Praha - Na provoz státu, ve kterém žijeme, nemáme dost peněz. Krize to jen potvrzuje. Státní dluh, který před recesí rostl rychle, roste teď dvakrát rychleji. A růst hospodářství je v nedohlednu.
Strany se z deficitu obviňují navzájem, zároveň se ale často chovají, jako by neexistoval.
Kterou z nich si však má v říjnu vybrat volič, kterému leží na srdci hospodářství země?
Pokud jde o protikrizová opatření, méně je teď nejspíš více. Při takto napjatém rozpočtu totiž podle ekonomů o mnoho víc, než udělal vládní NERV, udělat nejde.
Vyndat hlavy z písku...
Skutečně zodpovědný volič tak má chtít po "své" straně hlavně dvě věci. Zastavení zadlužování státu a slib hluboké reformy veřejných financí, co nejdřív to půjde.
Pro někoho, kdo právě přišel o práci a neví, jak bude splácet hypotéku, to možná zní odtažitě. Strkat teď ale před veřejným dluhem hlavu do písku, znamená podle ekonomů vytáhnout ji brzy v mnohem horších potížích.
"Nesmíme zapomínat, že světová krize má své kořeny v ,nadměrné spotřebě' a životě na dluh," vysvětlil pro Aktuálně.cz ministr financí Eduard Janota, podle kterého "nemoc nelze léčit tím, co ji způsobilo," tedy dalším zadlužováním.
"Každý rozumný hospodář, a mělo by to platit i u států, utrácí jen tolik, kolik dokáže vydělat," dodal ministr.
Jenže právě to český stát už několik let neumí (viz grafy). Na reformy proto bylo podle ekonoma Patria Finance Davida Marka pozdě už včera.
"Naše záchytná sociální síť je tak rozsáhlá, že na ni naše společnost prostě nemá," tvrdí.
Po reformách rozpočtů volá z podobných důvodů i Evropská komise. Podle Mezinárodního měnového fondu musejí změny přijít už s odezněním nejhorší krize. Tedy velmi brzy.
... nebo přijde "nezvladatelný vývoj"
"Škrty musejí přijít hlavně na straně mandatorních výdajů," upozorňuje Marek na fakt, že suma, kterou Česko ze zákona vyplácí na sociální systém, důchody, zdravotnictví a úroky z dluhu, rok od roku roste.
"Nutně" proto potřebujeme reformu i podle šéfa Asociace penzijních fondů a bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka. "V opačném případě bude mít Česko nezvladatelný vývoj ve svých veřejných financích."
Spolu se svým kolegou Pavlem Mertlíkem z Raiffeisenbank Rusnok jako jeden z mála otevřeně připouští, že na provoz svého drahého sociálního státu potřebuje Česko vyšší daně.
Například ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš s tím ale nesouhlasí. Podle něj jsou daně v pořádku, ekonomika jen potřebuje jejich stabilitu a ne změnu s každým volebním obdobím.
S blížícími se volbami je tu ale známý problém. Odborná soutěž na téma "kdo napraví hospodářství země" jako by se opět stáčela v závod, jak státní pokladnu ještě více zadlužit. Příkladem je podle expertů prezidentem vetované šrotovné.
Horší než krize? Repríza "oposmlouvy"
Navrhla ho sice ČSSD. Podpořila ho ale taky ODS, která si slovně zakládá na úsporách a volném trhu. Údajně šlo z její strany o kompromis za prosazení svého návrhu úlev pro podnikatele. Exministr Petr Bendl z ODS ale vážně navrhoval zavést šrotovné i pro vlaky státních Českých drah, k čemuž ho nikdo, alespoň veřejně, nenutil.
Podobně se obě strany zachovaly, když se na návrh exministrů Římana z ODS a Urbana z ČSSD vzdaly ve prospěch státního gigantu ČEZ 70 miliard korun, které přitom mohly jít do trpícího státního rozpočtu.
Spíš než krize by se měl tedy zodpovědný volič možná více obávat povolebního patu a velké koalice občanských a sociálních demokratů, která je podle politologa Jana Kubáčka "velmi reálným scénářem."
ČSSD odkryla karty jako první a je teď tedy vůči soupeřům v určité nevýhodě. Ti totiž ještě své programy nezveřejnili a ekonomové je tak nemohli "rozcupovat". V případě ČSSD to už udělali.
Nelíbí se jim sliby na zvyšování sociálních dávek a důchodů včetně vyplacení těch třináctých. Sociální demokraté chtějí totiž obecně krizi léčit hlavně posílením domácí poptávky. A to tak, že lidem rozdají víc peněz. I přes ujišťování ČSSD o opaku to podle ekonomů pravděpodobně povede k dalšímu zadlužení státu. Navíc bez většího účinku.
"V otevřené ekonomice českého typu dosahuje stimulace poptávky pouze malého efektu, protože většina spotřeby je uspokojována z dovozu," vysvětlil pro Aktuálně.cz ministr Janota. Podle něj navíc vládní výdaje nikdy soukromou poptávku plně nenahradí. Proto je Janota spíš pro podporu nabídky - úlevy pro podnikatele a živnostníky.
Šetřit sliby = šetřit peníze
To už však podle ekonomů v mezích možností udělal NERV.
"Je důležité, aby teď politici nesahali k příliš velké aktivitě a vysokému nárůstu vládních výdajů. Ty totiž v naší malé ekonomice nejsou příliš efektivní," souhlasí s Janotou ekonom Jan Bureš.
"Jakákoliv politika opřená o další prohlubování deficitu je nezodpovědná. Je jedno jestli je zaměřená na zvyšování výdajů nebo snižování daní," naznačuje David Marek, že líbivé sliby mohou už brzy přijít i "zprava", až svou kampaň spustí ODS nebo TOP09.
"V tuto chvíli je potřeba být zdrženlivý a analyzovat efekt stávajících opatření, než ukvapeně přijímat nová," potvrdil ministr financí Eduard Janota. "Mou absolutní prioritou je nyní udržet deficit veřejných financí v rozumných mezích," dodal.
"Slibovat voličům, že budeme v zadlužování pokračovat, nebo nedej bože ho prohlubovat například zvyšováním sociálních dávek, je nezodpovědné. To je rozdávání peněz, které nemáme. Jinými slovy projídání budoucnosti," dodává Marek.
