Brno - Vytváření přesně určených ochranných pásem, v nichž by obchodní řetězce nesměly lákat zákazníky konkurence, by znamenalo nepřiměřené omezení práva na podnikání.
Omezení reklamy a podobných akcí konkurenčního řetězce se může týkat pouze pozemků, které řetězce přímo vlastní nebo provozují a slouží bezprostředně k podnikání. Rozhodl o tom Nejvyšší soud ve sporu dvou hobbymarketů - Hornbachu a OBI.
Soud odmítl stanovit přesné stometrové ochranné pásmo, kde by konkurence nesměla "kořistit" cizí klienty.
Šestiletý spor
V Česku ojedinělý spor dvou hobbymarketů, který soudy řeší už šest let, tak nyní ukazuje i dalším velkým obchodníkům v Česku, co všechno si v reklamě proti konkurenci mohou dovolit.
Celý spor vznikl v roce 2007, kdy Hornbach velkou kampaní, dárky a slevami přilákal k nově otevřenému obchodnímu domu v Olomouci tisíce lidí. OBI tam poslalo své brigádníky, jejich dodávka zablokovala vchod a OBI rozdávalo vlastní slevy. „Je to kořistění," rozhodl soud s tím, že jde o nekalou soutěž.
Hornbach, který u soudu dosáhl odsouzení svého konkurenta za nekalou soutěž, však také požadoval, aby soud schválil kolem obchodu stometrové ochranné pásmo, kam by lidé z konkurenčního hobbymarketu nesměli.
Městský soud v Praze s tím souhlasil a stometrovou ochrannou zónu schválil. Vrchní soud v Praze ale takový krok zrušil. Podle soudců by zákaz nekalé konkurence i na pozemcích, které Hornbachu nepatří a neslouží ani přímo k provozování obchodu, byl nedůvodný.
„Nelze připustit, aby si soutěžitelé vůči sobě navzájem vymezovali „ochranné pásmo", určitý územní prostor i za hranicemi jimi po právu užívaných pozemků a zakazovali tam podnikání druhých," rozhodli soudci.
Zástupci Hornbachu i OBI se ale obrátili na Nejvyšší soud.
Co společná parkoviště?
Podle právníků Hornbachu je stanovení ochranného pásma nezbytné. Jedině tak se dá totiž zabránit absurdním situacím, kdy konkurenti budou svoje kořistnické jednání provozovat centimetr za pozemky, které patří Hornbachu. „Tím se konkurence vyhne nekalosoutěžnímu jednání, byť její jednání bude mít zcela stejný kořistnický efekt, jako kdyby bylo činěno o centimetr blíže, a to na pozemku Hornbachu," uvedli v dovolání právní zástupci hobbymarketu.
Zástupci OBI se zase Nejvyšší soud snažili přesvědčit o tom, že ochranné pásmo žádný smysl nemá. Podle nich se zakázaná reklama může týkat jenom samotné prodejny.
„Osoby, které se nachází v blízkosti určité provozovny, nelze automaticky považovat za zákazníky jejího provozovatele. Zakazování reklamní činnosti na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví nebo oprávněném užívání soutěžitele, je nedovoleným a nepřiměřeným omezováním druhého soutěžitele v jeho podnikání," uvedla společnost OBI v dovolání.
Podle zástupců OBI je velká část center společná pro několik obchodníků a zákazníci využívají společné parkoviště. „Je tak za nekalosoutěžní třeba považovat i rozdávání letáků na společném parkovišti?" uvedli zástupci OBI.
Zákaz? Jen v bezprostřední blízkosti
Nejvyšší soud ve svém verdiktu potvrdil, že jednání OBI bylo v rozporu s dobrými mravy a firma zneužila akce své konkurence, na kterou přišly tisíce lidí, ke svému prospěchu. Zákaz takového jednání v bezprostřední blízkosti obchodu Hornbach je tedy podle soudců správný.
„Hornbach má právo, aby v její provozovně a přilehlých prostorách, jež jí po právu slouží k zajištění provozu obchodu (a slouží jejím zákazníkům), nepodnikal bez jejího souhlasu jiný soutěžitel (včetně provádění reklamy)," rozhodli soudci.
Nejvyšší soud však také rozhodl, že vytvoření zakázaného stometrového pásma nemá opodstatnění. „Není možné, aby si na ostatních pozemcích soutěžitelé vůči sobě vymezovali 'ochranné pásmo' a v tomto pásmu zakazovali podnikání jiných soutěžitelů. Takový zákaz by skutečně znamenal nepřiměřené omezení práva na podnikání," rozhodl Nejvyšší soud.
