Praha – Je to vidět běžně na českých polích: místo kádí na vodu má dobytek automatická napajedla, která se sama plní. Zatímco dříve byl zapotřebí člověk, který na pastvu pravidelně chodil a vodu doléval, dnes jeho práci převzal stroj.
Příklad automatického napajedla ukazuje na to, čeho se veřejnost nejvíc bojí v souvislosti se sílící robotizací a digitalizací průmyslu: že sníží počet potřebných dělníků, a zvýší tak nezaměstnanost.
"Skutečná data to ale vyvracejí. Je sice pravda, že například v zemědělství technika připravila lidi o práci, ale společnost se tomu přizpůsobila. A tak to bude i v nadcházející průmyslové revoluci. Historická data dokazují, že zvyšování počtu robotů nemělo vliv na zaměstnanost," řekl Václav Hlaváč, vedoucí oddělení robotiky a strojového vnímání na pražské ČVUT.
O změně zvané Průmysl 4.0 nebo Práce 4.0 hovořili účastníci středeční konference Robot versus člověk, kterou uspořádalo vydavatelství Economia v pražském Rudolfinu.
Diskutující se shodli na tom, že trend, kdy roboti a automatické stroje převezmou práci dělníků ve výrobních podnicích, si především žádá jiný způsob přípravy mladých lidí na školách.
"Příprava budoucích zaměstnanců nemá směřovat k tradičním řemeslům, ale k souboru dovedností včetně takzvaných měkkých dovedností. Nejtěžší bude o tom přesvědčit učitele. Jejich nevole tyto věci vnímat je značná," uvedl Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.
Současné výzkumy mezi podnikateli, které uskutečnila nezisková vzdělávací společnost Eduin, ukazují, že firmy ani nechtějí po uchazečích "tvrdé" technické dovednosti – na to už z velké míry rezignovaly. "Hlavně chtějí, aby mladí lidé byli aktivní a komunikativní, aby měli podnikatelského ducha, aby nechodili s kocovinou do práce. Mnohem větší požadavek je na měkké dovednosti než na tvrdé dovednosti," podotkl v diskusi Michal Kaderka, analytik Eduin.
"Firmy, hlavně malé a střední, už říkají: My si toho konkrétního člověka dotvoříme k obrazu vlastnímu. Průmysl 4.0 není jen o hýbajících se robotech, ale spíš jde o projektování, informace musí proudit rychle a být spolehlivé," uvedl Holoubek. "Aby bylo možné vyrobit boty, které budou mít hvězdičku tam, kde já potřebuji, zaměstnanec nemusí znát funkci konkrétního robota, ale musí znát ty procesy a vědět, jak se k informacím o technologiích dostane," nastínil směr, kam by mělo vzdělávání na školách směřovat.
Jan Lang, ředitel Střední školy a Vyšší odborné školy aplikované kybernetiky v Hradci Králové, zmínil, že se ozývá čím dál víc firem a chtějí spolupracovat se studenty. Ale má to háček. "Chtělo by to, aby se firmy naučily za to platit. To zatím nechtějí. Chtějí spolupracovat se studenty, ale aby to bylo zadarmo," upozornil Lang.
