Dopis se odvolává na vědeckou práci jednoho z autorů výzvy a člena IASTEC, doktora Thomase Kocha z Technologického institutu v Karlsruhe. Ten v ní upozorňuje na to, že stávající výpočty, v nichž se spotřeba elektrické energie elektromobilů prostě přenásobí střední hodnotou emisí CO2 z výroby elektřiny, jsou chybné.
Podle Kocha totiž s vyšší energetickou poptávkou po vyšším výkonu zároveň rostou emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny. Matematicky řečeno, dosavadní studie neuvažují emise CO2 jako funkci odběru, ale berou je jako konstantu. Podle Kocha to ale platí jen v případě jednoduchých elektrických systémů, kde poptávku pokrývá jen jeden zdroj elektrické energie nebo je jejich mix stálý.
Ve své studii upozorňuje na to, že to není běžný případ energetické soustavy evropských zemí, které většinou elektřinu získávají z celé řady zdrojů, obnovitelných i neobnovitelných. Právě obnovitelné zdroje ale nedávají stálý výkon, ten závisí na počasí (slunečním svitu, větru), a tak je nutné je podle poptávky a situace kombinovat se záložními, neobnovitelnými zdroji.
Koch počítá se situací, kde poptávku nejprve uspokojují obnovitelné zdroje, solární panely a větrníky, pokud ale nestačí, musí elektrická síť zapojit do hry i tepelné nebo jiné elektrárny. Upozorňuje na to, že do budoucna to s ohledem na rostoucí počet elektromobilů, tedy větší odběr elektrické energie, není nereálná situace a může k ní docházet poměrně často. Širší použití obnovitelných zdrojů zvýší závislost emisí na odběru. Ty tedy se stoupající poptávkou výrazně rostou.
"Spotřeba elektrické energie vzroste v Německu v roce 2030 z dnešních 56 na 57 gigawatthodin a v šesti tisících z 8760 hodin v roce budou muset obnovitelné zdroje doplňovat ty fosilní," říká Koch. Ve své studii upozorňuje na to, že se oproti běžně používanému zjednodušení mohou v takovém případě emise dokonce zdvojnásobit. Lepšího výsledku by se dalo dosáhnout jen tehdy, pokud by obnovitelné zdroje doplňovaly jaderné elektrárny, které však například sousední Německo, tedy největší automobilový trh v Evropě, plánuje již příští rok vypnout.
Dopis vědců z IASTEC přijímá požadavky Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který požaduje razantní snížení emisí CO2 do roku 2030, lidstvo jich nesmí vypustit více než 420 gigatun, aby se teplota celosvětově zvedla nejvýše o jeden a půl stupně. Tvrdí ale, že se ambiciózních závazků snížení emisí z dopravy nedá dosáhnout zaměřením na jednu technologii, tedy bateriový elektromobil. Ten podle nich v řadě případů politické požadavky favorizovaly, i když nemusí představovat přínos k ochraně klimatu. Zvýšený odběr elektrické energie daný větším počtem elektromobilů totiž může znamenat, že emise oxidu uhličitého neklesnou dostatečně.
IASTEC požaduje hledání alternativ a u představitelů Evropské komise hledá politickou podporu pro syntetická obnovitelná paliva, tzv. re-paliva. Ta tvoří v menší míře biopaliva a ve větší pak benzin nebo nafta získávané ze vzdušného oxidu uhličitého a vody. V roce 2030 by směsi G40 (re-benzin) a R33 (re-nafta) re-paliv s těmi fosilními mohly přispět k 25procentnímu snížení emisí CO2 a podle IASTEC jsou přitom plně kompatibilní se stávající infrastrukturou a motory. "Všichni občané Evropy by s těmito palivy mohli přispět k ochraně klimatu, a to i ve dvacet let starém autě," píše se v dopise.
Vědci se v něm zároveň ohrazují proti kritice syntetických paliv, která často poukazuje na to, že v Evropě získaná obnovitelná energie potřebná k výrobě jednoho litru takového benzinu by mohla s daleko vyšší efektivitou pohánět bateriový elektromobil. "Na světě existují oblasti s dvoj- až trojnásobným výkonem slunečních i větrných elektráren. Syntetická udržitelná paliva by vyřešila problém se skladováním takto vyrobené energie," píší.
IASTEC upozorňuje, že navzdory snaze zakázat spalovací motory se v roce 2030 v řadě evropských zemí jako nejslibnější pohonné ústrojí s ohledem na snížení emisí CO2 jeví naftový hybrid poháněný směsí R33.
Vědci tedy žádají Evropskou komisi, aby svoje další kroky vážila a svoji politiku upravila tak, aby bylo skutečně dosaženo snížení emisí CO2, které občané Evropské unie očekávají.
Dopis IASTEC si již rychle našel svoje kritiky. "Je to extrémně trapné. Za roušku vědy tady schovávají lobbistický text, který se zoufale snaží zachránit spalovací motor," komentuje snahu profesor Christian Rehtanz z Technické univerzity v Dortmundu. Na škole se zabývá mimo jiné energetickými systémy a jejich účinností.
Podle Martina Wietschela z Franhoferova institutu výzkumu systémů a inovací se většina vědců při výpočtu emisí shodla na tom, že se bude počítat s průměrnou hodnotou, protože je velice obtížné stanovit vliv spotřeby na emise CO2. Elektromobily by v budoucnu mohly sloužit jako zásobníky elektrické energie, čímž potřebu záložních fosilních zdrojů omezíme a závislost emisí CO2 na zvýšené poptávce nebude tak velká.
Za to Kochovu práci kritizuje i Patrick Jochem z Německého leteckého centra DLR, říká, že studie není bezpředmětná, ale je v tomto ohledu příliš zjednodušená.
