Stavby by mohly začít po roce 2030. Stávající plán dálniční sítě počítá se zhruba 2110 kilometry, dostavěno z něj není stále kolem 800 kilometrů.
"Dnešní dálniční síť v Čechách obsahuje pouze radiální spojení do hlavního města, což by mohlo v budoucnu vést k zatížení pražské aglomerace dopravou, která zde nemá zdroj ani cíl," citoval ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO), který ve čtvrtek koncepci představil, server Zdopravy.cz.
Nový dálniční okruh by měl mít celkovou délku 442 kilometrů, přičemž 396 kilometrů by mělo být zcela nových, dalších 46 kilometrů okruhu by měly tvořit trasy ze stávající dálniční sítě.
Nové čtyřproudové dálnice by tak propojily například Plzeň s Táborem a Humpolcem, dále by okruh pokračoval například k Poděbradům, Mělníku či Řevničovu až zpátky k Plzni. K odlehčení dopravy mezi D1 a D5 by pomohla trasa Hořovice-Olbramovice.
Zadání podrobné studie k novým dálnicím připravuje Ředitelství silnic a dálnic, hotová by měla být do konce příštího roku. Po jejím vyhodnocení by ministerstvo mělo pokračovat v dalších krocích. Příprava staveb by mohla začít v následujících deseti letech, se stavbou pak stát počítá po roce 2030 až do roku 2050.
Ministerstvo podle Kremlíka začalo koncepci připravovat kvůli předpokladům dalšího vývoje v dopravě. Do studie proto zahrnulo představy o demografickém vývoji v zemi a přírůstku obyvatel zejména v oblasti Prahy a středních Čech, dále technologický rozvoj v dopravě či nové úlohy energetiky v dopravě. Do roku 2050 je podle resortu potřeba počítat v celé ČR s 11,5 až 12 miliony obyvateli.
Cena nových dálnic zatím není jasná
Podle studie by v dalších desetiletích vývoj v dopravě mohl vést k přetížení spojení do Prahy, a to zejména tranzitní dopravou. Současná dálniční síť, jejíž podstatná část vznikla už v 60. letech, totiž vede veškeré dálniční tahy pouze do hlavního města. Na Moravě je naopak podle studie aktuálně plánovaná dálniční síť dostačující a zajišťuje kvalitní propojení mezi krajskými městy.
Kolik by nové dálnice stály, zatím není zcela jasné, s novými tahy však počítá i Národní investiční plán, který pro ně vyčlenil 290 miliard korun. Ministerstvo proto hledá nové zdroje financování staveb, mimo jiné i ze soukromých zdrojů.
Teď je v Česku kolem 1306 kilometrů dálnic, stávající plán počítá s dalšími zhruba 800 kilometry. Podle ministra by do pěti let měly být zahájeny všechny podstatné části těchto zbývajících projektů. Stavby by podle Kremlíka měly v budoucnu rozhýbat legislativní změny, které by měly podstatně zkrátit přípravu dálnic. Nyní trvá až 13 let.
Loni bylo v Česku zprovozněno 34 kilometrů nových dálnic. Letos stát plánuje otevřít 21 nových kilometrů.
Česko výrazně zaostává ve výstavbě dálnic i za svými partnery z V4 Polskem či Maďarskem, jejichž tempo výstavby v posledních 20 letech je téměř pětkrát rychlejší. Maďarsko má v současnosti kolem 1900 kilometrů, Polsko zhruba 1700 kilometrů dálnic a dalších 2500 kilometrů rychlostních silnic. Ze států V4 zaostává pouze Slovensko s přibližně 484 kilometry dálnic.
