Goodbye TDI, adieu TFSI. Německé Audi uvede svůj poslední spalovací model v roce 2026

Martin Přibyl Martin Přibyl
22. 6. 2021 10:13
Německá prémiová automobilka Audi uvede v roce 2026 svůj poslední model se spalovacím motorem, o šest nebo sedm let později by již měla nabízet jen čisté elektromobily. Taková je nová strategie značky, kterou interně představil šéf automobilky Markus Duesmann.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Martin Přibyl

Audi podle ní po roce 2026 již nebude na trh uvádět nové modely se spalovacím motorem a konečná má platit i pro hybridy. Automobilwoche to uvedlo s odvoláním na zdroje z firmy, se stejnou informací následně přišlo i Süddeutsche Zeitung (SZ). 

Poslední spalovací Audi se následně bude prodávat do roku 2032 nebo 2033, to podle zájmu zákazníků. Následně už mají Němci celosvětově nabízet jen elektromodely. Posledním konvenčním Audi by podle Automobilwoche mohla být druhá generace velkého SUV Q8, magazín AutoBild naopak píše o menším modelu Q5.

Ve své stávající podobě naopak nabere rychlý konec jeden z tradičních modelů značky. Spalovací A4 skončí podle Automobilwoche již v roce 2024 a dostane čistě elektrického nástupce. Sportovnější A5 na trhu vydrží o něco déle, společně s větší A6 ale projde podobnou proměnou. Další spalovací generaci by neměl dostat ani hatchback A3.

Süddeutsche Zeitung již celou záležitost potvrdil u mluvčí značky s tím, že neurčil poslední spalovací model, definitivně však neodkýval, jestli konec platí i pro hybridní modely. Odbory podle SZ o nové strategii již ví, ale neznají její detaily.

Podle Automobilwoche na každý pád došlo k jejímu urychlení. Podle dřívějších odhadů mělo poslední spalovací Audi sjet z výrobní linky až v roce 2035. Nyní se dá počítat spíše se zmíněným rokem 2032.

Markus Duesmann již v březnu v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že značka nebude vyvíjet nové spalovací motory, pouze bude upravovat stávající tak, aby splňovaly emisní normy. Handelsblatt následně informoval o tom, že se v Audi diskutuje i o úplném konci spalovacích motorů.

Ukončení prodeje spalovacích modelů již dříve oznámily automobilky jako Jaguar (2025), Mini (2030), Volvo (2030) nebo Bentley (2030). Ford to samé plánuje pro rok 2030 v Evropě.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy