Praha, Štrasburk – Desítky lidí v Česku spáchaly daňové podvody za miliony korun a podle zákona měly skončit ve vězení. Trestu se ale vyhnuly tím, že zaplatily pokutu finančnímu úřadu, a soudy tak zastavily stíhání. Pokutu totiž považovaly za trest a připomněly, že nikdo nesmí být ve stejné věci potrestán dvakrát, což je jedno ze základních pravidel evropského práva.
Tato zásada přitom způsobuje problém nejen u daní, ale třeba i při ukládání pokut a sankcí v bodovém systému za dopravní přestupky. Také řidič, který už zaplatí pokutu, by podle některých názorů pak už neměl být dále trestán.
Situace by se teď měla změnit. Evropský soud pro lidská práva vynesl průlomový verdikt, kterým umožňuje za daňový únik dát dva tresty − doměřit daň a udělit pokutu a zároveň poslat pachatele do vězení.
"Podle tohoto rozsudku mohou finanční úřady dál udělovat pokuty a policie a státní zástupci mohou dál stíhat. Soudy ale musí zohlednit pokutu od finanční správy při svém rozhodování," vysvětluje Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně.
Podle soudců jsou oba tresty různé − správní pokuta má preventivní a donucovací funkci, zatímco podmínka či vězení za úmyslný trestný čin má funkci trestající.
"Verdikt evropského soudu zní rozumně a řeší problém, který u nás vznikl po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu," říká ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
CESTU UKÁZAL PŘÍPAD Z NORSKA
- Evropský soud pro lidská práva řešil spor zvaný "A a B proti Norsku". V něm se dva norští občané domáhali zrušení trestu vězení za krácení daně, protože už zaplatili pokutu finančnímu úřadu.
- Druhý trest podle nich porušuje pravidlo "ne bis in idem" (ne dvakrát v jedné věci), které je jedním z pilířů práva západní civilizace.
- Soud pro lidská práva ale rozhodl, že pokuta od berních úředníků a trest vězení udělený soudem neznamenají porušení pravidla. Uvedl, že norský soud zohlednil zaplacenou pokutu a oba pachatele poslal do vězení na jeden rok, ačkoli sazba mohla být výrazně vyšší.
- Na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se shodlo 16 soudců, jeden měl jiný názor. Postup podpořily u Evropského soudu pro lidská práva i další země, jejichž soudci v senátu nebyli, včetně Česka.
Zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu způsobil velký rozruch na úřadech a mezi právníky zhruba před rokem. Daňové penále podle něj bylo samo o sobě trestem.
Soud už ale nezodpověděl, zda je možné po vyměření pokuty dlužníka ještě trestně stíhat. To by měl rozhodnout Nejvyšší soud ČR, který ale čekal na to, jak stejnou věc vyřeší Evropský soud pro lidská práva (průlomové rozhodnutí se týkalo sporu dvou norských občanů proti státu).
"Rozhodnutí Nejvyššího soudu bude klíčové. Mělo by určit, jaká bude v Česku další praxe," vysvětluje náměstkyně Schillerová.
Očekávaný verdikt Nejvyššího soudu bude mít dopad i na několik zastavených případů. "Registrujeme jich několik desítek. Trestní řízení u nich bylo zastaveno kvůli sankci uložené v daňovém řízení," potvrzuje mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. U jedenácti případů se státní zástupci snaží dosáhnout toho, aby mohly pokračovat.
Evropský soud pro lidská práva pomohl také k tomu, že Česko nejspíš nebude muset měnit zákony o daních, zejména daňový řád. Od loňského rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se scházeli experti, kteří řešili, jak se s problémem vypořádat.
"V pracovní skupině byly největší právní autority, které mají k danému tématu co říct," připomíná Schillerová. Komise zvažovala například i zrušení pokut za daňové úniky. To by pomohlo berním úředníkům, kterým zákon neumožňuje vybrat si, zda penále udělí.
"Při doměření daně ze zákona ukládá správce daně automaticky penále 20 procent z doměřené částky. Kdo by ale rozhodoval, že pokutu uložit nemáme, abychom nemařili trestní stíhání? My, policie, státní zástupce, nebo soud?" říká šéf finanční správy Martin Janeček. "Když jsem si to představil, šel jsem do mdlob. Nefungovalo by to a nahrávalo podvodníkům," vysvětluje, proč nepovažuje za vhodné vyhnout se trestnímu stíhání zaplacením penále.
