Praha - V takzvané šedé ekonomice se v Česku ročně "protočí" až 614 miliard korun. To je částka, která by stačila na mzdy více než 1,5 milionu lidí. Nebo je to zhruba dvakrát tolik, než loni stát celkově vyplatil na starobních důchodech.
Tvrdí to nová studie nazvaná Stínová ekonomika v České republice, kterou v úterý zveřejnilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).
Co je to stínová ekonomika
Jde o součet úmyslně neregistrovaných a skrytých aktivit (tedy nehlášené nebo podhodnocené příjmy), nelegálních (trh s drogami, prostituce) a nelicencovaných činností (trh s alkoholem nebo tabákem). Někdy je stínová ekonomika také nazývána jako šedá, podzemní, skrytá, neformální či neoficiální.
Transakce, které lidé a firmy skryjí před státními institucemi, dosahují zhruba 15,1 procenta hrubého domácího produktu České republiky. Většina se jich podle autorů odehrává v oblasti služeb, konkrétně ve stavebnictví, maloobchodu a velkoobchodu. "Aktivity jsou velmi důsledně skrývány také ve zpracovatelském průmyslu a v sektoru ubytování, stravování a pohostinství," dodává analytik CETA Jonáš Rais.
Odvětví, v nichž se stínová ekonomika nejvíce vyskytuje, mají jeden důležitý znak - vyznačují se velkým množstvím malých ekonomických transakcí.
Stínová ekonomika zahrnuje práci načerno, kdy zaměstnavatel nenahlásí pracovníka daňové správě. Podle Evropské komise k tomu v ČR dochází hlavně v oblasti oprav a přestaveb domácností, oprav automobilů a stěhování. "Podle odhadů Úřadu práce ČR pracuje načerno až třetina ekonomicky aktivních obyvatel," doplňuje Rais.
Součástí šedé ekonomiky je kromě toho třeba zkreslování hospodářských výsledků, kdy firma například kvůli daním úmyslně hlásí menší zisk, než ve skutečnosti vytvořila.
Příčiny? Drahá práce a byrokracie
Podle studie CETA se objem peněz ve stínové ekonomice v posledních pěti letech nijak výrazně nemění. Loni to bylo 612 miliard korun. Zároveň se ale dlouhodobě snižuje podíl stínové ekonomiky na HDP. Zatímco před deseti lety to bylo 18,5 procenta, dnes je to 15,1 procenta.
Podle ředitele CETA Aleše Roda k tomu přispělo zlepšování boje se stínovou ekonomikou, ale také růst celkového HDP v uplynulých letech. "Tím, že produkce roste a počet transakcí zůstává zhruba stejný, je logické, že se bude podíl stínové ekonomiky v Česku postupně snižovat," vysvětluje.
Důvodů, proč lidé některé obchody uzavírají "neoficiálně", je několik. V první řadě je to vyjde levněji, protože se tak vyhnou placení daní, ať už daně z přidané hodnoty, spotřební daně, nebo daně z příjmů.
V rámci vyspělých ekonomik navíc Česko patří k zemím s nejvyšším zdaněním práce, které podle OECD činí 42,7 procenta. To je částka, o kterou by měl zaměstnanec vyšší výplatu, pokud by dostal všechny peníze, které se mu strhávají z hrubé mzdy a které za něj navíc platí státu firma. Nejvíce se na této zátěži podílí sociální pojištění.
Kromě toho se Češi uchylují do oblasti šedé ekonomiky, protože se tak vyhnou zdlouhavé administrativě a byrokracii. Například založení nové společnosti v Česku podle Světové banky trvá 19 dní, což je čtvrté nejvyšší číslo v EU.
"Stínová ekonomika je nesmírně efektivní, protože umožňuje lidem spontánní směnu bez státní regulace, tedy s nižšími náklady," shrnuje přínosy Rod. Čím jsou vyšší daňové náklady a čím komplikovanější je regulace v dané zemi a odvětví, tím nákladnější je pro firmy najímání práce a setrvání v oficiální ekonomice.
Podle Roda stínová ekonomika existuje právě kvůli regulacím. "Kdyby nebyla žádná nařízení, stínová ekonomika by neexistovala, protože by vše bylo legální. Lidé mají přirozenou tendenci se opatřením vyhýbat, pokud mají pocit, že jim to nějakým způsobem pomůže," myslí si ekonom.
Evropský průměr je výš
Autoři nicméně doplňují, že rozsah stínové ekonomiky v Česku je ve srovnání s Evropskou unií stále ještě relativně malý. Průměr pro celou osmadvacítku činí 18,6 procenta.
Státy západní Evropy ale mají stínovou ekonomiku nižší - Německo přibližně 13,3 procenta na HDP, Rakousko 7,8 procenta na HDP. "Se Slovenskem máme z bloku postkomunistických států podíl stínové ekonomiky víceméně nejnižší," upozorňuje Rais. Nejvyšší podíl stínových aktivit má Bulharsko, kde jde o 31 procent. Podle autorů studie se v celé EU točí v šedé ekonomice téměř dva biliony eur.
Podle Miroslava Lukeše, generálního ředitele MasterCard pro ČR a Slovensko, by podíl šedé ekonomiky v Česku měla alespoň částečně snížit chystaná elektronická evidence tržeb. "Myslím si, že je to vhodná cesta pro českou ekonomiku," říká.
