PPP je trik, jak se zadlužit za zády EU, varuje expert

Karel Toman
25. 9. 2010 8:00
Brusel u PPP zavírá oči jako kdysi před zadlužováním Řecka, tvrdí Juraj Mesík
Názor, že z Česka konečně vypadnou dělníci ze Slovenska a Ukrajiny se i na Aktuálně.cz objeví pod každým textem naznačujícím, že zchudlému Česku hrozí stop výstavbě dálnic. Kolem slovenské R1 by si Slováci mohli to samé říkat o Češích.
Názor, že z Česka konečně vypadnou dělníci ze Slovenska a Ukrajiny se i na Aktuálně.cz objeví pod každým textem naznačujícím, že zchudlému Česku hrozí stop výstavbě dálnic. Kolem slovenské R1 by si Slováci mohli to samé říkat o Češích. | Foto: Karel Toman

Bratislava - Účetní pravidla EU mají zabrzdit zadlužování zemí. Paradoxně ale teď naopak tlačí zadlužené státy do dražších staveb. Alespoň projekty PPP na Slovensku jsou toho důkazem, tvrdí ve druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz Juraj Mesík (48).

"Brusel tady zavírá oči podobně, jako zavíral oči před korupcí a zadlužováním v Řecku," varuje Mesík, který pracoval jako konzultant Světové banky ve Washingtonu a dlouhodobě se věnuje finančním a společenským nákladům na stavbu dálnic.

O tom, že to je s projekty PPP složité, svědčí i některé události uplynulých dní a týdnů. Například slovenský ministr dopravy Ján Fígel zastavil megazakázku na stavbu D1 formou PPP. Jedním z důvodů byla i předražená cena. První český PPP projekt - přestavba areálu Ústřední vojenské nemocnice za pět miliard - míří pro podezření z předražení před antimonopolní úřad.

Kdo je MUDr. Juraj Mesík

  • Nezávislý poradce.

  • Narozen 1962.

  • V letech 1989 - 1990 poslancem Federálního shromáždění ČSFR.

  • Od 1990 do 1991 předseda Strany zelených na Slovensku a místopředseda Strany zelených v ČSFR.
  • V letech 1990 - 1992 ředitel odboru sociálních souvislostí ve Federálním Výboru pro životní prostředí v Praze a poradce ministra.

  • V letech 1993 - 2003 ředitel nadace Ekopolis Slovakia (EPCE).

  • 1998 zvolen do zastupitelstva Banské Bystrice.

  • Od roku 1997 členem Krajského grémia neziskového sektoru Banskobystrického kraje,  kde se mimo jiné angažoval za transparentní využívání fondů EU a efektivní trasování dálnic Slovenskem.

  • Od března 2003 do letošního léta pracoval ve Světové bance ve Washingtonu jako konzultant pro rozvoj komunitních nadací.

A.cz: Formou PPP se staví ve Francii, Velké Británii, Indii, legislativu umožňující PPP projekty přijalo nedávno 25 států USA. Časopis Banker označil PPP za tahouna budoucího inovativního finančnictví. Vy naopak mluvíte o vystřízlivění z PPP projektů. Proč?

Tím, jak na státy stále více doléhá dluhová krize, samozřejmě veřejný i soukromý sektor hledají cesty, jak pokračovat v nákladných investičních a rozvojových projektech. Konstrukce PPP je něco, co se nabízí jako možnost. Zájem o PPP přístup je tedy úplně srozumitelný a počet států i soukromých subjektů, které s ním budou experimentovat, bude narůstat. PPP nemusí být z principu něco negativního, může se ale lehko zvrhnout na něco, co je pro daňového poplatníka nevýhodné a co soukromému koncesionáři dává naopak nepřiměřené výhody. To je podle mého názoru i případ slovenské R1.

Spálili se i Britové

A.cz: Jsou známé i příklady od jinud?

To, že nejde o hypotetické riziko, bylo opakovaně potvrzeno i v podmínkách fungujících demokracií, jako je Velká Británie, kde kontrolní mechanismy fungují lépe, míra korupce je nižší a „štábní kultura" vyšší. Přesto tam postavili drahý PPP most na jeden ostrov, projekt se ukázal jako ztrátový. Pro provozovatele byl finančně neúnosný a nakonec byl zestátněn. Podobně dopadly některé dálnice třeba v Maďarsku. Tam mně to ale tolik nepřekvapuje, protože je to národ, který se nám politickou kulturou podobá. Ale to, že se takové neúspěchy dějí i u Britů, považuji za významné.

A.cz: Pokud tedy Češi o PPP dálnicích uvažují, čemu se mají vyhnout, aby se neupsali předraženým projektům?

Foto: Archiv Juraje Mesíka

Myslím, že na takto drahou dopravní infrastrukturu je úplně základní „cost - benefit analýza". To je problém i na Slovensku: stavíme dvě východozápadní dálnice - jedna severní je D1 a druhá jižní se jmenuje R1. Světová banka v jedné ze svých studií už před 12 lety konstatovala, že Slovensko jako země se střední úrovní příjmů, má zvážit, jestli si může dovolit takto drahou infrastrukturu ve dvou paralelních trasách. Z politických důvodů ale seriozní analýza  návratnosti dopravních staveb na Slovensku nebyla udělaná, protože by velmi pravděpodobně dopadla tak, že jedna dálnice směrem východ - západ je dostatečná.

Abychom se ale vrátili do českých podmínek: první rovina je seriózní zhodnocení, zda další úseky dálnic Česká republika skutečně potřebuje a zda ekonomický a sociální přínos, který se dálnicím připisuje, ospravedlňuje výši investic. Z racionálního hlediska je to alfa a omega všech těchto úvah. Politici to ale vidí jinak a aspoň tady na Slovensku vytvořili jednoduchou mentální zkratku, že dálnice rovná se pokrok, která u širokého elektorátu skutečně funguje. Pomalu se tu ale utváří i další poznání, že totiž dálnice v našich podmínkách rovná se zadlužení.

A.cz: Abychom to tedy shrnuli: podle vás by mohl stát postavit dálnici levněji, kdyby si na ni půjčil sám na finančních trzích třeba prodejem dluhopisů. Aby se ale účetně nezadlužil v očích EU, postaví dálnici dráž formou PPP?

Právě v tom, že se při PPP "nezadluží" je ta fikce. Ještě Dzurindova vláda si nechala jednou renomovanou poradenskou firmou zpracovat studii realizovatelnosti tehdy zvažovaných projektů PPP na Slovensku. Úplně explicitně v ní konstatovali, že tyto projekty jsou realizovatelné jen tehdy, když na sebe riziko splácení převezme stát. Tím je v podstatě řečeno vše. Evropská unie možná akceptuje, že PPP nepředstavuje dluh, ty dohody však zcela jednoznačně konstatují, že když se dálnice nebudou dostatečně vytížené a nebudou se z provozu samy splácet, vstupuje do hry stát a splácí. A to je v případě Slovenska kvůli nepoměru nákladů a dopravního zatížení garantované. Fiktivně to tedy stát nezaplatí, reálně, alespoň ve slovenských podmínkách, však ano. Takže je to dluh, který se tváří, že to dluh není. Brusel  tady zavírá oči podobně, jako zavíral oči před korupcí a zadlužováním v Řecku.

Projděte si rozestavěný PPP projekt silnice R1 na Slovensku

A.cz: Stát se tedy podle vás na Slovensku zavázal, že bude PPP projekt 30 let splácet, i když dopředu ví, že dálnice mu na splátky nevydělá?

Přesně tak. A lidé z ministerstva dopravy a všech institucí, které si daly tu práci přečíst zmíněné studie, to přesně vědí. A přesně to je i důvod, proč do toho soukromí investoři jdou. Jdou totiž do podniku, který pro ně nenese žádné riziko. Když si jako soukromá osoba koupím drahé auto a pak nemám na benzín a pojistku, je to moje vlastní riziko. Stát si ale nechá koncesionářem postavit drahé dálnice, koncesionář je jakože provozuje, ale když mu to nevynese, stát mu to zaplatí v podobě každoročních splátek. Rozdíl mezi náklady na stavbu a údržbu dálnice a výnosy z ní se ve slovenských podmínkách zavazuje splácet stát. Koncesionáři tady nenesou žádné reálné podnikatelské riziko. Je to radost podnikat.

Další finanční bublina?

A.cz: Časopis Banker označil PPP projekty za budoucnost inovativního finančnictví. Vy mluvíte o tom, že Brusel zavírá oči před skrytým zadlužováním, které PPP přináší. Politici tak chtějí stavět a pro podnikatele je to bezrizikový byznys. I průměrný čtenář novin tady musí zbystřit. Nehrozí PPP přerůst v další dluhovou bublinu?

Ano, to riziko tu jednoznačně je. Není ale dané samotnou povahou projektů PPP. Ďábel je totiž skrytý v detailech. Jde o to, k čemu se v nich stát zaváže. Pokud to jako Slovensko dělá stát jen z toho důvodu, aby se mu to nezapočítalo do dluhu, což není nic jiného než trik kreativního účetnictví, a pokud se zaváže k tomu, že ponese všechna rizika, pak skutečně hrozí, že se paralelně nafouknou dluhové bubliny, které se budou tvářit, že nejsou veřejným dluhem. Ale budou a jednou prasknou a budeme na tom zle.

Vysvětlivky: Co znamená PPP?

  • PPP je obecně užívanou zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru, převzatou z anglického termínu Public Private Partnerships.
  • Tyto projekty mají svůj původ ve Velké Británii a vznikají kvůli lepšímu využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.
  • Pro realizaci PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost. Například 52 kilometrů R1 na Slovensku za 1,7 miliard euro staví konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika.
  • Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy