Inflace v Česku vystřelila k 2,5 procentům. Bude ještě hůř, varují ekonomové

Meziroční inflace v Česku v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Je tak nejvyšší od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu dubnové inflace zveřejní statistici 13. května. V minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdili. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply podle odhadu o 0,5 procenta.

V dubnu se zcela zastavil předchozí pokles cen energií, včetně pohonných hmot. Zatímco v březnu ještě energie meziročně zlevňovaly o 1,7 procenta, minulý měsíc už naopak o 1,5 procenta zdražily.

Analytici nárůst meziroční hodnoty inflace na hodnotu zhruba 2,5 procenta očekávali. Hlavním důvodem je podle nich právě růst cen pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě.

Nejvýrazněji stouply ceny v kategorii alkoholických nápojů a tabáku, kde dubnová inflace činila 5,2 procenta. Oproti březnu zrychlil růst cen o 1,9 procentního bodu. Ve službách inflace dosáhla 4,8 procenta. Také se proti předchozímu měsíci zvýšila, ale jen mírně - o 0,1 bodu. Větší nárůst inflace zaznamenal ČSÚ u zboží, které obsahuje i ceny vodného, a to z 0,1 procenta v březnu na dubnových 1,1 procenta.

Potraviny naopak v dubnu opět meziročně zlevnily, tentokrát o 1,3 procenta. Byl to ještě výraznější pokles cen než v březnu, kdy činil 1,1 procenta. Nezpracované potraviny zlevnily o dvě procenta.

Za dubnovým zrychlením meziroční inflace stálo podle analytiků zdražení pohonných hmot. Do jiných kategorií spotřebního koše se vyšší ceny paliv promítnou se zpožděním, v příštích měsících se tedy dá očekávat další zrychlení inflace, varují.

"Za zrychlením celkové inflace stál v dubnu dominantně růst cen pohonných hmot, které meziročně vzrostly téměř o čtvrtinu. Nižší spotřební daň z nafty kompenzovala růst pohonných hmot jen minimálně," uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku války v Íránu, která vedla k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. "Pokud Hormuzský průliv zůstane nedále uzavřený a ve světě se bude prohlubovat nedostatek energetických surovin, lze předpokládat, že vysoké ceny energií se budou postupně rozprostírat do dalších cen v ekonomice a celková inflace ještě poroste," upozornil ekonom UniCredit Bank Martin Komrska.

Analytici neočekávají ve čtvrtek zvýšení úrokových sazeb ČNB. "Měnová politika pravděpodobně nebude na současný vzestup inflace reagovat okamžitě. Kombinace výrazného vnějšího nákladového šoku, uvolněné fiskální politiky a rostoucí domácí poptávky si však vyžaduje zvýšenou pozornost," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Loni se meziroční inflace od května držela soustavně až do konce roku nad dvěma procenty, v červnu se dostala až na 2,9 procenta. Letos v prvních třech měsících roku zvolnila a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky. V únoru byla dokonce na nejnižší hodnotě od října 2016. Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.