Praha - Rozdíl mezi výkonem ekonomiky (HDP na obyvatele) a průměrnou mzdou je v Česku nejvyšší v Evropské unii. Odboráři tak mají pravdu, když volají po "konci levné práce" a zvýšení mezd. Jejich hlas je ale čím dál slabší. Právě malá síla odborů v porovnání se zahraničím je přitom podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji.
Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v Evropské unii, pokud jde o členství v odborech. Zatímco v severských státech jsou zapojeny dvě třetiny pracovníků, v Rakousku 27,4 procenta a v Německu 17,9 procenta, v Česku jen 13,4 procenta. Počet členů sice klesá ve většině států s výjimkou Španělska, Belgie a Itálie, nicméně v Česku jich za posledních deset let ubyla dokonce polovina.
Podíl odborářů na celkovém počtu zaměstnanců:
| Země | 1995 | 2005 | 2011-13 |
| Finsko | 80,4 % | 70,6 % | 68,6 % |
| Švédsko | 83,1 % | 76,5 % | 67,7 % |
| Dánsko | 75,9 % | 70,7 % | 66,8 % |
| Belgie | 52,8 % | 53,7 % | 55 % |
| Itálie | 38,1 % | 33,6 % | 36,9 % |
| Lucembursko | 43,5 % | 41,4 % | 32,8 % |
| Irsko | 45,1 % | 34 % | 29,6 % |
| Rakousko | 41,1 % | 33,3 % | 27,4 % |
| Velká Británie | 33,1 % | 28,4 % | 25,4 % |
| Slovinsko | 49,1 % | 43,7 % | 23,1 % |
| Řecko | 31,3 % | 24,6 % | 21,3 % |
| Portugalsko | 25,4 % | 21,2 % | 20,5 % |
| Německo | 29,2 % | 21,7 % | 17,7 % |
| Nizozemsko | 25,9 % | 20,6 % | 17,6 % |
| Španělsko | 16,8 % | 14,8 % | 17,5 % |
| Slovensko | 56,1 % | 22,8 % | 16,8 % |
| Česko | 43,2 % | 20,2 % | 13,4 % |
| Polsko | 20,2 % | 21,5 % | 12,5 % |
| Maďarsko | 49,1 % | 14,5 % | 10,6 % |
| Francie | 8,7 % | 7,7 % | 7,7 % |
| Estonsko | 32,4 % | 9,1 % | 6,4 % |
Zdroj: OECD, nejnovější data jsou u jednotlivých zemí z let 2011, 2012 nebo 2013
Pokles na pětinu
Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů, klesl v Česku podle OECD ze 43,2 procenta v roce 1995 na 13,4 procenta v roce 2012.
Potvrzují to i jiné dostupné statistiky a průzkum online deníku Aktuálně.cz. Počet odborářů během posledních dvaceti let klesl z 2,6 milionu na přibližně 460 tisíc, tedy o 82 procent.
Jen největší odborová centrála, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), zaznamenala za posledních dvacet let propad z 2,45 milionu na 660 tisíc členů v roce 2005 až na loňských 330 tisíc členů. Pro porovnání: V roce 1991, tedy krátce po konci socialismu, kdy centrála navazovala na někdejší Revoluční odborové hnutí (ROH), bylo v odborech téměř 4,4 milionu lidí.
Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly sice celkový počet odborářů klesá, nicméně roste počet nových organizací, tedy zjednodušeně řečeno podniků, v nichž odbory působí. Za posledních pět let jich vzniklo přes pět set. "Za rok 2015 se ještě čísla upřesňují, ale zatím máme potvrzeno vznik 106 nových organizací s počtem 11 068 členů," dodává.
Počet členů? Přesně to nevíme
Podobně výrazný pokles je vidět také u druhé největší organizace - Asociace samostatných odborů (ASO), k níž se od poloviny devadesátých let většinou přidávaly odborové svazy odštěpené od ČMKOS. Zatímco v roce 2001 sdružovala ASO okolo 200 tisíc členů, nyní jich má podle předsedy Bohumira Dufka zhruba 80 tisíc. Z toho jen Odborové sdružení železničářů, součást ASO, má podle svého šéfa Jaroslava Pejši přes 50 tisíc členů, dalším silným členem ASO je Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy.
Mimo ASO je pak zřejmě nejvýraznější Konfederace umění a kultury (KUK). Ta v roce 1995 měla 70 tisíc členů, letos je to už jenom 32 tisíc. A například loni na jaře se od ČMKOS odpojily odbory z mladoboleslavské Škody Auto - ty teď mají podle časopisu Škodovácký odborář v závodech po celé ČR zhruba dvacet tisíc členů.
Další menší odborové svazy takový problém s úbytkem členů zatím nemají. "Počet členů je od roku 2004 prakticky stabilní. Roční úbytek zhruba osmdesáti členů je kompenzován vstupem stejného počtu," říká Jan Fridrich, prezident Federace vlakových čet, která má zhruba 1500 členů. Podobně je na tom i Federace strojvůdců - v posledních patnácti letech se počet členů pořád pohybuje kolem pěti tisíc.
Nechuť k organizování se
Klesající počet odborářů v celé ČR má několik důvodů - jedním z nich je neochota jakkoliv se společensky angažovat.
"Obecně platí nechuť lidí být někde organizováni, ať už v politických stranách nebo v zájmových sdruženích," myslí si šéf Konfederace umění a kultury Silvester Húska. "Teprve v situaci, když se zaměstnanci dostanou do problémů, mají zájem vstoupit do odborů, protože potřebují právní pomoc," dodává. Častý je podle něj také pocit, že zaměstnanci sami stejně nic nezařídí.
Příčinou úbytku odborářů může být i stárnutí dosavadních členů, které nahrazuje stále méně lidí. S tím podle Húsky souvisí to, že část české společnosti bere členství v odborech jako přežitek "dob minulých".
"Pověsti odborů mezi lidmi všeobecně škodí jejich neskrývaná levicovost. Zvláště za sociální demokracii je nyní spousta bývalých odborářů v Poslanecké sněmovně i Senátu, bývalý odborářský boss Milan Štěch je dokonce předsedou Senátu," připomíná prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Tento pohled ale současný šéf ČMKOS Josef Středula odmítá. "Moc nechápu, co je levicového na tom mít spravedlivou mzdu, slušné pracovní podmínky, řádnou dovolenou, benefity. Odbory se v tržní společnosti chovají tržně, zastupují své členy a snaží se co nejlépe prodat jejich práci," zdůrazňuje.
A pokud jde o asociace na "povinné" členství v Revolučním odborovém hnutí (ROH) za socialismu? "Federace strojvůdců je již 120 let nezávislou profesní odborovou organizací. Proto na sebe ani nevztahujeme nějaké reflexe na dřívější ROH," říká například Libor Poláček, který tento svaz zastupuje.
Jen vánoční kolekce?
Úbytek členů souvisí podle vedení ČMKOS také s rozpadem velkých továren - po listopadu 1989 naopak přibylo hodně menších firem, v nichž odbory neměly tradici.
Podle Burkoviče si však zástupci odborů za úbytek členů částečně mohou i sami. "Dlouhé roky přehlíželi třeba problémy agenturních zaměstnanců ve firmách. Nebo se jim snažili dokonce různě škodit poukazováním na jejich nepotřebnost,“ říká. Někteří zaměstnanci pak podle něj vnímají odbory jen jako "ty, co berou na odborářské příspěvky procenta z jejich platů a dávají jim za ně maximálně tak vánoční kolekce na Mikuláše."
"Lidí, kterým poskytujeme pracovně-právní poradenství, se často ptám, proč nějaký problém neřešili prvotně s odbory svého podniku. Odpovídají, že nejsou členy nebo v ně nemají důvěru," říká Burkovič.
Základním důvodem pro členství v odborech obecně bývá snaha prosadit si vyšší mzdu nebo si alespoň udržet tu současnou, případně samotné pracovní místo. Kromě toho mohou odbory ovlivňovat podmínky na pracovišti, jako je dodržování pracovní doby, bezpečnost a ochrana zdraví při práci nebo chování šéfů k podřízeným. Tím, že se zaměstnanci formálně spojí, se logicky zvyšuje jejich vyjednávací síla. Oprávnění těchto organizací vyplývají přímo ze zákoníku práce, který současně poskytuje odborářským šéfům silnější ochranu před výpovědí.
Členský příspěvek činí podle informací ČMKOS zpravidla jedno procento z čisté mzdy nebo platu zaměstnance. O zaplacené příspěvky si pak mohou zaměstnanci snížit daňový základ.
Slevomat a další výhody
Ve snaze zastavit odliv členů a přilákat nové zájemce začíná členství v některých odborech připomínat věrnostní klub. Nejznámějším pokusem je benefitní program Odbory plus, který ČMKOS spustila v polovině roku 2012. Nyní je v něm zaregistrováno téměř 22 tisíc členů. Nejvyužívanější výhodou je účet bez poplatků od Equa Bank (12 tisíc členů), další benefity už lákají méně.
Například u CCS loni nakupovalo pohonné hmoty se slevou 113 odborářů, letos jich bylo zatím jen 84. A například pojišťovna Kooperativa, která odborářům nabízela slevy na pojištění motorových vozidel, nezaznamenala podle svého mluvčího Milana Káni žádný zájem. Nikdo zatím letos nevyužil ani slevu v prodejně jízdních kol Capriolo.
Konfederace umění a kultury poskytuje členům například příspěvky na penzijní připojištění, na dovolenou, odměny k významným životním jubileím, dar ke svatbě, k narození dítěte nebo k odchodu do důchodu. Federace strojvůdců nabízí navíc pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli nebo sociální program Stephenson. "Vánoční kolekci či kapra, stejně jako odborovou rekreaci typu Anděl na horách, nemáme v nabídce. Členové vědí, že to vše si mohou pořídit i bez nás, tedy pokud si vydělají slušné peníze," říká Poláček.
