Změny pro řidiče v Praze: Emisní zóna, parkování i radary

Radek Pecák Radek Pecák
1. 6. 2015 6:30
Rozhovor o dopravních plánech s Petrem Dolínkem, náměstkem pražské primátorky, který má tuto oblast na starosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Od roku 2017 budou moci vjet do centra Prahy jen auta se zelenými i žlutými plaketami, o dva roky později jen se zelenými. Plán, s nímž přišlo už předchozí vedení hlavního města, tedy po volbách nezapadl. V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to potvrzuje Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky, který má odpovědnost za oblast dopravy.

Po otevření tunelu Blanka čekají Prahu další změny a stavby. Chystá se také rozšíření zón placeného parkování nebo radarů měřících překročení rychlosti.

Petr Dolínek (ČSSD)
Petr Dolínek (ČSSD) | Foto: Aktuálně.cz

Aktuálně.cz: Kdy se řidiči dočkají zprovoznění tunelu Blanka? Probíhají tam nyní práce podle harmonogramu?

Petr Dolínek: Ano, naštěstí probíhají. V některých částech už jsou instalovány nové kabely, jinde se připravuje nový způsob jejich uložení, aby se už nemohly dostat do styku s vodou. Stále platí, že Blanka by měla být otevřena kolem poloviny září, zkušební provoz by mohl začít před koncem letních prázdnin.

Až bude Blanka otevřena, změní se nějak dopravní řešení v navazujících oblastech?

Zatím ne. Nejprve chceme vyhodnotit, jak se po otevření Blanky změní dopravní toky a intenzita dopravy zejména v městských částech Praha 6 a 8. V Praze 7 by se jednoznačně měla zklidnit, a proto si myslím, že jedno z prvních opatření po zprovoznění Blanky bude snížení počtu jízdních pruhů ve Veletržní ulici před Letenským náměstím. Je třeba tuto oblast zklidnit a současně tak řidiče přimět k tomu, aby využívali právě Blanku a opustili starou trasu.

Budou po zprovoznění Blanky potřeba ještě další peníze na protihluková opatření, například na výměnu oken v domech u vyústění tunelu. Kolik to bude stát?

Zatím je to předčasné. V těchto místech již jsou instalovány protihlukové stěny, je položen asfalt, který tlumí valivý hluk. Po ostrém spuštění Blanky budeme potřebovat zhruba dva měsíce na vyhodnocování hlukové zátěže a pak se uvidí, zda jsou současná opatření dostatečná, nebo zda budou zapotřebí další investice.

Součástí komplexu Blanka jsou také velkokapacitní podzemní parkoviště na Prašném mostě a na Letné. Budou je moci řidiči využít hned po otevření tunelů?

Bude zde mírné zpoždění v řádu několika měsíců. Stavba je hotova, ale je potřeba ještě instalovat potřebné technologie. Většina míst pak bude sloužit obyvatelům a návštěvníkům hlavního města, jen část si vyhradí například ministerstvo obrany.

Když už mluvíme o parkování. Prahu čeká zavádění nových zón placeného stání (podrobněji v této zprávě – pozn. red.). Kdy se s tím začne?

Pilotní projekty na Újezdě v Praze 5 a v okolí Vítězného náměstí v Praze 6 lze spustit okamžitě poté, co začnou oficiálně platit výsledky výběrových řízení na provozovatele a dohled – tedy snad ještě letos v létě. U ostatních zón záleží na připravenosti jednotlivých městských částí, což nyní zjišťujeme.

Trvá i nedostatek parkovacích možností pro lidi dojíždějící do hlavního města za prací. Připravují se nová parkoviště typu P+R?

Jistě, to je naše priorita. Jedním z prvních projektů by mělo být rozšíření parkoviště na Zličíně. Chceme také spolupracovat s Českými drahami a Správou železniční dopravní cesty, aby řidiči mohli zaparkovat už u nádraží v obcích ve středních Čechách, případně u zastávek na okraji Prahy. Tam to samozřejmě nebudou stovky míst, ale i pár desítek má smysl. Naším dlouhodobým cílem samozřejmě je, aby lidé po Praze nejezdili v autech, ale čím dál více využívali MHD.

Minulé vedení hlavního města připravovalo vznik emisní zóny. Měla vzniknout už od ledna roku 2016, tedy za sedm měsíců. Počítá s ní i současné vedení Prahy?

Počítá. Nyní akcelerujeme práce na přípravě příslušné vyhlášky. Ta by měla být schválena ještě letos, pak začne běžet roční lhůta na faktickou přípravu zóny.

Reálný je tedy rok 2017... Jak má být emisní zóna velká? A jaká vozidla do ní nebudou smět vjet?

Zónu připravujeme uvnitř Městského okruhu. Zatím do ní bude povolen vjezd vozům se zelenými i žlutými plaketami (tedy v případě dieselových vozů splňujících alespoň normu Euro 3 a u benzinových vozů všech od normy Euro 1- pozn. red.). O dva roky později by mělo nastat zpřísnění a nebudou tam smět vjíždět jiná auta než ta se zelenými plaketami (od Euro 4 výše).

Plánovaná nízkoemisní zóna v Praze a jak ji objet
Plánovaná nízkoemisní zóna v Praze a jak ji objet | Foto: Aktuálně.cz

Jak chcete kontrolovat dodržování pravidel?

Zatím předpokládáme, že zejména pomocí kamer, které automaticky upozorní na vjezd vozu, jehož registrační značka není zanesena do systému spolu s odpovídající plaketou. Mohl by to být obdobný systém, jaký připravujeme pro kontrolu dodržování pravidel zón placeného stání.

Po hodně drahé Blance potřebuje Praha ještě další nákladné dopravní projekty. Který přijde na řadu jako první?

Musíme samozřejmě pokračovat v dokončování dálničního okruhu. V tuto dobu se projednává projekt výstavby úseku 511, tedy od Chodovské po Štěrboholskou radiálu. Stavět by se pak mohlo začít zhruba v horizontu dvou až tří let. Tím by se měla vyřešit většina dopravních problémů v jihovýchodní části města. Musíme samozřejmě také pokročit s vyřešením napojení komunikací Blanky na současnou ulici Povltavská, která kapacitně nestačí. A před námi je také úkol najít konečně řešení pro přemostění Vltavy na severu u Suchdola.

Pražský okruh - současný stav a plán
Pražský okruh - současný stav a plán | Foto: Aktuálně.cz

Ve vnitřní části města vznikly v poslední době desítky vyhrazených pruhů pro autobusy, což způsobilo, že doprava se leckde zbytečně zahustila. Chystáte další takové pruhy?

Požadavků na ně evidujeme mnoho – asi čtyřicet. Zatím jsme se ale rozhodli počkat, jak se v dopravě projeví spuštění Blanky a třeba i zavedení nových parkovacích zón.

Objeví se také nové pruhy pro cyklisty?

I v tomto případě je žádostí řada. Například i v ulicích Husitská a Koněvova od křižovatky Bulhar po Ohradu, kde se chystá velká proměna této zanedbané lokality. Přitom zrovna tam je cyklistická doprava vyřešena velmi dobře – po Vítkově v místech bývalé železniční dopravy je už několik let cyklostezka.

Na drtivé většině pražských křižovatek v noci stále svítí semafory a na prázdných křižovatkách pak zbytečně stojí vozy s nastartovanými motory. Přitom v západoevropských městech je běžné, že se tato světelná zařízení vypínají. Neuvažovali jste o tom?

Domnívám se, že by to skutečně ve velké části Prahy bylo možné. Technická správa komunikací se tomu však zatím brání. Snad brzy najdeme přijatelný kompromis. Já osobně navrhnu i instalaci displejů, na nichž by běželo odpočítávání do příští zelené. Zahraniční zkušenosti ukazují, že se pak řidiči na vjezd do křižovatky připraví rychleji a projede jí více vozidel než bez tohoto zařízení.

Na území hlavního města jsou již desítky míst s úsekovými měřeními rychlosti. Budou vznikat další?

Určitě ano. Mám ale pro řidiče i další varovnou zprávu. Vážně přemýšlíme nad tím, že by se neměřila pouze průměrná rychlost v celé délce úseku, ale i okamžitá na jeho začátku – tedy v místě umístění první kamery.

Ty úseky jsou ale často na místech, kde se nepohybují chodci ani cyklisté, takže drobná nepozornost řidiče vedoucí k překročení rychlosti o pár kilometrů za hodinu nejspíše moc nebezpečná nebude. Nechcete alespoň opět rozmístit varovné značky upozorňující na místa s měřením rychlosti? Například v Itálii jsou běžné. Řidiči tam upraví rychlost včas a plynule, takže nebrzdí, až když spatří kameru...

Byl bych docela pro jejich návrat. Jsem nepřítelem pouze represivních opatření. Rozhodnutí ale zatím nepadlo.

Praha letos získala více peněz na opravy komunikací než v minulých letech. Už nyní je to vidět na řadě omezení – stále se opravuje Nuselský most, nyní začaly i práce na nájezdových rampách Barrandovského mostu. Co se chystá dál?

Například rekonstrukce Libeňského mostu. V plánu je také zahájení rekonstrukce Vinohradské třídy v úseku od Želivského až k Muzeu, která by se měla proměnit v městský bulvár. V podobném duchu se připravuje i proměna Bělohorské.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Jablonec a Liberec odehrají v boji s pandemií imaginární derby

Fotbalisté Jablonce a Liberce sice kvůli pandemii nového koronaviru a přerušení ligy nebudou moci o prvním dubnovém víkendu odehrát plánované podještědské derby na hřišti, zápas se ale uskuteční aspoň imaginárně. Severočeští rivalové začnou v pondělí na odložené utkání prodávat vstupenky v hodnotě 100 korun a výtěžek věnují Krajské nemocnici v Liberci na podporu v boji s nemocí COVID-19.

Fanoušci si mohou v internetové síti Ticketstream kupovat lístky až do neděle, kdy se mělo derby původně hrát. Počet charitativních vstupenek není nijak omezen.

"Místo prestižní fotbalové bitvy se teď svádí jiný a mnohem zásadnější boj, a to boj o lidské životy. Nesvádí ho fotbalisté na zeleném trávníku, ale zdravotníci v nemocnicích. Jejich soupeř je bohužel obzvlášť zákeřný a o to jsou jejich statečné a obětavé výkony obdivuhodnější. V tom boji jim všichni musíme aspoň symbolicky pomoct," uvedly kluby ve společném prohlášení.

Fanoušci po zaplacení obdrží e-mailem speciální elektronickou vstupenku. "Poslouží vám jako stálá připomínka toho, že když to bylo třeba, nezůstali jste v ofsajdu. Věříme, že se v našem kraji najde dost lidí, kteří své zdravotníky v jejich zápase nenechají samotné. Pořiďte si svou vstupenku na derby proti koronaviru, pořiďte ji i svým blízkým. Nikdy nevíte, kdy někdo z nich pomoc zdravotníků bude taky potřebovat," dodali severočeští rivalové.

Podobnou iniciativu spustila nedávno Zbrojovka Brno, která se snaží vyprodat někdejší stadion Lužánky při imaginárním utkání se Slavií. Jde o připomínku slavného zápasu z října 1996, na který dorazilo 44.120 diváků, což je dodnes nejvyšší návštěva samostatné ligy. Výtěžek z virtuálních vstupenek získá na boj s koronavirem brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích.

Další zprávy