Zejména evropským aerolinkám, tuzemské Smartwings a České aerolinie nevyjímaje, stojí až 95 procent jejich flotily.
Podle údajů řízení letového provozu za běžného provozu v Evropě proběhne zhruba 30 tisíc letů denně, nyní se jejich počet zmenšil na necelé dva tisíce za den. Provoz pravidelných osobních leteckých linek se prakticky zastavil. Realizují se jen nákladní lety, repatriační lety a technické přelety.
"Situace je stejná i na Letišti Praha, kde denní počet startů a přistání v tomto období loňského roku činil zhruba 450 za den, v současnosti se jedná o necelých třicet i méně startů a přistání," popisuje Richard Klíma z Řízení letového provozu ČR.
Jako první končí Germanwings a RavnAir
Některé letecké společnosti již ostatně kvůli koronaviru ukončily činnost. Začátkem dubna oznámila německá Lufthansa, že ukončí provoz svých nízkonákladových aerolinek Germanwings.
Před Velikonocemi zase oznámil bankrot aljašský letecký dopravce RavnAir, který dosud zajišťoval spojení nejsevernějšího státu USA se světem. Situace je o to horší, že RavnAir dopravoval i léky a další zdravotnické potřeby do odlehlých aljašských nemocnic.
V ohrožení jsou ale i mnohem významnější letecké společnosti. V největší německé letecké společnosti Lufthansa v důsledku koronavirové krize zanikne zhruba 10 tisíc pracovních míst. Předpověděl to šéf podniku Carsten Spohr. Očekává rovněž, že firma bude po skončení krize provozovat o stovku méně letadel.
Další témata v on-line vydání týdeníku Ekonom 17/2020
- Názory
Jan Štětka: Skořepova cesta od popelnice do karantény - Téma čísla
Až třetina hotelů už neotevře. Investoři hledají příležitosti k levným nákupům
Nebe bez letadel, koronavirus devastuje cestovní ruch - Rozhovor
Miroslav Toman: Se sklizní pomohou dělníci z ciziny - Další témata
Pandemie urychlí přesun moci a bohatství
Slova místo rukou. Koronavirus mění způsoby, jakými ovládáme věci
Android má problém s viry. S Googlem je řeší Češi a Slováci
Éra liberalizace světového obchodu končí, nastupuje ochranářství
Dohady o původu viru obracejí pozornost k čínským výzkumným ústavům - Ze světa práva
Průvodce úlevami pro podnikatele, jejichž byznys zastavil koronavirus - Moje tři cesty
Adam Konrád: Svoboda volby je ve Spojených státech obří - Auto
Volkswagen e‑Up! je ideální elektrický společník do města - Kalendárium
Start byznysu s lochneskou
Scandinavian Airlines, které jsou národním dopravcem Dánska, Norska a Švédska, v polovině března oznámily, že propustí 10 tisíc lidí, tedy zhruba 90 procent zaměstnanců. Masové propouštění zažívá také společnost Korean Air. Přijít o práci má 70 procent z jejích 19 tisíc zaměstnanců.
Australská poradenská společnost CAPA Center for Aviation odhaduje, že bez státní pomoci do konce května zbankrotuje většina světových leteckých společností.
Například francouzská vláda už začala jednat. Aerolinky Air France dostanou s podporou vlády úvěrový balíček sedm miliard eur (190,6 miliard Kč), aby tak přestály koronavirovou krizi. Tři miliardy jim půjčí stát, který bude ručit až za 90 procent zbylých úvěrů od šesti bank. Nizozemská část skupiny, aerolinky KLM, pak obdrží od tamní vlády dvě až čtyři miliardy eur.
Závažnost situace potvrzují i další letečtí experti. "Toto je krize, kterou jsme nikdy dřív nezažili, a není srovnatelná ani s výbuchem sopky na Islandu, ani s jakýmkoliv jiným dosavadním přerušením letecké dopravy. Intenzita tohoto uzemnění a doba, po kterou trvá, je bezprecedentní," říká Petr Kováč, letecký analytik a partner poradenské společnosti EY.
Nejdřív skončí ty letecké společnosti, které čelily finančním potížím už před nástupem epidemie koronaviru. "V Evropě by se to mohlo týkat Brussels Airlines, Austrian Airlines nebo společnosti Alitalia," předpovídá ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.
Italská vláda už oznámila postupné plné převzetí Alitalie. Ta je přitom už od května 2017 pod zvláštní správou. Paralýza leteckého odvětví vlivem pandemie nemoci covid-19 jen završila vleklé problémy firmy, jíž chtěla italská vláda původně prodat soukromým investorům.
Krize podle Kovandy přišla pro aerolinky v nejhorší možnou dobu. Řada leteckých společností se totiž teprve vyrovnává s finančními problémy, které jim způsobilo loňské nařízené odstavení letadel Boeing 737 Max.
Ta musela přestat létat po dvou fatálních nehodách tohoto typu letadel, ke kterým došlo v Indonésii a Etiopii. Do té doby šlo přitom o poměrně populární typ. Českým Smartwings například nařízené odstavení Boeingů 737 Max z provozu způsobilo jen za loňský rok ztrátu ve výši 1,5 miliardy korun.
Aerolinky musí zákazníkům vrátit 35 miliard dolarů
Aerolinky tak přišly o rezervy, které by se jim v současné koronavirové krizi nesmírně hodily. Přestože se nelétá, letecké společnosti musí dál platit fixní náklady, třeba leasing letadel. A zákazníkům musí také vracet peníze za lety, které se kvůli viru nemohly uskutečnit. Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) objem těchto refundací vyčíslila celosvětově na 35 miliard dolarů, což v přepočtu znamená téměř 900 miliard korun.
Letecké společnosti se proto snaží přimět zákazníky, aby netrvali na vrácení peněz v hotovosti a využili vouchery na nákup nových letenek v budoucnu, nebo jim peníze se zvýhodněním převádějí do věrnostních programů.
Například Wizz Air takto zákazníkům připisují na jejich klientský účet 120 procent ceny původní letenky. "Tuto částku mohou použít na nákup produktů a služeb Wizz Air po dobu následujících 24 měsíců," uvádí mluvčí aerolinek Paulina Gosková.
Brussels Airlines zase nabízí zákazníkům, kteří si přerezervují nevyužité letenky na později, bonus ve výši 50 eur za letenku.
Problém s vracením peněz mají i zprostředkovatelé, přes něž si řada lidí letenky zakoupila. "Nikdo netuší, kdy vám dopravce peníze vrátí. Limity pro refundace byly zrušeny, protože o ně žádá celý svět," reagoval na urgenci vrácení peněz jednou stálou zákaznicí Filip Šustr z cestovní agentury Asiana, která provozuje on-line platformu pro prodej letenek Letuška.cz. Šlo o kompenzaci za let, který letecká společnost zrušila kvůli propadu poptávky ještě před březnovým uzavřením českých hranic.
I Asianu připravilo omezení letecké dopravy o příjmy. Firma si proto hned v polovině března požádala o půjčku ze státního programu na pomoc podnikatelům Covid I. Jenže informace o tom, zda s žádostí uspěla, ani po měsíci od jejího podání nedostala.
Každý zákazník, který netrvá na okamžitém vrácení peněz, je tak pro letecké společnosti i prodejce letenek výhrou. "Klienti mají zájem o překnihování na budoucí období nebo o vystavení voucheru v plné hodnotě ceny letenky," říká mluvčí skupiny Smartwings, zahrnující i České aerolinie, Vladimíra Dufková. Už méně optimisticky ovšem vypadá prodej nových letenek. "Ten se zcela zastavil, klienti vyčkávají," dodává Dufková.
Koronavirus drtí aerolinky víc než finanční krize
Situace se nejspíš jen tak nezlepší. Letectví čeká kvůli koronaviru mnohem větší propad příjmů, než zažilo v roce 2009 v důsledku globální finanční krize. Tehdy celosvětové příjmy z osobní letecké dopravy propadly o 70 miliard dolarů. Ve srovnání se současnou situací šlo v podstatě jen o drobnou korekci. Přesto v důsledku tohoto otřesu jen ve Spojených státech amerických zbankrotovalo osm leteckých společností, v Evropě pak 12.
Pro letošek očekává Mezinárodní asociace leteckých dopravců ve své dubnové prognóze celosvětový propad příjmů z osobní letecké dopravy o 314 miliard dolarů. "Polovina našeho byznysu zmizí," říká o dopadech virové epidemie hlavní ekonom asociace Brian Pearce.
To negativně ovlivní i celou světovou ekonomiku. "Když aerolinky ztratí jedno pracovní místo, 24 dalších jich zmizí v navazujících odvětvích. Podle naší analýzy je tak v ohrožení 25 milionů pracovních míst," dodává Pearce.
Podíl letectví na HDP přitom celosvětově nepatří k zanedbatelným. "Jde až o jedno procento HDP každé národní ekonomiky," přibližuje letecký analytik Petr Kováč. V Česku by to tedy bylo přes 60 miliard korun ročně.
Po celém světě se tak začíná mluvit o státní pomoci pro letecké společnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že mezi ně rozdělí až 25 miliard dolarů. Na poskytnutí pomoci se s ním už domluvily například Delta Airlines. Ty od státu dostanou 5,4 miliardy dolarů. American Airlines ministerstvo financí podpoří 5,8 miliardy korun. Část peněz letecké společnosti dostanou ve formě bezúročné půjčky a část jako nevratnou dotaci.
Česká vláda uvažuje o tom, že by mohla kapitálově vstoupit do aerolinek Smartwings. Považuje je totiž za strategicky důležitou firmu. "Ten postup není ojedinělý, italská letecká společnost Alitalia už prochází procesem znárodnění. Německá vláda je připravená vstoupit do aerolinek Condor. Stejně tak v Austrálii se diskutuje o tom, že by vláda mohla vstoupit do dvojky na tamním leteckém trhu − aerolinek Virgin Australia," popisuje ekonom Lukáš Kovanda.
Takový krok by podle něj měl ale být až krajní možností, když se ostatní už vyčerpají. Vstup státu do virem zasažených firem Kovanda nedoporučuje proto, že rozhodnutí o tom, které podniky bude stát takto zachraňovat, málokdy bývá transparentní a postavené na reálných ekonomických kritériích.
Černá budoucnost letectví
Bez ohledu na státní pomoc je jasné, že se letectví z krize vyvolané virem jen tak nevzpamatuje. "Po odeznění hrozby nákazy covid-19 a odstranění všech vzniklých provozně-technických a administrativních překážek bude trvat více než osm měsíců, než se objem letecké dopravy přiblíží k hodnotám kolem 80 procent předkrizového období," odhaduje Richard Klíma z Řízení letového provozu.
A Mezinárodní asociace leteckých dopravců ve své nejčerstvější prognóze předpokládá, že by se po obnovení provozu mohl trh na konci letošního roku vrátit na polovinu své předkrizové hodnoty.
I po provozní stránce bude zřejmě letectví vypadat po obnovení provozu jinak než dřív. Společnost Wizz Air už například avizovala, že bude létat s letadly obsazenými jen ze dvou třetin. Prostřední sedadlo bude vždy nechávat volné, aby cestující měli mezi sebou větší rozestupy, a snížilo se tak riziko nákazy virem. Zavedení podobného opatření nevylučují ani Smartwings.
To u nízkonákladových aerolinek, mezi něž se obě společnosti řadí, znamená totální obrat ve filozofii. "U nízkonákladových aerolinek bývá cílem využít každou sedačku, létat obsazený na 99 procent. Možná i někdy letadlo přeobsadit. Toto opatření tedy je v přímém rozporu s principy jejich fungování a může to mít jediný dopad, že se zvedne cena letenek," míní Kováč.
Podle Kovandy také krize urychlí už nastartovanou konsolidaci v odvětví. "Leteckých přepravců je příliš a je mezi nimi tak silná konkurence, že je nejvyšší čas, aby někteří z nich z toho byznysu odešli," říká člen Národní ekonomické rady vlády.
