reklama
 
 

Rovnostářské Česko. Rozdíl mezi bohatými a chudými je menší než ve zbytku vyspělého světa

30. 10. 2015 12:38
Desetina nejbohatších Čechů si vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších obyvatel. To je po Dánsku nejnižší číslo mezi vyspělými zeměmi. Potvrzuje to statistika OECD. V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku.

Praha - Příjmové rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi patří v Česku k nejmenším ve srovnání s ostatními vyspělými státy světa. Od roku 2010 se dokonce mírně snížily. Česká republika tak zůstává státem s jednou z největších rovností příjmů ve světě. Potvrzují to nová čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Statistiky OECD ukazují, kolikrát se liší průměrný příjem deseti procent nejchudších a deseti procent nejbohatších obyvatel jednotlivých zemí. V Česku si desetina nejbohatších lidí vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších. To je druhé nejnižší číslo v rámci OECD, menší příjmové rozdíly hlásí jen Dánsko.

Kolikrát vyšší příjem má desetina nejbohatších obyvatel proti desetině nejchudších:

1. Dánsko 5,2krát
2. - 3. Česko 5,4krát
2. - 3. Slovinsko 5,4krát
4. Finsko 5,5krát
5. Island 5,6krát
6. Slovensko 5,7krát
7. Belgie 5,9krát
8. Norsko 6,2krát
9. Švédsko 6,3krát
10. - 11. Nizozemsko 6,6krát
10. - 11. Německo 6,6krát
12. Švýcarsko 6,7krát
13 Rakousko 7krát
14. Lucembursko 7,1krát
15. Maďarsko 7,2krát
16. - 18. Francie 7,4krát
16. - 18. Irsko 7,4krát
16. - 18. Polsko 7,4krát
19. Nový Zéland 8,2krát
20. Kanada 8,6krát
21. Austrálie 8,8krát
22. Estonsko 9,7krát
23. - 24. Jižní Korea 10,1krát
23. - 24. Portugalsko 10,1krát
25. Velká Británie 10,5krát
26. Japonsko 10,7krát
27. Itálie 11,4krát
28. Španělsko 11,7krát
29. Řecko 12,3krát
30. Izrael 12,5krát
31. Turecko 15,2krát
32. USA 18,8krát
33. Chile 26,5krát
34. Mexiko 30,5krát

Zdroj: OECD

V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku - nejbohatší obyvatelé mají příjmy 12,3krát vyšší než desetina nejchudších.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka může za nárůst nerovnosti v Řecku tamní krize. "Během krizových let většinou dochází k nárůstu nerovnosti ve společnosti," říká.

"Zjednodušeně řečeno, pokud bereme spodních 10 procent, tak v případě ČR to jsou nezaměstnaní, ale i zaměstnanci, protože nezaměstnanost je pod deseti procenty. V případě Řecka jsou všichni lidé v tomto vzorku nezaměstnaní (od roku 2012 se tu míra nezaměstnanosti podle Eurostatu pohybuje okolo 25 procent, pozn. red.)," vysvětluje analytik Home Credit Michal Kozub. Podobně je to ve Španělsku nebo Itálii.

Menší rozdíl než v roce 2010

Během pěti let dokonce příjmové rozdíly v Česku nepatrně klesly - v roce 2010 dostávali nejbohatší 5,7krát více než ti nejchudší. Podle Kozuba může za zlepšení například rostoucí zaměstnanost oproti krizovému roku 2010.

"Práci začali dostávat v širším měřítku i nízkopříjmoví zaměstnanci trpící předchozí krizí a slabým oživením, což mohlo ovlivnit růst jejich mezd," předpokládá také analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská.

"Česko je sociálně štědrý stát, a proto spodních deset procent nemá tak nízké příjmy jako v jiných zemích," připomíná Kozub. To znamená, že ani lidé bez práce nejsou úplně na nule.

Že je Česko zemí s jednou z největších rovností příjmů ve vyspělém světě, dlouhodobě potvrzuje i takzvaný Giniho koeficient. Ten měří příjmovou nerovnost a pohybuje se od nuly do jedné. Nula představuje absolutní rovnost, zatímco hodnota jedna by znamenala, že veškerý příjem dostává jediný člověk ve společnosti.

Podle analýzy, kterou letos pro ČSÚ zpracovaly studentky Vysoké školy ekonomické, dosahuje Giniho koeficient v Česku 0,246. Podle posledních výpočtů Světové banky přitom například v Německu činil 0,306 a v USA 0,411, což znamená, že v Česku si lidé byli "rovnější".

Tento index nicméně není všeříkající. Nevypovídá například o tom, co se odehrává v šedé ekonomice, kde část populace může získávat dodatečné příjmy. Stejně tak zahrnuje jen peněžité příjmy, takže nevypovídá o dalších benefitech, ani o celkové kvalitě života v dané zemi.

Příjmové nůžky se rozevírají, myslí si lidé

Příjmovou nerovností v Česku se nedávno zabýval i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. V letošní studii došel k závěru, že pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají. Autoři však v tomto případě vycházeli přímo z názorů domácností, kterých se ptali, jestli se považují za chudé.

Domácností, které považují své příjmy za spíše nebo velmi špatné, přibylo podle výzkumu více než těch, které jsou spokojeny. "To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání nůžek mezi jednotlivými společenskými vrstvami, vyšší polarizaci české společnosti a nárůstu sociálně slabých vrstev obyvatel," uvádí studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

autor: Tereza Holanová | 30. 10. 2015 12:38

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama