Společnost pro spolupráci s armádou vyzývá vládu k reformě výcviku budoucích řidičů. Leží jí na srdci, že kvůli byrokratickým průtahům při opravných zkouškách jsou posíláni do války lidé, kteří nestihli výuku dokončit.
Nahromaděné problémy v systému výuky si včera u kulatého stolu vyříkali zástupci autoškol a Veřejné komory, což je poradní orgán prezidenta Vladimira Putina. Člen komory Vadimir Korobčak si zde podle listu Kommersant stěžoval zejména na čekací doby na opravnou zkoušku, která je v současnosti šest až devět měsíců. To podle něj způsobuje malé množství řidičů kategorie C a D, kterých je v současné době v Rusku nedostatek.
„Dlouhé termíny přitom brání výcviku budoucích vojenských řidičů, zejména pak řidičů nákladních vozidel,“ poznamenal k problému ředitel odboru profesního výcviku Společnosti pro spolupráci s armádou (DOSAAF) Alexandr Piskarev. „Ti, kteří absolvovali přípravný výcvik na vojenskou službu a třikrát u zkoušky neuspěli, nemají čas ji zopakovat,“ řekl dále. „V důsledku toho jsou odvedeni bez řidičského oprávnění a ministerstvo obrany jich pak nemá dostatek.“
Piskarev své tvrzení podpořil daty, která ukazují, že z 27 tisíc řidičů, kteří každým rokem procházejí školením pro ozbrojené síly, se přibližně 1800 „ztratí kvůli čekání na opravné zkoušky“.
Systém udělování řidičských průkazů se potýká s „vážnými problémy“ a vzniká „kritická situace“, míní zase předsedkyně Národní unie asociací autoškol Jelena Zajcevová. Podle jejích údajů lidé v některých regionech Ruské federace čekají kvůli nedostatku zkušebních komisařů na zkoušku i šest měsíců. Pak ztrácejí dovednosti, které v autoškole získali, a u zkoušek propadnou.
Státní inspektorát bezpečnosti silničního provozu podle Kommersantu už před časem oznámil plány na zkrácení lhůty pro naplánování praktických řidičských zkoušek ze šesti měsíců na 60 dní. Údajně se na něm pracuje a je těsně před schválením. Jenže neutěšenou personální situaci v ruských autoškolách nijak neřeší.
„Úroveň výcviku je prostě otřesná,“ řekl v projevu ve Veřejné sněmovně šéfredaktor televizního pořadu Hlavní silnice Ilja Skrjabin. „Mnoho lidí si po školení nedokáže ani nastavit zrcátka nebo sedadla. Ano, existují školy, které učí výborně, ale celkově je úroveň nízká.“ Hlavním problémem je podle Skrjabina špatná příprava instruktorů: „Dnes je jich nedostatek, takže se k učitelování hlásí lidé bez řádného vzdělání,“ uzavírá Skrjabin.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Česko čeká studený závěr pracovního týdne, víkend přinese oteplení i přeháňky
O víkendu se po chladném pátku zřejmě mírně oteplí až na 13 stupňů Celsia. Objeví se ale přeháňky a hlavně na horách může padat i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sněžit asi začne už ve čtvrtek. Podle ústavu může na východě Česka napadnout do pátečního rána na severním návětří hor až 30 centimetrů sněhu.
Přes sedm kilo štěstí. „Klíčové bylo vyhrát cenu předtím,“ říká producent oscarového snímku
Je to pár dní, co se Alžběta Karásková a Radovan Síbrt vrátili z amerického Los Angeles, kde osobně převzali od Americké filmové akademie Oscara za nejlepší celovečerní dokument.
Česká lahůdka. Pastrňák zářil, po jeho skvostné akci rozhodl Zacha o výhře nad lídrem
Tohle byla česká superjízda. David Pastrňák a Pavel Zacha zářili při výhře hokejistů Bostonu 4:3 v prodloužení na ledě Buffala, nejlepšího celku Východní konference NHL.
Drogová mapa Česka: Kde se nejvíc šňupe a kde vede pervitin?
Ve kterém českém městě se nejvíc bere pervitin a kde se naopak nejvíc kouří marihuana? Odpověď překvapivě nenabízejí policejní statistiky, ale kanalizace. Analýza odpadních vod dokáže odhalit stopy drog, které lidé ve městech skutečně užívají. Vědci díky ní sestavili detailní – a místy překvapivou – mapu drogových zvyklostí v Evropě, včetně Česka.
ŽIVĚ Ukrajinské útoky vyřadily 40 procent ruské přepravy ropy, největší zásah v moderní historii
Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.