Je to přesně dvacet let, co si týnecká Jawa u Václava Krále objednala vývoj malého sportovního vozu s motorem před zadní nápravou. Nikdo tehdy netušil, že jde o jeho poslední práci - slavný designér a konstruktér krátce po jejím dokončení nečekaně zemřel.
"Zakázka od Jawy znamenala pro tátu návrat do mladých let, kdy začínal s konstrukcí autokrosových bugin. Když se podíváte na jeho závodní auta vyráběná Metalexem, konkrétně Buggy z roku 1969 a pak také Beach Buggy z devadesátek, duch Jawy Junior tam najdete," říká Jiří Král, který na projektu se svým otcem spolupracoval.
Původně se počítalo se třemi verzemi. Na tu základní měl stačit řidičský průkaz skupiny B1, provedení RS bylo určené pro závodní okruh na výchovu formulových jezdců. Fakticky tedy šlo o jakési vozidlo autoškoly, kdy instruktor jízdy mohl sedět na sedadle vedle řidiče.
Na veřejné silnice a pro běžné užití tu byla ještě třetí verze značená písmeny GT, která jako jediná měla přední okno. Díky němu nebylo nutné nosit při jízdě helmu se štítem, k ochraně hlavy postačily ochranné oblouky.
"Poměrně záhy se ukázalo, že zamýšlená verze pro řidičák skupiny B1 nebude realizovatelná kvůli velkému rozdílu hmotností," vzpomíná Jiří Král. I když se v jejím případě počítalo s malým motorem, přesto se nepodařilo u auta s délkou 3,7 metru váhu stlačit na požadovaných 400 kilogramů. "Ve hře tedy zůstala okruhová a silniční verze, které vycházely na zhruba 700 kilogramů váhy." U obou se počítalo se čtyřválcovým motorem o objemu dva litry, jeho nákup měl proběhnout u některé z amerických automobilek.
Podvozek sportovní jawy tvořil trubkový rám s přední trojúhelníkovou nápravou, vzadu byla příčná ramena a ramena suvných sil. "Je to z prostorových důvodů, trojúhelníková náprava by se tam spolu s motorem uloženým napříč nevešla," vysvětluje Jiří Král. Pružiny měla Jawa Junior uložené podélně, jak to je u formulových aut zvykem. Bezpečný prostor pro posádku zajišťoval monokok z uhlíkových vláken, které se vyznačují pevnou strukturou a nízkou hmotností.
Proč nadějný projekt nakonec nevyšel? Jawa podle Jiřího Krále od začátku počítala s tím, že zaplatí jen první fázi vývoje. A že pro další etapy získá strategického partnera, který by pomohl financovat rozjezd výroby. Toho se však nakonec sehnat nepodařilo a to byl také definitivní konec závodního Juniora.
Plány Jawy oživit výrobu lehkých sportovních aut tak dodnes připomíná pouze dřevěný model v měřítku jedna ku jedné, který vznikl v dnes již neexistující modelářské dílně v Roztokách u Prahy. Dlouhá léta stál v depozitu automobilového muzea v Lánech, nově je součástí sbírky muzea kabrioletů v Dobřenicích.
