Praha - Zvýšení daně z přidané hodnoty, které potvrdily špičky koalice, podle analytiků zvýší příští rok inflaci zhruba o jeden procentní bod.
Úspory by měly přinést podle ekonomů do rozpočtu desítky miliard korun a pro dosažení plánovaných úspor by měly být dostačující. Vláda potřebuje příští rok ušetřit 42,4 miliardy korun.
Daň z přidané hodnoty by měla vzrůst o procentní bod na 15 a 21 procent. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka tato změna do státního rozpočtu přinese asi 17 miliard korun a zvýší inflaci o 0,8 procenta. "Rozpočet průměrné domácnosti zatíží měsíčně navíc asi o 190 korun," řekl ČTK.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška zvýšení obou sazeb DPH a omezení valorizace důchodů sníží schodek veřejných rozpočtů v příštím roce asi o 20 miliard korun, tedy zhruba o polovinu částky, na kterou vláda cílí. Vyšší DPH pak podle něj cenovou hladinu zvýší o jeden procentní bod a valorizace důchodů bude asi 1,5 procenta.
Podle koaliční dohody byl měl být od roku 2014 zrušen koncept superhrubé mzdy a zavedena jednotná daň 20 procent. Dnešní 15procetnní daň ze superhrubé mzdy podle premiéra Petra Nečase odpovídá asi 21procentnímu zdanění hrubé mzdy.
Podle Marka změny v dani z příjmu fyzických osob od roku 2014 mají za cíl pouze napravit dosavadní problémy s konceptem superhrubé mzdy. "Po skončení všech dočasných daňových kroků a zavedení 20procentní rovné daně počítané z hrubé mzdy by mělo být zdanění příjmů fyzických osob zhruba stejné, jako je dnes," řekl ČTK Marek.
Koaliční dohoda počítá také s nižším růstem důchodů, které by příští rok vzrostly jen o třetinu růstu mezd a třetinu inflace. Z příjmů nad stropy sociálního pojištění, tedy zhruba od 100 tisíc korun, se bude od příštího roku odvádět solidární příspěvek sedm procent. To se ale podle Marka v rozpočtu projeví jen v řádu stovek milionů korun. Opatření jsou zaváděna na tři roky.
Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky by rozdíl mezi průměrným měsíčním důchodem bez navrhovaných změn a se změnami činil v roce 2013 asi 200 korun.
"Aktuální kupecké počty příjmů a výdajů státního rozpočtu jsou zástupným problémem oproti tomu, že vláda nedokáže vyslat věrohodnou zprávu o tom, jak budou daně a důchody vypadat za rok, za dva. Stále chybí hlubší analýza dopadů těchto kroků zejména pro delší období," uvedl dnes Brožka.
Živnostníci budou podle dohody od roku 2013 moci uplatňovat výdajové paušály, nebo naopak uplatnit daňové slevy a bonusy, obojí dohromady nebude možné. Analytici s tím souhlasí.
"Je evidentní, že je něco špatně, když dnes živnostníci platí na daních jen desetinu toho, co platili před sedmi lety, zatímco zdanění zaměstnanci platí více," upozornil Marek.
