Češi si zaslouží víc peněz, potvrzuje srovnání mezd s výkonem ekonomiky

Tereza Holanová Tereza Holanová
9. 10. 2015 6:35
Zatímco hrubý domácí produkt na osobu loni v Česku dosahoval 84 procent průměru Evropské unie, mzdy odpovídaly jen 62 procentům unijního průměru. Rozdíl mezi oběma hodnotami je podle ekonoma Davida Marka nejvyšší v EU. Důvodů je podle něj několik. Vysoké náklady na práci nad rámec vyplácené mzdy, vysoký podíl průmyslu nebo také malá odborová angažovanost ve srovnání se zbytkem Evropy. Podívejte se na tabulku zemí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Rozdíl mezi výkonem tuzemské ekonomiky a mzdou zaměstnanců je v České republice nejvyšší v Evropské unii. Ukazuje to analýza ekonoma Davida Marka z poradenské společnosti Deloitte.

Marek porovnal hrubý domácí produkt (HDP) na osobu a průměrnou hrubou měsíční mzdu ve všech zemích Unie s výjimkou Chorvatska. Obě čísla jsou vyjádřena jako podíl na průměru Evropské unie. Zároveň jsou přepočtena na standard kupní síly (PPS), tedy ukazatel zohledňující rozdílné ceny v jednotlivých zemích.

HDP na hlavu v Česku v loňském roce činil 84 procent unijního průměru, zatímco měsíční mzda před srážkami dosahovala jen 62 procent průměru EU. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami tedy představuje 22 procentních bodů. "Největší rozdíl v EU," upozorňuje Marek na Twitteru.

„Uvedený graf vypovídá o tom, jak je přidaná hodnota vytvořená v dané ekonomice rozdělována mezi práci (tedy zaměstnance - pozn. red.), firemní zisky a daně,“ vysvětluje ekonom.

Co může za nepoměr

Za tak vysoký rozdíl mezi srovnávanými hodnotami mohou podle Marka například celkové náklady na práci. To znamená nejen mzda, ale i sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance musí platit firma. Čím jsou totiž tyto nemzdové náklady vyšší, tím méně firmě zbude na samotné výplaty. "Podíl sociálního pojistného tvoří v Česku 24 procent celkových nákladů práce. Vyšší je jejich podíl jen v Belgii, Francii, Itálii a Estonsku," uvádí Marek.

Země HDP na hlavu v PPS (podíl na průměru EU) Hrubá měsíční mzda v PPS (podíl na průměru EU) Rozdíl (v procentních bodech)
Česká republika 84 % 62 % 22 p.b.
Švédsko 124 % 107 % 17 p.b.
Litva 74 % 58 % 16 p.b.
Estonsko 73 % 58 % 15 p.b.
Slovensko 76 % 61 % 15 p.b.
Německo 124 % 110 % 14 p.b.
Nizozemsko 130 % 118 % 12 p.b.
Rakousko 128 % 117 % 11 p.b.
Rumunsko 54 % 45 % 9 p.b.
Lotyšsko 64 % 56 % 8 p.b.
Kypr 85 % 78 % 7 p.b.
Maďarsko 68 % 62 % 6 p.b.
Portugalsko 78 % 73 % 5 p.b.
Polsko 68 % 64 % 4 p.b.
Itálie 97 % 95 % 2 p.b.
Bulharsko 45 % 44 % 1 p.b.
Finsko 110 % 109 % 1 p.b.
Irsko 132 % 133 % - 1 p.b.
Francie 107 % 109 % - 2 p.b.
Řecko 72 % 75 % - 3 p.b.
Malta 85 % 88 % - 3 p.b.
Velká Británie 108 % 111 % - 3 p.b.
Belgie 119 % 124 % - 5 p.b.
Dánsko 124 % 132 % - 8 p.b.
Španělsko 93 % 101 % - 8 p.b.
Slovinsko 83 % 95 % - 12 p.b.
Lucembursko 263 % 285 % - 22 p.b.

Další příčinou je struktura tuzemské ekonomiky - podle Českého statistického úřadu je Česko aktuálně nejprůmyslovější zemí EU. Průmysl se na podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco například v Německu jde o 40,2 procenta.

"Středoevropské země, včetně ČR, mají většinou vyšší podíl průmyslu na HDP než západoevropské země," potvrzuje Marek. Průmysl je ovšem náročnější na fyzický kapitál, tedy například na budovy, stroje či dopravní prostředky, než sektor služeb. Výsledkem je, že v zemích s větším podílem průmyslu směřuje vyšší část z toho, co se vyrobí, vlastníkům kapitálu. Podíl, který dostanou zaměstnanci ve formě mezd, je opět nižší.

Konec levné práce, volají odboráři

"Dalším důvodem může být nižší podíl zaměstnanců sdružených v odborových organizacích," říká Marek. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je v Česku do odborů zapojeno jen 13,4 procenta zaměstnanců, zatímco v Německu je to 17,9 procenta a v Rakousku 27,4 procenta. "V Belgii ale již 55 procent a v Dánsku, Švédsku a Finsku dokonce přes 67 procent,“ dodává ekonom. Čím více zaměstnanců se přitom v odborech angažuje, tím je jejich vyjednávací pozice silnější.

Na to, aby se zvýšily mzdy, tlačí v Česku nejhlasitěji právě odboráři. V polovině září uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) manifestační mítink nazvaný Konec levné práce. Hlavním cílem bylo motivovat odboráře ve firmách, aby se při kolektivním vyjednávání nebáli říci si o vyšší výplatu, protože současné mzdy neodpovídají růstu české ekonomiky.

"Bohužel nás to nepřekvapuje," říká šéf ČMKOS Josef Středula k Markovým číslům. "Potvrzují, že mzdy jsou v Česku skutečně pod průměrem. Na vyšší mzdy jsme si přitom dávno vydělali," dodává.

Nejlépe na tom jsou Lucembursko a Slovinsko

Druhý největší nepoměr mezi tím, co zaměstnanci vyprodukují a co skutečně dostanou, panuje ve Švédsku - zde jsou ovšem obě hodnoty nad průměrem EU. HDP na hlavu se tu pohybuje na 124 procentech průměru Unie a měsíční mzda před srážkami na 107 procentech.

Naopak nejlépe na tom v Markově srovnání jsou Lucembursko a Slovinsko. V prvním případě je poměr hrubé mzdy vůči evropskému průměru o 22 procentních bodů vyšší než poměr HDP na hlavu.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Právě se děje

před 46 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy