Praha jako Bavorsko. Je šestým nejbohatším regionem EU, projděte si žebříček

Alice Stejskalová Petr Kučera Alice Stejskalová, Petr Kučera
Aktualizováno 15. 12. 2017 11:00
Česká metropole se dělí o šesté místo v pořadí evropských regionů podle HDP na obyvatele. S velkým náskokem vede západní část vnitřního Londýna. Nejsilnější zastoupení na čele tabulky mají německé regiony, naopak konec tabulky patří Bulharsku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brusel - Ekonomicky nejsilnějším regionem Evropské unie je Vnitřní Londýn - Západ. Vyplývá to ze statistiky Eurostatu za rok 2015, o níž informoval on-line deník Aktuálně.cz na začátku letošního dubna a nyní ji zveřejnil také Český statistický úřad.

Porovnává 276 územních jednotek nazvaných NUTS2 podle hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele.

Inner London-West vede tabulku s obrovským náskokem před ostatními. Výkon tamní ekonomiky dosahuje téměř šestinásobek (580 procent) unijního průměru. Druhé skončilo Lucembursko s 264 procenty, třetí Hamburk s 206 procenty těsně před Bruselem.

Praha se dělí o šesté místo spolu s německým Horním Bavorskem, tedy regionem tvořeným Mnichovem a širším okolím. Ještě o jednu příčku lépe je na tom Bratislavský kraj na Slovensku.

Nejsilnější regiony EU:

Region - NUTS2 HDP na obyvatele
Inner London - West (Velká Británie) 580 % průměru EU
Luxembourg  (Lucembursko) 264 %
Hamburg (Německo) 206 %
Bruxelles-Cap. / Brussel Hfdst.  (Belgie) 205 %
Bratislavský kraj (Slovensko) 188 %
Praha (Česká republika) 178 %
Oberbayern (Německo) 178 %
Île de France (Francie) 176 %
Inner London - East (Velká Británie) 175 %
Stockholm (Švédsko) 174 %
Noord-Holland (Nizozemsko) 164 %
Darmstadt (Německo) 163 %
Hovedstaden (Dánsko) 163 %
Stuttgart (Německo) 162 %
Bremen (Německo) 159 %
North Eastern Scotland (Velká Británie) 155 %
Wien (Rakousko) 155 %
Utrecht (Nizozemsko) 150 %
Berkshire, Buckinghamshire & Oxfordshire (VB) 150 %
Salzburg (Rakousko) 150 %

Londýnský i lucemburský HDP na osobu je vyšší i díky tomu, že na relativně malém prostoru pracuje mnoho lidí ze sousedních regionů. Ti sice přispívají k tvorbě tamního HDP, ten se pak ale při rozpočítání na osobu dělí jen mezi tamní občany. Započítá se tedy menší počet osob, než jej vytváří.

Celkem dvacet regionů má HDP na obyvatele alespoň o polovinu vyšší než průměr Evropské unie. Pět z nich najdeme v Německu, čtyři ve Velké Británii, dva v Nizozemsku a Rakousku. Jednoho zástupce mají v této nejsilnější skupině Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Lucembursko, Slovensko a Švédsko.

S výjimkou Prahy (178 procent unijního průměru) nedosáhl žádný z tuzemských regionů alespoň průměru EU. Nejlépe dopadly Střední Čechy a Jihovýchod (tvořený Jihomoravským krajem a Vysočinou) s 81 procenty. Následují regiony Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj) - 77 procent a Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj) - 73 procent.

Tuzemský region Severovýchod (Královéhradecký a Pardubický kraj) spolu s Moravskoslezskem dosahují na 72 procent průměru EU. Nejchudším tuzemským regionem je Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), který dosáhl jen 65 procent unijního průměru.

Nejslabší ekonomiku v celé Evropské unii má region Severozapaden v Bulharsku - dosahuje jen 29 procent unijního průměru. Mezi něj a další bulharský region Severen tsentralen (33 procent) se dostal ještě francouzský ostrov v Indickém oceánu Mayotte (32 procent).

Region - NUTS2 HDP na obyvatele
Severozapaden (Bulharsko) 29 % průměru EU
Mayotte (Francie) 32 %
Severen tsentralen (Bulharsko) 33 %
Yuzhen tsentralen (Bulharsko) 33 %
Nord-Est (Rumunsko) 34 %
Severoiztochen (Bulharsko) 39 %
Yugoiztochen (Bulharsko) 39 %
Sud-Vest Oltenia (Rumunsko) 40 %
Észak-Alföld (Maďarsko) 43 %
Dél-Dunántúl (Maďarsko) 45 %
Észak-Magyarország (Maďarsko) 45 %
Lubelskie (Polsko) 47 %
Sud-Muntenia (Rumunsko) 47 %
Anatoliki Makedonia, Thraki (Řecko) 48 %
Dél-Alföld (Maďarsko) 48 %
Ipeiros (Řecko) 48 %
Podkarpackie (Polsko) 48 %
Warmińsko-Mazurskie (Polsko) 49 %
Podlaskie (Polsko) 49 %
Swiętokrzyskie (Polsko) 50 %
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy