Praha - Proč v Česku nabraly PPP projekty šestileté zpoždění? Generální ředitel stavebního gigantu Skanska CS má originální vysvětlení - hůř se při nich uplácí.
Pilotní program, který měl koncept PPP propojující soukromý a veřejný sektor v Česku otestovat na desítce velkých staveb, vznikl roku 2005 a vloni jeho nefunkčnost kritizovala Transparency International. Realizaci se blíží zatím jediná PPP stavba - hotel v pražské vojenské nemocnici. To však až po peripetii přezkoumání antimonopolním úřadem, zrušení pro stát nevýhodných smluvních sankcí a osekání celkových nákladů o víc než polovinu.
Nový ministr dopravy Radek Šmerda mezitím ustupuje z plánů svého předchůdce Víta Bárty postavit touto formou v Česku do roku 2025 celkem 522 kilometrů dálnic.
Podle ředitele Skansky Dana Ťoka by ale stát nad PPP projekty hůl lámat neměl.
A.cz: Takzvaná Bártova Superstrategie rozvoje dopravní infrastruktury do roku 2025 počítala s masivní výstavbou dálnic formou PPP. Aktuálně.cz spočítalo, že jeden kilometr takové dálnice by podle zmíněné koncepce stál 1,5 miliardy korun. Je to podle vás rozumná cena?
Je potřeba tyto věci pořádně propočítat. Zaprvé si nemyslím, že by to vyšlo na jeden a půl miliardy, že to je příliš vysoká částka. Zadruhé je tam zohledněna třicetiletá cena peněz. Kdyby se to spočítalo bez ní, ta cena nebude tak strašná.
A.cz: Jak to víte?
Protože vím, že když jsme zpracovávali PPP projekty pro Slovensko, ceny, co se týče stavební práce, nebyly nijak závratné. Problém byl tehdy v tom, že zrovna přišla finanční krize. Finanční úroky tam byly kolem devíti procent. Když si uvědomíte, kolik je devět procent za 40 let, jsou to docela velké peníze. Což byl zřejmě i důvod, proč tam byly zakázky na D1 zrušeny.
Podívejte se, jak staví PPP dálnice na Slovensku
A.cz: To, že jsou PPP projekty předražené, je vůbec nejčastější argument odpůrců tohoto konceptu.
Je potřeba si uvědomit, že PPP projekt má úplně jiný charakter. Vy ho postavíte, třicet let jej udržujete, a na konci ho musíte dostat do stavu, v jakém byl po postavení. Musíte tedy udělat totální rekonstrukci, a pak teprve stavbu předáváte státu. Vy tu dálnici za dobu trvání PPP projektu postavíte vlastně dvakrát. Z tohoto pohledu je ale potřeba se na tyto náklady podívat. Samozřejmě je to otázka pořádného posouzení, jestli se státu vyplatí ty peníze půjčit, postavit, třicet nebo čtyřicet let to udržovat, anebo to udělat formou PPP. Přepočet ceny na kilometr bych ale vůbec neposuzoval.
A.cz: Proč ne?
Protože dojdete k závěru, že jde o naprostý nesmysl. Kdyby byl PPP tak špatný systém, nebude ho používat Velká Británie a Spojené státy. V Latinské Americe se v podstatě dálnice jiným způsobem nestaví. Kouzlo je taky v tom, že ty peníze nemusíte vynakládat hned. A když je to dálnice s mýtným, nezatěžuje státní ani rozpočet, protože to platí uživatelé. Z tohoto pohledu je to velmi příjemný nástroj, i když, jak říkám, není vhodný pokaždé.
A.cz: Jenom jestli to právě není příjemný nástroj hlavně pro ty, kdo ho zadávají a staví. Aspoň podle kritiků koncepce PPP to tak může být. Třeba bývalý konzultant Světové banky Juraj Mesík tvrdí, že na rozdíl třeba od anglosaského světa je ve střední a východní Evropě klientelismus natolik zakořeněný, že PPP vždy vyzní příznivě pro soukromý sektor a nepříznivě pro stát.
Kdo je Dan Ťok
Narozen 4. března 1959 v Uherském Hradišti
Dosavadní kariéra
- 1983-1993 První Brněnská strojírna, technik a projektový manažer
- 1993-1996 ředitel divize kotlů v ABB PBS Brno
- 1996-1999 gen. ředitel ABB Energ. systémy
- 1999-2003 zemský ředitel Alstom v ČR a SR
- 2003- předseda představenstva JMP a.s.
- 2008 - generální ředitel Skanska CS, a.s.
Samozřejmě že PPP projekty jsou většinou velké věci a vyhovují proto těm, kteří jsou schopni je udělat. To nepopírám. Na druhou stranu pomáhají celému sektoru, protože stát může stavět i v době, kdy peníze nemá. Pokud jde ale o to, co zmiňujete, myslím, že výběrové řízení pro PPP projekty je transparentnější než normální veřejná soutěž.
A.cz: Z čeho tak soudíte?
Protože jsou do něj zataženy velké banky. Takový velký projekt většinou neuděláte bez Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo Světové banky. Projekt pak musí splňovat jejich kritéria, a tam je prostor pro korupci velmi malý. Na rozdíl od toho co říkáte, mám ale já osobně pocit, že tato země PPP projekty nechce, protože by musely být mnohem transparentnější.
