Praha - Za letošní půlrok je státní rozpočet v nejvyšším přebytku, v jakém kdy byl od vzniku České republiky. Ke konci června činil 22,6 miliardy korun. Oproti loňsku to je nárůst o více než 21 miliard.
K vysokému přebytku pomohly státu především miliardy z Evropské unie. Těch do rozpočtu za půl roku přiteklo o 49 více než ve stejném období v loňském roce, celkově to bylo 133,3 miliardy korun.
Na druhou stanu ze statistik ministerstva financí také vyplývá, že česká vláda více utrácí. A to i víc, než si naplánovala.
Data také ukazují, že se lépe dařilo i firmám. Ty totiž zaplatily téměř o desetinu více na dani z příjmů, a to o 4,3 miliardy korun. Celkem od firem na této dani přiteklo do státního rozpočtu 55 miliard korun.
Stát od zaměstnanců vybral za uplynulý půlrok na dani z příjmu 42 miliard korun. To je o procento víc než loni. Přitom stát řadě z nich vracel slevy na dani na druhé a další dítě, které se od tohoto roku zvýšily. Nově taky platí další sleva - školkovné.
Největší částku od zaměstnanců a firem však stát vybírá na pojistném na sociální zabezpečení. Od ledna do června tato suma činila 199 miliard a byla o pět procent vyšší než loni.
Zadržované miliardy
Naopak z důležité daně z přidané hodnoty zatím letos přiteklo výrazně méně peněz. Celkem stát na DPH vybral 106 miliard, tedy o pět miliard korun méně. Ministerstvo financí tvrdí, že za to může mimořádný vyšší výběr v loňském roce.
Tím rozhodujícím faktorem, který způsobuje pokles výběru DPH, je akce daňových úředníku z přelomu předloňského a loňského roku. Při ní finanční úřady převážně zahraničním firmám zadržovaly 12 miliard korun, protože si myslely, že dělají podvody s DPH. Později se ukázalo, že u naprosté většiny z nich daňové podvody s DPH neprobíhaly.
"Tato akce podle mě nebyla šťastná a já bych ji v takovém rozsahu nespustila. Nastala předtím, než jsem přišla na ministerstvo, a nevím, kdo o ní rozhodl," řekla v únorovém rozhovoru pro Hospodářské noviny náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, která zodpovídá za daně.
Tato akce ve statistice způsobila dojem, že se loni na daních vybralo 13 miliard navíc. Avšak nevybralo, byly to jen ve výsledku ony zadržené peníze, které ale finanční úřady musely v druhé polovině loňského roku začít vracet. Část peněz se navíc vracela až na začátku tohoto roku, což efekt jen umocňuje - vrácené peníze totiž snižují čísla za letošek.
Ministerstvo taky tvrdí, že kvůli zavedení snížené sazby 10 procent na léky, knihy a dětskou stravu vypadne za celý rok z rozpočtu 2,4 miliardy korun.
Poklesl i výběr spotřebních daní, a to o tři miliardy korun na 66,6 miliardy. Ministerstvo argumentuje tím, že jelikož od 1. ledna začala platit vyšší spotřební daň u cigaret a tabáku, tak se prodejci předzásobili a nakoupili zboží ještě s nižší daní.
Pokud by se o o vlivy zadržených miliard a předzásobení cigaretami odhlédlo, vybralo se na DPH o zhruba dvě procenta víc. Což lze přičíst spíše překvapivě rychle rostoucí české ekonomice, než vlivu politiky či ministerstva.
Loni také byly některé mimořádné příjmy, které se už opakovat letos nebudou. Tou nejvýraznější je aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE, z které loni stát utržil 8,5 miliardy korun.
Vláda víc utrácí
Ze statistik také vyplývá, že tím, kdo výrazně víc utrácel, je vláda. Její výdaje oproti loňskému prvnímu pololetí vzrostly o 30 miliard, tedy o pět procent. Přitom česká ekonomika roste mezi třemi až čtyřmi procenty. Z toho vyplývá, že růst utrácení domácností a firem je pomalejší, odhadem okolo dvou procent.
Ze zmíněných 30 miliard spadá 20 miliard na investice. "Na výdajové straně je patrná proti loňsku zvýšená investiční aktivita vládních institucí a zaujme také skoro desetiprocentní růst mzdových výdajů ve veřejném sektoru," okomentoval ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit.
"Vláda místo úspor utrácí ještě více, než loni. Přitom je zřejmé, že například na dávky v nezaměstnanosti musí vynakládat stále méně, protože nezaměstnanost je nejnižší za poslední roky," uvedl daňový expert Lukáš Eisenwort z poradenské NSG Morison.
Podle něj není růst daní tak velký, jak by odpovídalo růstu ekonomiky. "Daňové příjmy rostou naprosto minimálně a růst neodpovídá růstu ekonomiky. Pokud by nevzrostly příjmy od EU o 49 miliard, byl by rozpočet v mínusu. Nelze počítat s tím, že příjmy z EU budou posílány do nekonečna. Jejich aktuální přísun bychom měli využít na strukturální změny," uvedl Eisenwort.
