí se neúnosně vleče. Zatímco žádosti starých členských států komise schvalovala takřka automaticky, k našim žádostem přistupuje velmi rezervovaně," říká.

V tom smyslu interpeloval i samotnou komisi, aby mu vysvětlila, proč se uznávání tak protahuje.

Odpověď komise poukazovala především na to, že analýza všech případů již započala. Pozitivně bylo přijato již 11 žádostí s tím, že šest z nich již bylo zveřejněno ve věstníku, a běží tak lhůta pro námitky. Zveřejnění dalších pěti "kousků" se připravuje.

 

Právě se děje

Další zprávy