Víc vám zatím nepřidáme, nechte nás vydechnout. Firmy odmítají nátlak odborů

Tereza Holanová Tereza Holanová
18. 9. 2015 6:35
Na pětiprocentní růst mezd (po odečtení inflace) zatím musí většina tuzemských zaměstnanců zapomenout. Vyplývá to z reakcí firem na požadavky odborů. Ekonomika sice výrazně roste, firmy ale musí investovat a vzpamatovat se z krize. Během slabších let jsme přece také lidem automaticky nesnižovali mzdy, říkají zástupci firem. Výdělky sice porostou, ale ne plošně a ne tak výrazně.
Peníze, mzda. Ilustrační foto
Peníze, mzda. Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha - "Bezhlavé" zvyšování mezd by český průmysl ve chvíli, kdy teprve chytá dech, srazilo zpátky dolů. Firmy momentálně musí investovat do modernějšího zařízení a vzpamatovat se z několikaletého útlumu po krizi. Tak lze shrnout odpovědi zaměstnavatelů na požadavek odborářů, aby mzdy rostly výrazněji než dosud.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by měly reálné mzdy (tedy po zohlednění inflace) růst v příštím roce o pět procent. "Mnohé firmy říkají, že jsou na tom špatně. To vám neříkají úplně pravdu," zdůraznil ve středu více než tisícovce odborářů z celé republiky, které odborová centrála pozvala na pražskou akci pod heslem Konec levné práce.

Podniky oslovené online deníkem Aktuálně.cz ale zdůrazňují, že je nutné zvyšovat mzdy pozvolna - bez ohledu na to, že česká ekonomika (hrubý domácí produkt - HDP) teď meziročně roste o více než čtyři procenta. Důvod? Firmy potřebují v první řadě nějaký čas na to, aby se po letech útlumu vůbec "nadechly".

Mzdy zvyšujeme postupně

"Hutní sektor od skokového propadu po krizi v roce 2008 stagnoval a teprve loni došlo k velmi mírnému oživení poptávky kolem dvou procent, přičemž na předkrizové hodnoty se náš obor v Evropě pravděpodobně již nedostane," říká například Jan Rafaj, který řídí personalistiku v ostravské skupině ArcelorMittal. K výrobě tam používají stále jen dvě vysoké pece místo předkrizových tří.

Na co vše bude moci ArcelorMittal při kolektivním vyjednávání s odbory přistoupit, zatím není podle Rafaje jasné. "Teprve následující týdny nám dají lepší přehled o tom, jak se bude vyvíjet příští rok, jaký bude vývoj cen vstupních surovin, cen hotových výrobků, dovoz levného zboží z východu, ekonomická stabilita," vysvětluje.

V ostravské skupině roste průměrná mzda dlouhodobě, byť pomalejším tempem, než chtějí odboráři. "V loňském roce byl průměrný výdělek bez započítání platů managementu 35 124 korun - ve srovnání s rokem 2010, kdy to bylo 30 816 korun," uvádí Rafaj.

Meziroční výkyvy v zisku jsou podle něj nyní spíše důvodem pro mimořádnou odměnu. "Aby se mzdy zvýšily skokově, tak by musela nastat nějaká zásadní strukturální změna. Například když firma nahradí starou technologii novou a potřebuje na to kvalifikovanější lépe placenou pracovní sílu," dodává.

Růst mezd nemůže kopírovat růst ekonomiky

Požadavek odborů, aby mzdy rostly stejným tempem jako ekonomika, označují oslovení zaměstnavatelé  za nesmysl. "Pokud by platilo, že růst či pokles mezd má přesně kopírovat výkonnost podniku, měli by dnešní pracovníci v ostravské huti o třetinu menší výdělek než v roce 2007," zdůrazňuje Rafaj.

Podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petra Jonáka je sympatickou tradicí, že v době krize bere naprostá většina zaměstnavatelů náklady na sebe a mzdy nesnižuje. Na druhou stranu jsou pak zákonitě v době růstu obezřetnější, pokud jde o zvyšování.

