"Obrací se na nás stále více lékařů s tím, že za nimi chodí lidé a prosí je, aby jim vystavili neschopenku, i když jsou zdraví. Když to prý nejde na karanténu, tak na cokoliv jiného. Většina se odvolává na to, že jim to poradil šéf," říká Jakub Uher ze Sdružení praktických lékařů.
Jde prý především o lidi pracující v maloobchodě a ve službách, pro které nyní nemají zaměstnavatelé práci.
Pokud se firma se zaměstnanci nedomluví jinak - třeba že budou čerpat dovolenou nebo si vyberou náhradní volno, měla by zaměstnance nechat doma na základě takzvaných překážek ze strany zaměstnavatele. V takovém případě náleží zaměstnanci průměrná mzda. Pokud ale budou v pracovní neschopnosti, vyplatí zaměstnavatel jen 60 procent průměrného výdělku.
"Volalo mi dnes už několik lidí s tím, že by potřebovali 'naoko' vystavit pracovní neschopnost, protože jim to poradili v práci. Jsem ve spojení s řadou dalších kolegů, kteří řeší to samé. Tito lidé nám blokují telefonní linky, které jsou už tak přetížené. Firmy by si měly uvědomit, že je to obcházení zákona," uvedla praktická lékařka Magda Kazderová.
Podle ní mnozí z těchto žadatelů ani nevědí, že v případě pracovní neschopnosti dostanou méně, než kdyby šlo o překážku v práci ze strany zaměstnavatele. "Připadají mi spíše jako oběti. Prostě jednají tak, jak jim šéf řekl," dodává.
Někteří možná na požadavek firmy přistoupí i proto, že chtějí zaměstnavateli pomoci zvládnout dobu přerušeného provozu nařízeného vládou v mimořádné situaci. Nebo nechtějí mít problémy, případně přijít o práci.
Sdružení praktických lékařů všem svým členům radí, aby takové žadatele z ordinace vyhazovali a žádné neschopenky jim nevystavovali. Také jim poradili, aby odmítali pacienty s žádostí o vystavení různých potvrzení a dokumentů. Vyzvali v této věci i ministerstvo zdravotnictví a vládu, aby lidem příchod do ordinací s žádostmi nesouvisejícími s akutním zdravotním stavem zakázaly.
Jak je to z pohledu práva
Karanténu může praktický lékař vystavit pouze:
- u osob, které se vrátily z ciziny (z 15 určených zemí)
- u osob, které mu hygiena oznámí, protože byly v kontaktu s pozitivně testovaným pacientem
Pokud byla zaměstnanci nařízena karanténa, přísluší mu náhrada mzdy stejně jako v případě běžné pracovní neschopnosti.
"To znamená, že zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku, vypočtenou z redukovaného základu podle zákoníku práce, a to po dobu prvních 14 dní karantény a jen v pracovních dnech. Od 15. dne bude čerpána dávka ze systému nemocenského pojištění," říká Tomáš Procházka, partner advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.
Zaměstnanci s dětmi mohou čerpat takzvané ošetřovné, opět dostanou náhradu mzdy ve výši 60 procent základu.
V současné době, kdy byla řada obchodů a provozů uzavřena, zůstávají ale lidé doma nejčastěji na základě takzvané překážky v práci na straně zaměstnavatele. "Tam má zaměstnanec v zásadě neomezený nárok na průměrný výdělek," říká Ondřej Preuss, zakladatel webu Dostupnýadvokát.cz.
Zaměstnavatel může také nařídit náhradní volno, pokud má zaměstnanec napracované přesčasy. Ale musí je i zaplatit. Může též nařídit dovolenou, a to i bez souhlasu pracovníka, ale musí ji nařídit 14 dní předem, nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.
