Brno - Sportovní kluby v Česku mohou dál využívat švarcsystém - tedy najímání špičkových fotbalistů, hokejistů či dalších hráčů na živnostenské listy.

Nejvyšší správní soud se totiž v případě sporu o daně mezi hokejistou Jaroslavem Mrázkem, který hrál za Spartu Praha, a státem přiklonil na stranu profesionálního sportovce. Podle soudců si stát nemůže vynucovat to, aby se sportovci stali zaměstnanci klubů.

"Za současné situace značné neujasněnosti právního postavení profesionálních sportovců, kdy jejich status není v zákoníku práce výslovně zmíněn, stát nemůže vynucovat jen jednu z možných forem jejich smluvní spolupráce s kluby, a to ani prostřednictvím daňové politiky," rozhodli soudci.

Ohrožení profesionálního sportu

Hokejista se žalobou bránil proti tomu, že mu finanční úřad neuznal cestovní výdaje za 300 tisíc korun, které si účtoval za cestu z Milevska do Prahy. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl, že jde o skrytý pracovní poměr - švarcsystém -, a cestovní výdaje neuznal.

Soudci Nejvyššího správního soudu rozhodli, že se činnost profesionálních sportovců velmi podobá klasickému pracovnímu poměru - tedy že sportovec pracuje pouze pro jediného zaměstnavatele, dostává od něj pracovní pomůcky a stravuje se u něj.

Ale pokud by se museli sportovci stát zaměstnanci klubů, ohrozilo by to profesionální sport v Česku a bylo by to nevýhodné i pro samotné sportovce. 

"Je obtížně představitelné, že by profesionální sportovec mohl ukončit vztah ke svému klubu jednostrannou výpovědí (tzn. že by následně mohl přestoupit "zadarmo" do jiného klubu, ačkoliv klub předchozí jej vychoval, resp. "koupil") nebo že by na činnost sportovců byla aplikovatelná všechna ustanovení týkající se pracovní doby (včetně přesčasů) či omezení stanovených pro uzavírání pracovních smluv na dobu určitou," uvedl senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Vojtěchem Šimíčkem.

U firem jinak

Podle soudců neplatí to, že by hokejisté dělali svou práci na jednom místě, jako je to třeba u živnostníků, kteří chodí do továrny.

"Činnost profesionálního sportovce je natolik osobitá, že ji nelze omezit na "domovský" zimní stadion. V případě zranění či nemoci je sportovec povinen absolvovat příslušné lékařské procedury, případně rekonvalescence a rehabilitace," uvedl Šimíček.

Rozhodnutí soudců je tedy u profesionálních sportovců jiné než u dalších živnostníků. Nejvyšší správní soud totiž například u firmy Třídič ze Šternberka, která dlouhodobě zaměstnávala na dvě stovky dělníků na živnostenské listy, rozhodl, že jde o porušení zákona a skrytý zaměstnanecký poměr.

Firma tak musela doplatit desítky milionů korun na daních.