McDonald's argumentuje, že cena jídla, které si lidé odnášejí, je stejná jako u konzumace v restauraci. Kvůli vyšší patnáctiprocentní sazbě DPH přišla loni na tržbách o 100 milionů korun. Finanční propad z velké části umocnila pandemie, během níž v návaznosti na koronavirová opatření výrazně stouplo množství lidí, kteří si jídlo brali právě s sebou.
"Během let 2020 a 2021 počet takových zákazníků McDonald’s vzrostl," potvrdila pro Aktuálně.cz mluvčí McDonald's v Česku Jitka Pajurková. Například rozvážkovou službu McDelivery loni využilo 70 procent zákazníků, o 40 procent více než v předloňském roce.
"Pevně věříme, že se uzavření restaurací z let 2020 a 2021 nebude opakovat, protože jen za loňský rok pro nás jiná sazba DPH znamenala zmíněnou ztrátu 100 milionů korun," uvedla Pajurková.
Řetězec s rychlým občerstvením se v pandemii kvůli celé věci obrátil na ministerstvo financí, kvůli čemuž spojil síly i s Asociací malých a středních podniků (AMSP).
"Zejména v době, kdy využití služby take away roste, na tom stát bohatne. Pro gastronomii jsou odlišné sazby komplikací, zvlášť nyní, kdy tento obor patří k pandemií nejzasaženějším oborům," řekl pro Aktuálně.cz Luboš Kastner za AMSP.
Ministerstvo financí je ale jiného názoru. Upozorňuje na to, že DPH je evropsky harmonizovaná daň a jídlo s sebou nelze klasifikovat jako stravovací službu, ale jako dodání zboží (v tomto případě dodání potravin).
"V Česku se přitom na potraviny uplatňuje snížená sazba DPH ve výši patnácti procent. Vzhledem k zásadě daňové neutrality přitom nelze stejné potraviny členit sazbou podle toho, kdo a kde dané zboží prodává," uvedl dále mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Také daňoví experti, které oslovilo Aktuálně.cz, se domnívají, že stát uvedené patnáctiprocentní DPH jen tak upravit nemůže. "Jsem přesvědčený, že Česko na základě současného znění legislativy nepovolí uplatňování druhé snížené sazby (deset procent) i na jídla s sebou. Vycházím ze skutečnosti, že DPH je harmonizováno na úrovni Evropské unie," popsal daňový expert společnosti BDO Petr Linx.
O přímém rozporu s evropskou směrnicí hovoří i daňový odborník Martin Bortlík ze společnosti Apogeo. Pokud by tedy fastfoodové řetězce chtěly lobbovat za změnu zákona, měly by tak podle něj činit na půdě Evropské komise.
Sisyfovský boj
Kastner nicméně rozdílné sazby DPH obecně označuje za komplikaci, která provozovatelům restaurací ztěžuje práci. Za příklad dává také sousední Německo, které sazbu u jídla s sebou v pandemii přechodně snížilo na pět procent jako podporu pro postižené segmenty.
Podle Kastnera byla za koronaviru debatě o změně u DPH chvíli nakloněná bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). "Po pandemii, kdy nastal tlak na státní rozpočet, nám ale bylo rezolutně řečeno, že žádné snižování sazeb není možné. Měli jsme silné argumenty, ale vůle po změně nebyla v podstatě žádná, proto jsme tenhle sisyfovský boj nyní trochu vzdali," řekl Kastner.
Také McDonald's potvrdil, že v současné době další jednání s ministerstvem financí neplánuje. Zdůvodňuje to tím, že se zákazníci v posledních týdnech postupně vrací ke konzumaci přímo v restauracích. Společnost nicméně neočekává návrat ke statistikám před pandemií.
"Situaci a téma jako takové nadále monitorujeme, stále je pro nás důležité, ale konkrétní aktivity v tuto chvíli neplánujeme. To ovšem neznamená, že nejsme připraveni téma diskutovat, právě naopak," uvedla Pajurková.
Téma i pro jiné fastfoody
Vyšší sazbu u objednávek s sebou navíc řeší i další řetězce rychlého občerstvení, například Bageterie Boulevard nebo KFC. "Samozřejmě to problém je a pro nás je to téma. Na transakce s sebou se vztahují mnohem vyšší náklady - obalový materiál a tak dále. Nedává tedy moc smysl, aby byly ve zvýšené sazbě," uvedla za Bageterii Boulevard Martina Hájková.
"Toto je téma, které rezonuje i v rámci naší společnosti. V KFC bychom byli rádi, pokud by došlo ke sjednocení DPH do nižší sazby u objednávek s sebou," řekla Ivana Makalová Dlouhá za KFC. Také Kastner potvrdil, že na tomto tématu panuje napříč segmentem gastronomie shoda.
V minulosti přitom řetězce z objednávek, které si zákazníci vzali s sebou, naopak těžily. Až do roku 2015 totiž platila na jídlo s sebou daňová sazba DPH 15 procent, zatímco na jídlo v restauraci 21 procent (v roce 2012 byla první z nich dokonce jen ve výši 14 procent). Každá objednávka z okénka tak fastfoodům typu McDonald's či KFC vydělala o několik procent více - ceny zůstávaly pro všechny stejné.
Změny kvůli EET
Ke sjednocení sazeb DPH na nižší, tehdy už patnáctiprocentní hranici, došlo až se zavedením povinné elektronické evidence tržeb (EET) od 1. prosince 2015. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) to vysvětloval jako vstřícný krok majitelům restaurací, které tak na odvodech výrazně ušetřily.
Do současné podoby zvýhodňující naopak jídlo v restauraci se sazby změnily až v roce 2020, kdy se DPH na tento druh služby dostala dokonce do snížené desetiprocentní sazby. Tehdy byla změna opět komunikovaná jako vstřícný krok vůči restauracím v rámci nové vlny EET, kterou ale tehdejší vláda následně kvůli pandemii "zdobrovolnila" a současný kabinet ji teď chce ke konci roku úplně zrušit.
"Před zavedením EET se nikdo nepozastavoval nad tím, že stravovací služby (konzumace v restauraci) se zdaňovaly základní sazbou DPH, ale z jídla s sebou se odvádělo DPH ve snížené sazbě," podotkl k tomu daňový expert Linx.
"V obecné rovině je samozřejmě nešťastné, když se uplatňuje rozdílná sazba DPH pouze na základě skutečnosti, zdali zákazník využije prostor restauračního zařízení nebo se rozhodne vzít jídlo s sebou," uzavírá expert.
