Statistická záhada: Česko je evropskou velmocí ekofarem, předčí i západní země

Radim Klekner Jan Kačer Radim Klekner, Jan Kačer
5. 5. 2019 17:11
V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímá Česko v EU druhé místo hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří ČR pátá pozice. Ve statistikách tak země poráží i průkopníky ekozemědělství ze západní Evropy. Poněkud překvapivý fakt má jednoduchou příčinu: hlavními oblastmi ekozemědělství jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti a většinu z nich tvoří nenáročné pastviny.
Foto: Aktuálně.cz

Vývoj dotací v ekologickém zemědělství

Ekologické stejně jako konvenční zemědělství by se bez dotací, ať již z pokladny Evropské unie či té státní, nedokázalo obejít. Farmáři z obou sektorů upozorňují, že bez dotací by třeba jen chléb stal trojnásobek současné ceny.

V roce 2017 bylo podáno 5 959 žádostí o podporu na plochu 492 893 hektarů ve výši 1 390,5 milionu Kč. To je oproti roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU, více než čtyřnásobný objem.

Od roku 2015 mohou čeští farmáři využívat vládní opatření "Ekologické zemědělství" podle podmínek Programu rozvoje venkova 2014-2020, dotovaného v rámci Společné zemědělské politiky (CAP).

Úroveň státních dotací závisí ovšem silně na ekonomické kondici jednotlivých členských zemí, takže Německo či Rakousko si může dovolit dotovat své zemědělce mnohem intenzivněji než Česko, které tak má konkurenční nevýhodu.

 

Právě se děje

Další zprávy