"Když se průmysl jen trochu otřepal z krize, během níž se složitě snažil udržet pracovní místa, už se začínají ozývat hlasy, abychom zvyšovali mzdy. Když byla situace opačná, nikdo nenavrhoval, abychom v průmyslu platy snižovali," souhlasí mluvčí Vítkovice Machinery Group Eva Kijonková. České firmy se podle ní potýkají stále s řadou potíží, například s embargem na vývoz evropského zboží do Ruska nebo poklesem cen v energetických, ropných a plynařských investicích. "Tyto vlivy způsobují od druhého čtvrtletí brzdící efekt. Ten bude nepříjemný zejména pro Německo, které je zase velkým trhem pro české exportéry," varuje.

Inflace a půl procentního bodu k tomu

Vodárenské společnosti ve skupině Veolia se sice mzdy zvýšit chystají, přislíbený minimální růst má ale k vyžadovaným pěti procentům daleko. "V rámci kolektivního vyjednávání se zavazujeme k navýšení mezd o inflaci a nejméně o půl procentního bodu navíc," říká tamní personální ředitel Petr Slezák.

Podle nejnovějších odhadů České národní banky by spotřebitelské ceny (inflace) měly v příštím roce růst meziročně o 1,7 procenta. V takovém případě by tedy Veolia zvýšila mzdy alespoň o 2,2 procenta. Výrazněji to nepůjde, protože mzdy - stejně jako ceny pro odběratele - drží dole tlak na to, aby vodné a stočné příliš nezdražovalo.

"Pokud bude společnost i nadále vykazovat kladné hospodaření, jsme připraveni diskutovat možnost plošného zvýšení mezd v naší společnosti," dodává manažer tiskového oddělení Unipetrolu Mikuláš Duda. "Nicméně plošné pětiprocentní navýšení mezd v tuto chvíli v kontextu makroekonomického vývoje ekonomiky považujeme za příliš vysoké," navazuje.

Plošné zvyšování? Nemožné

Požadavky odborů na pětiprocentní růst mezd jsou nerealistické i podle Hospodářské komory, která sdružuje přibližně 13 tisíc tuzemských podniků.

"Mzdy a také finanční i nefinanční bonusy zaměstnanců rostou, stačí se podívat na statistiky ČSÚ. Růst mezd potvrdil i průzkum mezi našimi členy," zdůrazňuje prezident komory Vladimír Dlouhý. Průměrná hrubá mzda rostla podle statistiků ve druhém čtvrtletí meziročně o 875 korun, v oblasti veřejné správy a obrany dokonce o 1518 korun. Ve zpracovatelském průmyslu, který je tahounem ekonomiky, o 942 korun.

To potvrzují i například Třinecké železárny. "Dohodnutý růst mezd s ohledem na pozitivní hospodářský výsledek již lidé na výplatách pocítili, skutečný růst oproti 4,3 procenta dohodnutým v kolektivní smlouvě bude v letošním roce vyšší," tvrdí mluvčí společnosti Petra Jurásková. "Situace na evropských a světových trzích se každý měsíc mění a není jednoduché následující vývoj odhadnout," dodává. Stejně jako zástupci dalších firem zdůrazňuje, že Třinecké železárny čelí silnému tlaku na snižování cen a zároveň potřebují investovat do ekologie a modernizace výroby.

Odbory podle Dlouhého také úplně pomíjejí, že firmy mimo jiné "investují" do nových pracovních míst, což potvrzují čísla o zaměstnanosti, která ve druhém čtvrtletí poprvé od vzniku samostatné České republiky přesáhla 70 procent. 

"Mzdy není možné zvyšovat plošně ani z hlediska regionů, ani z hlediska ekonomiky jako celku. Situace jednotlivých sektorů ekonomiky je rozdílná stejně jako situace jednotlivých regionů ČR,“ připomíná Dlouhý. Výše mzdy by podle něj zároveň měla odrážet zájem o zaměstnance v jednotlivých profesích.

Odboráři jsou naopak přesvědčeni, že podniky na to, aby svým zaměstnancům přidaly, už mají. "Čekám, že firmy letos vykážou historicky nejvyšší dividendy," uvádí Středula. "Některé firmy na tom samozřejmě mohou být špatně, drtivá většina si to ale může dovolit. Celých šedesát procent zaměstnanců v podnikatelské sféře je pod úrovní průměrného výdělku," dodává.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku od 06:00 uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Dálnice D1 je zavřená mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Podle policie bude zřejmě neprůjezdná delší dobu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy