Hulín - "Je to děs," nakloní se mladý potetovaný řidič z okna svého domíchávače v nezaměnitelných barvách betonárky Zapa. "Příjmy šly dolů tak o 50 procent," bilancuje svůj poslední rok.
U železnice za Hulínem právě čeká, až na něj přijde řada a mohutné chapadlo přečerpá jeho beton pod nohy dělníků na rozestavěný most budoucí rychlostní silnice R55.
Patří k těm šťastnějším. "Vloni jsem měl kolegu a už ho nemám," dodává o kus dál jeho spolupracovník ze Zapy. "Vyhazuje se všude, takže určitě se bude i u nás," obává se další řidič míchačky Zapa.
Postav bagr do kopřiv
První je živnostník, další dva jsou zaměstnanci. Sektor, který zastupují, propadl podle Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 22 procent. V hospodářství, které za stejné období rostlo tempem 1,2 procenta, se stavebnictví stává ostrovem krize. A co hůř, ostrovem, který se dál potápí.
"Budoucnost je zřejmě ohrožena podstatně více," upozorňuje mluvčí společnosti Metrostav František Polák. "Stát nové zakázky prakticky nevypisuje vůbec a v roce 2013 přestanou přicházet zdroje z EU. Krizi lze tedy očekávat v tomto časovém horizontu, pokud se výrazně neoživí sektor privátní," dodává.
Metrostav vloni podle něj snížil počet zaměstnanců o necelých deset procent, tedy něco přes tři stovky lidí. Těm zbylým zmrazil mzdy. Podobně to udělala Skanska, ta ale propustila 16 procent zaměstnanců, tedy kolem 1200 lidí. Obě firmy další propouštění nepředpokládají, ani je ale nevylučují.
Dopady úspor tak teď pociťují hlavně živnostníci. O tom, jak je krize postihuje, přitom statistiky mlčí.
"Na Nový rok stáhli ceny a řekli: jestli se ti to nelíbí, vem si bagr a postav ho doma do kopřiv," vzpomíná asi třicetiletý bagrista, který pracuje jako soukromý subkontraktor pro Metrostav. "Přitom pro toho, kdo odstaví stroj, to může být likvidační. Leasing na bagr je i 150 tisíc a za opravu teď dávám 38 tisíc. A co mi zbyde? Je to na přežití, na vyskakování rozhodně ne," dodává.
Někde nevidí peníze i půl roku
Ceny podle něj už nepokryjí ani nutné náklady do údržby strojů.
"Tabulkově mají na tatru dostávat 1500 korun na hodinu. Dostávají 500," ukazuje výřečný bagrista na skupinku zprvu zamlklých mužů. O polední pauze tu spolu mezi zablácenými červenými náklaďáky pijí kafe uvařené na plynovém vařiči ve skříni malé dodávky. "To už jsou takové ceny, že se jim to ani nevyplatí. Nezbývá jim ani na gumy. Jen obout tatru znamená přitom 70 tisíc," počítá živnostník.
"Už vloni bylo málo a letos ještě ubrali. Ale aspoň platí včas, někde nevidí peníze i půl roku," dodává.
"Navíc se tu každou noc krade nafta," vypočítává jiný drobný podnikatel další neplánované "náklady," s nimiž se každý z hloučku musel minimálně jednou vypořádat. "Je to úplná mafie, přijede dodávka i s čerpadlem. Mě okradou tak dvakrát do měsíce, posledně 250 litrů. Tady v Pravčicích to onehdy bylo 1700 litrů na jeden zátah. To máte skoro 60 tisíc. Ale 50 korun na hlídače je jim líto dát," stěžuje si bagrista.
Přečtete si reportáž z D1 z loňského října
Řidiči tak šetří, kde se dá.
"Já už ani nepoužívám vibraci, protože by mi nevyšla nafta," přiznává řidič silničního válce.
Můžeme jít už zítra
"Kdyby se aspoň stavělo až do Lipníka," podívá se po chvíli jeden z řidičů o dva kilometry dál směrem k obří mimoúrovňové křižovatce R49, R55 a D1, která bude jednou z největších v Česku a kterou staví Skanska. Jenže právě na úsek D1 do Lipníka nad Bečvou peníze nejsou a stavba dálnice se letos v září zastaví v Říkovicích před Přerovem.
"Moc růžový příští rok nebude," zasmuší se řidič. "Co příští, už letos!" opraví ho kolega s kávou u rtů.
Ani zaměstnanci ale nemají dnes nic jisté.
"Slibují, že je práce do prosince, ale jak dlouho tu budeme, nevíme. Můžeme jít třeba už zítra," zamýšlí se jeden z party ukrajinských dělníků, když ve stavební buňce Metrostavu čekají, zda je vedení nepošle domů kvůli nevyzpytatelnému počasí. Podle něj berou padesát korun na hodinu, tedy něco přes korunu nad minimální mzdou.
"Ve smlouvě mám 55 korun na hodinu, ale jako řidič traktoru jsem ve čtvrté tarifní třídě a měl bych brát asi o deset korun víc. Řidič bagru dokonce i 85 korun," zlobí se asi o kilometr dál starší zaměstnanec firmy, která je subdodavatelem Skansky na obří křižovatce.
12 hodin denně!
"Ten rozdíl ti pak nejde na důchod. Jak si máš spořit na důchod, když na to nemáš? Přitom děláme 12 hodin denně. Ať se teda dělá na dvě směny. Kdysi byla ta stávka prodavaček, že jim neplatili přesčasy. Toto je to samé. Jedině Úřad práce tohle může kontrolovat a nedělá to. Na dráze to dělaly odbory, ale u soukromníka...," povzdechne si u svého traktoru muž v oranžovém overalu s logem ČD na srdci.
"Ta krize teprve přijde. Dokud lidi něco mají, ještě to jde. Až ale nebudou mít nic, bude zle," věští řidič firmy OHL ŽS, která o kus dál staví most.
