právo

Britská vláda chce změnit část brexitové dohody. Hrozí obchodní válka mezi Spojeným královstvím a EU

Britská vláda se chystá v pondělí parlamentu předložit návrh zákona, který by umožnil jednostrannou změnu takzvaného severoirského protokolu, součásti dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Ministr pro záležitosti Severního Irska Brandon Lewis dnes stanici Sky News řekl, že norma bude v souladu s právem. Naopak podle opozice bude znamenat jasné porušení mezinárodního práva. Jak konkrétně chce vláda severoirský protokol změnit, ale ministr odmítl říci. Evropskou unii obvinil z nedostatečné flexibility v jednání.

Takzvaný severoirský protokol je součástí brexitové dohody, kterou Británie uzavřela po dlouhých jednáních s Evropskou unií poté, co se v referendu v roce 2016 rozhodli její obyvatelé z evropského bloku vystoupit. Za Londýn dojednal dohodu současný premiér Boris Johnson.

Díky protokolu Severnímu Irsku po brexitu zůstala otevřená hranice s Irskem, které je nadále členem unijní sedmadvacítky. Zároveň ale region částečně ztratil dosavadní pevná pouta se zbytkem Spojeného království, protože některé zboží putující mezi oběma částmi ostrovní země nyní podléhá přísným kontrolám. Cílem protokolu bylo zachovat mír v Severním Irsku, který přinesla v roce 1998 Velkopáteční dohoda. Ta ukončila desítky let násilí mezi převážně protestantskými unionisty a převážně katolickými republikány.

Evropská unie změny ve složitě dojednaném protokolu odmítá a tvrdí, že řešení problémů ohledně přepravy zboží do Severního Irska lze dosáhnout i bez nich. Londýn ale v posledních týdnech přitvrdil a oznámil, že protokol hodlá změnit jednostranně. Podle agentury DPA tak hrozí obchodní válka mezi Británií a evropskou sedmadvacítkou.

Plány Johnsonovy vlády dlouhodobě kritizuje britská opozice i severoirská strana Sinn Féin, která v květnu vyhrála volby do severoirského regionálního parlamentu. Předsedkyně Sinn Féin Mary Lou McDonaldová uvedla, že změn v protokolu lze dosáhnout i bez jednostranných kroků, například zlepšením jeho vymáhání ve spolupráci s Bruselem a Dublinem. Britská vláda není podle McDonaldové konstruktivní. "Vybrala si destruktivní cestu a navrhuje zákon, který nepochybně poruší mezinárodní právo," uvedla.

Ombudsman už letos dostal na deset tisíc podnětů, víc než za celý loňský rok

Kancelář veřejného ochránce práv v Brně loni přijala 7988 podnětů. Novinářům to řekl ombudsman Stanislav Křeček. Bylo to o 62 podnětů více než o rok dříve. Nejvíce se jich týkalo sociálního zabezpečení, dále stavebnictví a zdravotnictví, ale také například armády. Úřad zjistil přes 630 pochybení, v 17 případech odmítly úřady chybu napravit a ombudsman využil sankce v podobě zveřejnění případu. Počet obdržených podnětů ale výrazně narostl letos, a to už na deset tisíc.

Z celkového počtu přijatých podnětů loni 70 procent spadalo do působnosti veřejného ochránce práv a mohl se jimi zabývat. "Počet podnětů se zvyšuje, obrací se však na nás i lidé s podněty, které nejsou v naší působnosti. Jde například o občanskoprávní spory. I těmto lidem ale radíme, na koho se mají ve věci obrátit, zasahovat do toho ale nemůžeme," uvedl Křeček.

Ombudsman zmínil, že jeho úřad provádí nyní činnost ve velmi složité době, a to v souvislosti s covidem a situací na Ukrajině. Činnost vlády je podle něj nyní především zaměřena na zahraniční politiku. "Část veřejnosti tak má dojem, že její práva nejsou chráněna tak, jak by měla být. Od začátku roku jsme tak přijali deset tisíc podnětů už nyní," uvedl Křeček.

Zdroj: ČTK

Landova výzva k zahlcení hygien dotazy nebyla trestným činem, jen obstrukcí

Loňská výzva iniciativy Zlatý špendlík zpěváka Daniela Landy k zahlcení krajských hygienických stanic žádostmi o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím nebyla trestným činem. Státní zástupce uvedl, že výzva sice nabádala k obstrukčnímu chování, ale nešlo o sabotáž, tedy ani o trestný čin, informoval server Seznam Zprávy s odkazem na rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze.

"Předmětnou výzvu iniciativy Zlatý špendlík a s ní spojeného Daniela Landy lze bez dalšího posoudit jako výzvu k obstrukčnímu jednání, které ve svém výsledku v žádném případě nesměřovalo k naplnění jakéhokoliv chvályhodného jednání, přesto však výzva byla legální," zdůvodnil rozhodnutí státní zástupce Martin Bílý.

Landa pro Seznam Zprávy uvedl, že ho policie ani nevyzvala k podání vysvětlení. Tvrdí, že výzva byla obranou občanů proti šikaně a prokázanému politickému zneužívání hygienických stanic, a tedy naprosto legální a legitimní.

Zdroj: ČTK

Zeman ve středu jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu, jméno nesdělil

Prezident Miloš Zeman ve středu odpoledne jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu. Jeho jméno chce Pražský hrad zveřejnit až v den jmenování, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Předchozí předseda Michal Mazanec skončil na konci loňského roku kvůli dosažení věkové hranice 70 let.

Prezident může nového šéfa Nejvyššího správního soudu vybírat pouze z řad soudců tohoto soudu. Funkční období předsedy soudu trvá deset let. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) už dříve uvedl, že místo by mohl obsadit Filip Dienstbier, Barbara Pořízková či Karel Šimka. Předchozí ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla jako kandidáta na Mazancova nástupce Dienstbiera.

Soud nyní řídí místopředsedkyně Pořízková, která prostřednictvím mluvčí soudu vzkázala, že jméno budoucího předsedy či předsedkyně nezná. "Místopředsedkyně soudu nemá žádnou informaci o tom, kdo by měl být jmenován předsedou NSS," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Z vyjádření Dienstbiera plyne, že on k prezidentovi ve středu nemíří. "Mohu potvrdit, že se budu ve středu i další dny věnovat na NSS své práci soudce," napsal Dienstbier.

Soudce Karel Šimka na dotaz, zda se ve středu chystá na Hrad, uvedl, že to nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Sdělil, že je potřeba, aby proběhl celý proces až do jmenování.

Zdroj: ČTK

Soud podpořil vývojáře her ve sporu s Applem kvůli platebnímu systému

Americký soud v pátek nařídil společnosti Apple, aby odstranila část omezení v svém obchodě s aplikacemi App Store v rámci sporu mezi výrobcem iPhonů a vývojářem her Epic Games. Rozhodnutí ohrožuje jeden z největších příjmů Applu a mohlo by vývojářům aplikací ušetřit miliardy dolarů, upozornila agentura AP. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová však současně uvedla, že nezjistila, že by Apple měl monopol na dílčím trhu mobilních herních transakcí.

Firma Epic Games je známá především jako tvůrce populární videohry Fortnite, kterou hraje přibližně 400 milionů lidí po celém světě. Firma loni vybavila svoji hru platební bránou a tím obešla poplatek, který za distribuci musela odvádět Applu. Apple okamžitě vyřadil hru ze své platformy App Store a Epic Games poté podal na Apple žalobu.

Podle zprávy soudu Apple nemůže vývojářům zakázat, aby ve svých aplikacích měli tlačítka nebo odkazy, které zákazníky nasměrují na jiné způsoby placení mimo vlastní systém nákupu v aplikacích Applu, který vývojářům účtuje provize ve výši až 30 procent. Apple také podle soudkyně nemůže vývojářům zakázat komunikaci se zákazníky prostřednictvím kontaktních údajů, které vývojáři získali při registraci zákazníků v rámci aplikace.

Zdroj: ČTK

Vydání podnikatele Garejeva do Ruska je přípustné, rozhodl soud. Viní ho tam z nájemné vraždy

Vydání podnikatele Ildara Garejeva k trestnímu stíhání do Ruska je přípustné, rozhodl v pondělí nepravomocně středočeský krajský soud. Muž je ve vlasti obviněný z organizace nájemné vraždy advokátky, vinu odmítá. Jeho právní zástupce Marek Čechovský řekl, že proti rozhodnutí podá stížnost.

Rusko už o vydání Garejeva do jeho vlasti žádalo. V roce 2014 na něj vydalo mezinárodní zatykač a muž kvůli tomu strávil 2,5 roku ve vazbě. Žádost však ruské orgány nakonec stáhly, a tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán proto vydání odmítl.

Gerejev v Česku požádal o azyl. Krajský soud v roce 2016 potvrdil rozhodnutí ministerstva vnitra mu ho neudělit, vnitro ale znovu rozhoduje o takzvané doplňkové ochraně. Tuto žádost dosud nevyřídilo.

Zdroj: ČTK

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Pokračovat