Horšovský Týn - Politický vliv je v podnikatelské sféře v Německu cítit mnohem méně, než je tomu v České republice. Tvrdí to Helmut Schweiger, řídící manažer české pobočky německé společnosti Gerresheimer z Horšovského Týna vyrábějící termoplasty.
Německý manažer je dalším ze série cizinců žijících v Česku, s nímž Aktuálně.cz udělalo rozhovor o tom, jak se žije cizincům v Česku.
Aktuálně.cz: Kdy jste přijel do Česka?
Do Česka jsem přijel před deseti lety, když vznikl tento provoz v Horšovském Týně.
A.cz: Proč právě v Horšovském Týně?
Sídlo naší firmy je ve Pfreimdu, přibližně osmdesát kilometrů odsud mezi Řeznem a Weidenem. Rozhodla tedy právě ona krátká vzdálenost. Je to jen hodina jízdy autem.
A.cz: Jaký byl hlavní důvod začít podnikat v Česku?
Spolupracovali jsme tehdy s jednou místní firmou a nabízela se zde možnost výroby za pomoci podstatně levnější pracovní síly než v Německu.
A.cz: Kolik lidí zaměstnáváte a jaký tady máte obrat?
V současnosti tady máme 445 zaměstnanců, pracují na čtyři směny v rámci sedmidenního pracovního týdne a náš obrat v roce 2011 činil 42 milionů eur.
Práce na směny není populární
A.cz: Jak jste spokojeni s úrovní pracovní síly v Česku?
Lidé, kteří u nás pracují, se sem sjíždějí z okruhu přibližně čtyřiceti kilometrů. Jsou mezi nimi velmi dobré technické kádry. Určité výhrady mám ovšem vůči mladým lidem, kteří se po ukončení povinné školní docházky rozhodují o volbě povolání.
Nabízíme jim možnost, aby se v rámci našeho učebního oboru a duálního vzdělávání naučili pracovat na nejmodernějších zařízeních na výrobu termoplastů, a zajistili si tak zaměstnání, navíc v podniku, který má budoucnost. Takřka nikdo se ale o tuhle práci nezajímá.
A.cz: Jak je to možné?
Nechce se jim pracovat na směny. Domnívají se navíc, že se jedná o špinavou, špatně placenou práci. Už tři roky se zde snažíme společně se Středním odborným učilištěm v Domažlicích rozjet projekt duálního vzdělávání, nepodařilo se nám ale sehnat dostatek zájemců.
Uspořádali jsme pro veřejnost dokonce den otevřených dveří, a i když sem přišlo hodně lidí, nepřineslo to žádný výsledek.
Zdejší lidé přemýšlejí v horizontu několika málo dní, žijí od výplaty k výplatě a budoucnost je moc nezajímá. V Německu je tomu jinak. Mládež se snaží získat určitou kvalifikaci, a zajistit si tak trvalé zaměstnání.
Tady chce mít naopak každý vysokoškolské vzdělání, titul a práci, při které se takzvaně neumaže. Dostat se na vysokou je v ČR poměrně snadné, ne z každého absolventa vysoké školy ale může být řídící pracovník, to je absolutně nerealistické.
A.cz: Možná je to tím, že dvacet let po pádu komunismu nechtějí být Češi nadále bráni jako levná pracovní síla a snaží se získat vzdělání, které jim, alespoň jak se domnívají, zajistí nadprůměrný výdělek.
Před deseti lety, když jsme tady začínali, u nás zdejší lidé skutečně vydělávali méně. Teď tady ale pracujeme s nejmodernějšími zařízeními a podle toho vzrostly i mzdy. Příjem zdejších technických kádrů je srovnatelný s tím, co naši zaměstnanci vydělávají na druhé straně hranice.
Produktivitu zlepšil tlak shora
A.cz: V Česku je populární myšlenka neviditelné ruky trhu, která vyřeší vše. V praxi to ale často znamená, že se ignorují pravidla poctivého podnikání. Projevuje se to na mzdách, na kvalitě odvedené práce, na kvalitě výrobků…
Pokud by němečtí podnikatelé věřili, že všechny problémy vyřeší neviditelná ruka trhu, nebyla by Spolková republika vůbec konkurenceschopná. Gerresheimer AG je jako spousta jiných firem akciová společnost, která musí dodržovat určitá pravidla a podnikatelskou etiku. Tím spíše, že našimi zákazníky jsou světové zdravotnické a farmaceutické firmy. Pokud bychom etiku porušili, přišli bychom o ně.
A.cz: Neviditelná ruka trhu nevyřešila, jak se zdá, i jiný problém, a sice stále nedostatečnou produktivitu řady českých podniků…
Může za to určitá setrvačnost, řada lidí si přinesla ze starého režimu staré pracovní návyky a je na ně zapotřebí vykonávat určitý tlak, aby se jich zbavili. Musím ale říct, že nám se to v našem podniku vcelku podařilo.
Produktivita práce se v Česku přesto všeobecně zlepšila. Nevím ovšem, zda je to tím, že si lidé uvědomili, že musí pracovat odpovědně a jak nejlépe umějí, nebo zda je to jen důsledek onoho tlaku shora. Obávám se ale, že spíše platí to druhé.
Novým pracovním návykům se navíc naučila spíše starší generace, u mladých lidí mám ten dojem, že chtějí jen rychle a hlavně snadno vydělat peníze a jejich pracovní morálka není na patřičné výši. A myslím, že je to čím dál horší.
Hrozí vám další ztráta pracovních míst
A.cz: Česko platí - a to nejenom díky svému prezidentovi - za takzvaně euroskeptickou zemi. Naprostá většina německých podnikatelů naopak patří mezi eurooptimisty…
Celková situace v eurozóně se díky krizi zhoršila a mluvit dnes v Česku ve prospěch eura je samozřejmě obtížné. Společná měna ale znamená obrovské usnadnění exportů a v důsledku toho i více zakázek a větší zaměstnanost, velké úspory na všech stranách, takže v konečném účtu lze euro hodnotit jen pozitivně.
A.cz: Proti Evropské unii vystupuje v ČR celá řada subjektů, ať již politických či podnikatelských, protože je pro ně prostě výhodnější neřídit se pravidly, která platí v EU. Politika a podnikání je v Česku také mnohem pevněji propojena než v unii.
I v Německu platí, že řada politiků sedí v dozorčích radách firem. Ve Spolkové republice máme ale jeden faktor, který může do rozhodování politiků a podnikatelů hovořit. A sice odbory, které se u nás, na rozdíl od těch v Česku, velmi silně angažují. Podnikatelská sféra je proto v Německu v daleko větší míře prosta politického vlivu, než je tomu tady.
A.cz: Co byste doporučil Česku, aby se celková situace v zemi - a to nejenom v podnikání - zlepšila?
Je nezbytné, aby čeští občané byli mnohem aktivnější než doposud, a to ve všech ohledech, nejenom při zvyšování vlastní kvalifikace a hledání práce. Vaše země musí zvýšit svou konkurenceschopnost, jinak před vámi nestojí žádné optimistické vyhlídky. Výrobní kapacity se totiž budou čím dál víc přesouvat směrem na východ. A to pro vás znamená jen další ztrátu pracovních míst.
