Auta jsou stále složitější, nad jejich údržbou se musí mnohem víc přemýšlet, laťka manuální zručnosti ale neklesá. Mechanik dnešní doby nevystačí s tím, co znal jeho táta. Také ho však nenahradí žádný teoretik bez "fištrónu".
Musí ovládnout elektronickou diagnostiku, ale také si poradit, když mu nenapoví dost přesně - což se stává často. Nestačí vědět jak, ale také proč mají věci fungovat právě tak či onak. A hledat schůdné zkratky v případech, kdy výrobce žádný oficiální opravný postup nenabídne.
Západní svět na takovou poctivost rezignoval, jelikož tamní zákazník zaplatí drahou výměnu neopravitelného celku bez mrknutí oka a automobilka vydělá víc peněz. Totéž se často odehrává i v českých značkových servisech, které by se měly pokynů výrobce do puntíku držet.
S tím se schopnější z nás nehodlají smířit. "Sám jsem vyučený mechanik, ale po revoluci jsem provozoval autodopravu a vozidla svěřoval značkové dílně. Ke změně mě přiměl okamžik, kdy mi tam jednu věc udělali úplně špatně. Nejprve jsem vytvořil zázemí pro náš autopark, až postupně došlo na opravy zákazníků zvenku," vypráví Radek Němec z Plzně.
Autodopravu postupně utlumil a opravnu přestěhoval do větších prostor v Částkově ulici. Ponechal si zaměření na značku Ford, nakupuje od ní potřebná servisní data a přípravky, ale nenechá se svazovat podmínkami autorizace a poskytováním záručních oprav.
"Mým cílem je maximum práce pro zákazníka a minimum administrativy," říká k tomu stručně. Na rozdíl od autorizovaných dílen nabízí i odborné čištění filtrů pevných částic a opravy vnitřních poškození motorů, které Ford pouze vyměňuje za nové.
Také druhá velká výzva si Radka Němce našla sama. Obrátil se na něj motorista, kterému se porouchala samočinná převodovka Powershift a značkový servis mu nenabídl nic než kompletní výměnu za více než sto tisíc korun.
"To mi nedalo spát, vždycky jsem dokázal opravit všechno," směje se. Pustil se do shánění informací, a když nepochodil u německého dodavatele převodovky ani v továrně na Slovensku, stal se členem sdružení nezávislých opravců převodovek v USA.
Od té doby se vypracoval na předního specialistu na opravy těchto převodovek v České republice. Zajišťuje je pro některé zdejší značkové servisy Fordu, o spolupráci s ním se ale ucházejí i dealeři z Německa. Hezká ukázka, jak si příslovečný český šťoural najde cestu ke správnému výsledku. Některé závady automatů opraví za polovinu, jiné jen za čtvrtinu ceny účtované Fordem.
Na nezájem zákazníků si stěžovat nemůže, trápí ho ale nedostatek mechaniků. A není sám. Jak jsme popsali výše, kromě šikovných rukou je dnes potřeba hodně znalostí. A lidem schopným uvažovat se dnes nechce k fyzické, natož špinavé dřině. Mají spoustu příležitostí jinde.
"Mechanik, kterého jsem si roky vedl, zaučoval a zasvěcoval do všech tajů techniky, se předloni rozloučil s tím, že jde dělat realitního makléře. Vydělá si stejně a neušpiní si ruce," potvrzuje stejnou zkušenost Radek Hartman, který opravoval vozy francouzských značek ve Slaném.
Po této zkušenosti provoz vlastní dílny omezil. Uživí se totiž jako diagnostik složitějších problémů pro ostatní servisy v regionu. Což je logický dopad toho, že v nich pracují mechanici zruční, ale neschopní analytického přístupu.
"Ze dvanácti učňů, kteří mi v posledních letech prošli dílnou, jsem si nechal tři. Jeden z nich se po nějaké době omluvil, že ho práce sice baví, ale nemohl by před kamarády přiznat, že se živí rukama," dodává Petr Petřík, který se věnuje vozům koncernu Volkswagen v pražské Chuchli.
Spíše k trpkému pousmání je zkušenost Jiřího Krejčíka, který se specializuje na opravy motorů stavebních a zemědělských strojů. "Všichni víme, že uchazečů je málo, a tak jsem nabídl opravdu vstřícné podmínky. Mechanik by si vydělal čtyřicet tisíc. První příchozí se hned ve dveřích zeptal, jestli se v dílně může kouřit tráva," kroutí hlavou Krejčík.
Schopný mechanik si přitom v dobře vedené dílně může vydělat i víc a další významný růst platů si lze představit jen těžko. Záleží totiž na tom, kolik jsou zákazníci ochotní zaplatit za hodinu práce. V Čechách je to dnes kolem šesti až osmi set korun, zvýšení bude maximálně kopírovat inflaci. Že v Německu zaplatíte za hodinu i přes dva půl tisíce korun, je už odraz odlišné životní úrovně.
Náklady na zařízení jsou ovšem stejné. Radek Němec investoval do své nové dílny přes půl druhého milionu korun. "Jen plnička oleje na samočinné převodovky stojí sto osmdesát tisíc. Na desítky tisíc vyjdou i diagnostické přístroje, do nichž se stále dokupují další data," uvádí příklad.
Proto lidé jako on stojí za pozornost. Konkurenci jim totiž dělají garážoví kutilové, kteří s minimálními náklady vyměňují lidem olej a brzdové destičky. Což zákonitě vede k zanedbání prevence. Ať už potom auta přijedou do kvalitního servisu s jakoukoli vážnou poruchou, zpravidla to bývá až ve zhoubném stádiu. A se stále složitější technikou nových vozidel se tento trend ještě zvýrazní.
