Rovnostářské Česko. Rozdíl mezi bohatými a chudými je menší než ve zbytku vyspělého světa

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 10. 2015 12:38
Desetina nejbohatších Čechů si vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších obyvatel. To je po Dánsku nejnižší číslo mezi vyspělými zeměmi. Potvrzuje to statistika OECD. V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Příjmové rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi patří v Česku k nejmenším ve srovnání s ostatními vyspělými státy světa. Od roku 2010 se dokonce mírně snížily. Česká republika tak zůstává státem s jednou z největších rovností příjmů ve světě. Potvrzují to nová čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Statistiky OECD ukazují, kolikrát se liší průměrný příjem deseti procent nejchudších a deseti procent nejbohatších obyvatel jednotlivých zemí. V Česku si desetina nejbohatších lidí vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších. To je druhé nejnižší číslo v rámci OECD, menší příjmové rozdíly hlásí jen Dánsko.

Kolikrát vyšší příjem má desetina nejbohatších obyvatel proti desetině nejchudších:

1. Dánsko 5,2krát
2. - 3. Česko 5,4krát
2. - 3. Slovinsko 5,4krát
4. Finsko 5,5krát
5. Island 5,6krát
6. Slovensko 5,7krát
7. Belgie 5,9krát
8. Norsko 6,2krát
9. Švédsko 6,3krát
10. - 11. Nizozemsko 6,6krát
10. - 11. Německo 6,6krát
12. Švýcarsko 6,7krát
13 Rakousko 7krát
14. Lucembursko 7,1krát
15. Maďarsko 7,2krát
16. - 18. Francie 7,4krát
16. - 18. Irsko 7,4krát
16. - 18. Polsko 7,4krát
19. Nový Zéland 8,2krát
20. Kanada 8,6krát
21. Austrálie 8,8krát
22. Estonsko 9,7krát
23. - 24. Jižní Korea 10,1krát
23. - 24. Portugalsko 10,1krát
25. Velká Británie 10,5krát
26. Japonsko 10,7krát
27. Itálie 11,4krát
28. Španělsko 11,7krát
29. Řecko 12,3krát
30. Izrael 12,5krát
31. Turecko 15,2krát
32. USA 18,8krát
33. Chile 26,5krát
34. Mexiko 30,5krát

Zdroj: OECD

V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku - nejbohatší obyvatelé mají příjmy 12,3krát vyšší než desetina nejchudších.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka může za nárůst nerovnosti v Řecku tamní krize. "Během krizových let většinou dochází k nárůstu nerovnosti ve společnosti," říká.

"Zjednodušeně řečeno, pokud bereme spodních 10 procent, tak v případě ČR to jsou nezaměstnaní, ale i zaměstnanci, protože nezaměstnanost je pod deseti procenty. V případě Řecka jsou všichni lidé v tomto vzorku nezaměstnaní (od roku 2012 se tu míra nezaměstnanosti podle Eurostatu pohybuje okolo 25 procent, pozn. red.)," vysvětluje analytik Home Credit Michal Kozub. Podobně je to ve Španělsku nebo Itálii.

Menší rozdíl než v roce 2010

Během pěti let dokonce příjmové rozdíly v Česku nepatrně klesly - v roce 2010 dostávali nejbohatší 5,7krát více než ti nejchudší. Podle Kozuba může za zlepšení například rostoucí zaměstnanost oproti krizovému roku 2010.

"Práci začali dostávat v širším měřítku i nízkopříjmoví zaměstnanci trpící předchozí krizí a slabým oživením, což mohlo ovlivnit růst jejich mezd," předpokládá také analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská.

"Česko je sociálně štědrý stát, a proto spodních deset procent nemá tak nízké příjmy jako v jiných zemích," připomíná Kozub. To znamená, že ani lidé bez práce nejsou úplně na nule.

Že je Česko zemí s jednou z největších rovností příjmů ve vyspělém světě, dlouhodobě potvrzuje i takzvaný Giniho koeficient. Ten měří příjmovou nerovnost a pohybuje se od nuly do jedné. Nula představuje absolutní rovnost, zatímco hodnota jedna by znamenala, že veškerý příjem dostává jediný člověk ve společnosti.

Podle analýzy, kterou letos pro ČSÚ zpracovaly studentky Vysoké školy ekonomické, dosahuje Giniho koeficient v Česku 0,246. Podle posledních výpočtů Světové banky přitom například v Německu činil 0,306 a v USA 0,411, což znamená, že v Česku si lidé byli "rovnější".

Tento index nicméně není všeříkající. Nevypovídá například o tom, co se odehrává v šedé ekonomice, kde část populace může získávat dodatečné příjmy. Stejně tak zahrnuje jen peněžité příjmy, takže nevypovídá o dalších benefitech, ani o celkové kvalitě života v dané zemi.

Příjmové nůžky se rozevírají, myslí si lidé

Příjmovou nerovností v Česku se nedávno zabýval i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. V letošní studii došel k závěru, že pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají. Autoři však v tomto případě vycházeli přímo z názorů domácností, kterých se ptali, jestli se považují za chudé.

Domácností, které považují své příjmy za spíše nebo velmi špatné, přibylo podle výzkumu více než těch, které jsou spokojeny. "To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání nůžek mezi jednotlivými společenskými vrstvami, vyšší polarizaci české společnosti a nárůstu sociálně slabých vrstev obyvatel," uvádí studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy