Mapa minipivovarů je opět bohatší, chutě pivního národa už přitom nejsou nudné

Adéla Očenášková Jan Nevyhoštěný Adéla Očenášková, Jan Nevyhoštěný
Aktualizováno 15. 2. 2020 14:19
Češi se rádi chlubí tím, že jsou národem pivařů. A čísla to potvrzují. Svědčí o tom jak narůstající počet nových pivovarů, tak spotřeba piva, ve které si Češi drží dlouhodobě světový primát. K pivní vášni nově patří i „pěnivá turistika“, minipivovary rostou v každém koutku země. Aktuálně.cz přináší přehlednou mapu všech pivních cílů v Česku spolu s návodem, jak se v jejich bohaté nabídce vyznat.
minipivovar restaurační pivovar průmyslový pivovar

Zdroj dat: Český svaz pivovarů a sladoven, Pivnici.cz

Kolik je v Česku minipivovarů a kolik piva vyrobí

0 % piva

uvařily minipivovary
(cca 400 000 hl)

Podle posledních předloňských čísel se celkový výstav pivovarů přehoupl přes 21,3 milionu hektolitrů piva. K vysokému číslu pomohly i minipivovary, kterých v Česku stále přibývá. Podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martiny Ferencové se minipivovary v posledních letech podílí na celkovém výstavu zhruba 2 až 2,5 procenty.

Za minipivovar se označuje podnik, jehož výstav piva nepřesahuje 10 000 hl. Průměrný výstav minipivovaru je výrazně menší: přibližně 950 hl za rok, loni jich po Česku nabízelo zlatavý mok už 480. „Nemyslím si, že by Česko bylo výjimkou v porovnání s Evropou a světem, kde jich také stále přibývá,“ říká k narůstajícímu počtu minipivovarů prezident Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSM) Jan Šuráň.

Pivovary mají napilno, výroba roste (výstav v tisících hl)

Šuráň odhaduje, že budou další minipivovary vznikat i v příštích letech, byť ne už v takovém množství. Ročně půjde podle Šuráně o zhruba kolem dvaceti až třiceti. „Poptávka od lidí ale je a poroste, což pozorují i velké pivovary, které musí zvyšovat pestrost výroby,“ popisuje Šuráň.

Minulý rok začal čepovat oblíbený alkoholický nápoj třeba minipivovar Sobíňov na Vysočině, v tomto kraji funguje od stejného roku také Panský pivovar Telč. Kousek u hranic s Polskem v Olešnici v Orlických horách zase vznikl minipivovar Agent, k nováčkům se přidaly také v Ostravě otevřené podniky Medojed a Troll. Letos chtějí vejít do provozu třeba Klokočka u Mladé Boleslavi nebo Lázeňský pivovar Luhačovice. Oba zatím fungují jako takzvané létající pivovary (kočovný pivovar, který nemá vlastní pivovarné zařízení a pivo si vyrábí v jiných pivovarech v rámci pronájmu – pozn. red.).

„Některé minipivovary se ale v příštích letech budou zavírat, protože dochází ke generačním výměnám. Někteří mladí to zkrátka dělat chtějí, někteří ne,“ dodává Šuráň. Na konci minulého měsíce dovařil po 27 letech pivo například Novoměstský pivovar v pražské Vodičkově ulici. Důvodem ale nebyla generační obměna, nýbrž vypovězení smlouvy. Restaurace předloni spadla do dvoumilionové ztráty. V minulých letech zanikl třeba i pivovar Magistr v Brně, jeden z majitelů Zdeněk Svoboda to tehdy odůvodnil tím, že ho pivovarnictví již nebaví, a jeho společník se navíc odstěhoval z města pryč.

Velké pivovary v Česku podle Šuráně ty malé nevnímají jako konkurenci jako spíše spolupráci a průzkum trhu. To potvrzuje i českobudějovický Budvar, který se sedmi minipivovary (Clock, Zichovec, Zvíkov, Cobolis, Antoš, Permon a Nachmelená opice) dokonce uzavřel spolupráci a ve svých hospodách teď nabízí i jejich nápoje. Partnerství s minipivovary navázal třeba i Plzeňský Prazdroj.

Kolik vypitého piva připadá na jednoho obyvatele

„Líbí se mi, že to podporuje pivní rozmanitost. Když jde zákazník do hospody, má z čeho vybírat – není tam jen jeden typ piva. My sice umíme výborně vyrábět ležák, ale jeden druh nestačí,“ komentuje spolupráci s menšími společnostmi obchodní sládek pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

„Někteří jiní konkurenti z těch velkých hráčů si mohou dovolit udělat nějakou menší sérii angloamerického typu piva. Budvar je ale 120 let starý pivovar zaměřený striktně na výrobu ležáků. My jsme navíc už tak velký pivovar, že nejsme schopni vyrobit šarži tak malou, aby se to prodalo,“ dodává Dvořák. Na mysli mu tak přišel nápad oslovit kvalitní české minipivovary, které vaří jiný druhý piv, na něž technologie Budvaru nestačí.

Právě umění nabídnout lidem neotřelý druh alkoholického nápoje považuje Dvořák za zásadní proto, aby minipivovary uspěly. „To, že se trh otevřel jiným pivním druhům, je naprosto jasné. I když konzervativní pijáky ve středním věku nebo starší už asi nikdo nepředělá. Mladou generaci ale už jenom desítka a dvanáctka neuspokojí,“ myslí si Dvořák.

Také on předpovídá další, byť ne nijak enormní, nárůst minipivovarů. „Hlavně si ale myslím, že začne růst kvalita. Některé pivovárky, které nedělají úplně super kvalitní pivo, možná zaniknou. Jiné se naopak dostanou do elity,“ uzavírá obchodní sládek Budvaru.

Druhy pivovarů (údaje k roku 2019)

0 velkých pivovarských společností

Budějovický Budvar, Heineken ČR, Pivovary Lobkowicz, Pivovary Staropramen, Plzeňský Prazdroj, PMS Přerov – dohromady provozují 19 pivovarů

0 samostatných pivovarů

Eggenberg, Herold Březnice, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Měšťanský pivovar v Poličce, Pardubický pivovar, Pivovar a sodovkárna Kout na Šumavě, Pivovar Bernard, Pivovar Bohemia Regent, Pivovar Broumov, Pivovar Břeclav, Pivovar Dudák, Pivovar Ferdinand, Pivovar Chodovar, Pivovar Chotěboř, Pivovar Kácov, Pivovar Konrád, Pivovar Krakonoš, Pivovar Nová Paka, Pivovar Nymburk, Pivovar Poutník, Pivovar Primátor, Pivovar Rohozec, Pivovar Samson, Pivovar Svijany, Pivovar Vyškov, Podkováň, Tradiční pivovar Rakovník, Únětický pivovar, Žatecký pivovar

0 minipivovarů a restauračních pivovarů

výstav do 10 000 hl

Vývoj podílu piva podle druhů

České pivovary nevyrábí už jen klasický světlý ležák, který proslavil české pivo po celém světě. Spolu s boomem minipivovarů a houstnutím konkurence se začalo v uplynulých letech experimentovat i s pivními rozmanitostmi z celého světa. Tradiční spodní kvašení výčepních piv a ležáků doplňují třeba anglosaské svrchně kvašené "ipy a ejly", chutě pivních znalců testují také belgická ovocná piva, německé "kyseláče" či jen prosté použití netypických chmelů tajemných chutí a vůní.

Druhy piv podle způsobu kvašení

Spodně kvašená

kvasí se za nižší teploty (zhruba 7–15 °C) používají se kvasinky Saccharomyces cerevisiae subspecies uvarum doba kvašení: týden až dvanáct dní mají neutrální a čistou chuť v Česku jde o nejrozšířenější druh piva patří sem ležáky a výčepní piva

Ležáky

stupňovitost 11–12 doba uležení: měsíc a déle (odtud jeho název) jsou plnější a hutnější a obsahují vyšší podíl alkoholu (obvykle kolem 4–5 %) než výčepní piva

Výčepní piva

stupňovitost 7–10 jsou lehčí a méně alkoholická (obvykle kolem 3,5–5 %) než ležáky

Pozn.: Stupeň piva udává množství použitého sladu – zkvasitelného extraktu.

Svrchně kvašená

kvasí se za vyšší teploty (zhruba 15–22 °C) nejčastěji se používají kvasinky Saccharomyces cerevisiae a jim podobné doba kvašení: dva až osm dní mají výraznější chuť patří sem pšeničná piva, Stout, Ale, Porter a Trappist

Pšeničná piva

pšeničný slad tvoří více než třetinu celkového použitého sladu mají světlou až slámovou barvu voní po kvasnicích, jsou nakyslá, mohou mít ovocnou chuť

Ale

zpravidla vysoce chmelené pivo velké oblibě se těší zejména v anglosaských zemích mohou mít výraznou hořkou chuť a ovocnou příchuť patří sem např. APA (americký světlý ale, nasládlá až ovocná chuť), IPA (indický světlý ale, mimořádně hořká a ovocná chuť)

Spontánně kvašená

jde o nejstarší druh kvašení pivo se kvasí tím, co se najde ve vzduchu – kvašení se tedy děje namnožením přirozené okolní mikroflóry kyselá chuť tato piva jsou rozšířená zejména v Belgii a částech Nizozemska a Francie patří sem např. belgický Lambik

Stolní piva

piva vyrobená převážně z ječných sladů, která obsahují do 6 % hmotnostního extraktu původní mladiny včetně

Speciální piva

piva vyrobená převážně z ječných sladů s 13 % hmotnostního extraktu původní mladiny a výše

Piva se sníženým obsahem alkoholu

obsahují nejvýše 1,0 % hmotnostního extraktu původní mladiny

Nealkoholická piva

obsahují nejvýše 0,4 % hmotnostního extraktu původní mladiny

Porter

silná tmavá piva s příchutí sladu

Podle barvy

Světlá

piva vařená převážně ze světlých sladů

Řezaná

piva vzniklá smícháním již uvařených světlých a tmavých piv

Polotmavá a tmavá

piva vařená z tmavého nebo karamelového, popř. barevného sladu ve směsi se světlými slady

Filtrovaná vs. nefiltrovaná

Filtrovaná

Piva, u kterých se filtrací nejprve odstraní zbytkové pivovarské kvasnice a až pak jsou stáčena do sudů nebo lahví. Taková piva déle vydrží.

Nefiltrovaná

Piva, která v závěru výrobního procesu nepodstoupí filtraci a pasterizaci. Díky tomu mají o něco plnější chuť, je třeba je ale vypít v krátké době po stočení.

Data: Český svaz pivovarů a sladoven, Českomoravský svaz minipivovarů | Fotografie: Shutterstock

 

Právě se děje

Další zprávy