Praha - Dojíždět za zaměstnáním do krajského města se v Česku vyplatí v 56 okresech ze 77. Ukázal to průzkum společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Práce.cz.

Nejvíce se vyplatí dojíždět do krajského města - v tomto případě do Prahy - z okresu Kutná Hora. Přestože jedna cesta do hlavního města trvá hodinu, a při dvaceti pracovních dnech měsíčně by tedy zaměstnanci procestovali 40 hodin, přilepší si v průměru o 12 600 korun měsíčně.

Ze kterých okresů v ČR se zaměstnancům nejvíce vyplatí dojíždět do krajského města:

Zdroj: LMC

Od vyššího příjmu je ale samozřejmě nutné odečíst nejen samotné náklady na dojíždění, ale také hodnotu času stráveného cestováním. S tímto faktorem přitom zmíněný průzkum nepočítá. "Výše jízdného se může velmi lišit. A času si váží jinak člověk toužící po kariéře, cestovatel anebo člověk s rodinou nebo velkými koníčky. V tomto případě bychom byli velmi subjektivní," vysvětluje mluvčí LMC Markéta Kaclová.

Přímo z Kutné Hory do Prahy je časově nejkratší cesta vlakem, jedna cesta trvá již zmíněnou hodinu. Při denním dojíždění by si zaměstnanec mohl například u Českých drah koupit měsíční traťovou jízdenku za 2996 korun nebo čtvrtletní za 7622 korun. Je také nutné vzít v úvahu omezenou nabídku spojů. Kdo potřebuje být v práci do devíti hodin, musí vyjíždět už v 7:13 a přestupovat v Kolíně. Lidé z okolních měst a vesnic by měli dopravu zřejmě ještě komplikovanější, ačkoliv cena by se měnila už jen nepatrně.

Související

Rovnostářské Česko. Rozdíl mezi bohatými a chudými je menší než ve zbytku vyspělého světa

Je však patrné, že i po odečtení nákladů na dojíždění by si zaměstnanec stále vydělal v Praze v průměru více než v okrese Kutná Hora.

Nadprůměrné výdělky v Praze

Podobně by si mohli přilepšit i obyvatelé okresu Rakovník. Ačkoliv by každý den strávili na cestě dvakrát 54 minut a měsíčně nejméně 36 hodin, samotný příjem by jim v průměru stoupl o 11 700 korun.

Z Rakovníka jede ráno do Prahy několik přímých spojů. Nejrychlejší cesta autobusem stojí 68 korun. Pokud by ji tedy zaměstnanec absolvoval dvakrát dvacet dní v měsíci, zaplatí za dojíždění 2720 korun

Města Středočeského kraje jsou i ve zbytku první desítky žebříčku. Podle ředitele Úřadu práce v Táboře Pavla Kaczora, který přednáší i na Vysoké škole ekonomické, je to dáno hlavně nadprůměrnými výdělky v Praze.

"Stejně tak hraje roli i relativně solidní úroveň dopravní infrastruktury v této oblasti," dodává. Kaclová připomíná, že některá okolní města jsou dokonce součástí pražské hromadné dopravy, například Beroun, Kladno nebo Brandýs nad Labem.

Z kterých okresů se zaměstnancům nejvíce vyplatí dojíždět v jednotlivých krajích:

Zdroj: LMC

Náklady na dojíždění se pochopitelně výrazně liší. Například město Jeseník je od Olomouce vzdáleno přes 100 kilometrů, cestu navíc komplikují hory. Autobus jede zhruba dvě a půl hodiny, základní cena za jednu cestu je 117 korun, využít ale lze i výhodnější měsíční jízdné. Mnohem levnější a rychlejší je dojíždění například z Plzně do Rokycan nebo z Chrudimi do Pardubic.

Kde se dojíždění nevyplatí

Do krajského města se lidem nevyplatí dojíždět v osmi okresech - Cheb, Tábor, Uherské Hradiště, Litoměřice, Sokolov, Strakonice, Chomutov a Nový Jičín.

Související

Češi si zaslouží víc peněz, potvrzuje srovnání mezd s výkonem ekonomiky

Nejvíce by při dojíždění prodělali obyvatelé okresu Cheb. Zde si v průměru vydělají 23 700 korun, zatímco při dojíždění do Karlových Varů by měli měsíčně o tisícovku méně. V této částce přitom ještě nejsou započítány náklady na nejméně třičtvrtěhodinovou cestu vlakem nebo autobusem (autem je sice rychlejší, ale zase dražší, pokud se o náklady nepodělí více osob). Podobně nevýhodné by podle LMC bylo dojíždění z okresu Tábor do Českých Budějovic nebo z Uherského Hradiště do Zlína.

Podle LMC je v těchto okresech vyšší průměrná mzda než v samotném krajském městě. "Na Táborsku hraje roli přítomnost hned několika větších závodů, například Kovosvit, Brisk, Madeta, a dalších firem potravinářského průmyslu a stavebnictví," předpokládá Kaclová.

Šéf tamního úřadu práce ale říká, že v případě Tábora mu realita se statistikou příliš nekoresponduje. "Značné množství Táboráků denně dojíždí do krajského města za prací, protože vlakové i autobusové spojení je zde velmi solidní a rozdíl výdělků mezi městy je poměrně motivující," reaguje Kaczor.

Průzkum také neřeší, jak by se lidem vyplatilo dojíždět do krajského města sousedního okresu, které může být i blíž než "jejich" krajské město.

Ministerstvo chystá státní příspěvky

Podle průzkumu Práce.cz by kvůli vyššímu výdělku bylo ochotno dojíždět do zaměstnání 51 procent Čechů. Ostatní naopak chtějí zůstat na současném místě i za cenu toho, že si tak vydělají méně.

Sociologický ústav Akademie věd ČR letos zjistil, že do práce by pravidelně dojíždělo jen 27 procent Čechů - za předpokladu, že by jedna cesta zabrala přibližně hodinu. Jak ukazují výsledky výzkumu za posledních deset let, v minulosti byl tento podíl ještě nižší.

Podle Českého statistického úřadu (data za rok 2013) dojíždělo do práce na delší vzdálenost - tedy hodinu a víc - jen okolo 300 tisíc lidí, tedy šest procent zaměstnanců.

Podpořit dojíždění plánuje i ministerstvo práce a sociálních věcí. Nezaměstnaným chce už během několika měsíců nabídnout příspěvek na dojíždění. Tato podpora má platit ale jen pro uchazeče o zaměstnání, kteří si najdou místo v jiném regionu, než je jejich bydliště. Výše příspěvku by se měla odvíjet od vzdálenosti.

"Očekávám, že počet i podíl pracovníků dojíždějících na větší vzdálenosti bude obecně narůstat bez ohledu na příspěvek na dojíždění," říká Kaczor. Pomoci by měla i kvalitnější infrastruktura. "Například na trase České Budějovice - Praha by se po dokončení železničního koridoru měla doba cestování natolik zkrátit, že dojíždění určitě začne být atraktivní i pro řadu lidí, kteří jej doposud odmítali," dodává.

-------------------------------

Neplatíte zbytečně moc za povinné ručení? Pomůžeme vám najít výhodnější!