"Nejsme typické muzeum, u aut nestojí panely s informacemi a technickými údaji. Nemám ani otevřeno každý den, jen jednou v měsíci a také na zavolání. Rád si s návštěvníky, kteří sem se zájmem přijedou, povídám," říká Pavel Kalina, který sbírku zhruba čtyřiceti strojů v Cabrio Gallery vlastní.
I když oficiálně otevřeno nemá, je tu velice často. V prostorách si zřídil kancelář se zázemím, ze které se na auta rád dívá - zkrátka jako v galerii. Dobřenická cihelna má příběh jako z filmu se šťastným koncem. Vlastnila ji totiž dcera Karla Loevensteina, královéhradeckého rodáka, o kterém se však v jeho rodném městě málo ví.
"Byla to jedna z nejvlivnějších osobností hospodářského a politického života první republiky, královéhradecký rodák, významný český průmyslník, který byl mezi lety 1919 až 1939 generálním ředitelem koncernu Škoda Akciová společnost, dříve plzeňské Škodovy závody. Právě on se zasadil o fúzi s automobilkou Laurin & Klement," vysvětluje. Jeho příběh popisuje kniha Život zapomenutého průmyslníka.
Když Loevensteinova dcera Karla před dvěma lety cihelnu prodávala, Pavel Kalina neváhal ani minutu. Snil o tom, že by svou sbírku aut, která měl rozprostřená v devíti garážích a také v prostorách Muzea socialistických vozů ve Velkých Hamrech u Tanvaldu, konečně zaparkoval pohromadě a zpřístupnil ji veřejnosti. A mít ji v areálu po Loevensteinovi, který má s automobilkou Škoda tolik společného, znělo jako z pohádky.
Začátky sběratelství veteránů
"Ke sbírání aut jsem přišel tak, že jsem začal sbírat Škody Felicie. A pak se přidávaly další vozy, francouzské, německé, italské, všechno youngtimery, třeba od Lancie, Fiatu, Renaultu. Zkrátka jsem měl takovou všehochuť. Až díky česko-švýcarskému novináři, sběrateli veteránů a mému kamarádovi Jiřímu Pollakovi jsem se rozhodl specializovat pouze na Škodovky. Miluju kabriolety - nebe nad hlavou se ničemu nevyrovná," rozpovídá se Pavel Kalina.
K veteránům Škoda a kabrioletům se nakonec přidaly ještě československé formule značky Metalex. Pavel Kalina také jezdí závody pro nadšence. "Mám prakticky celou evoluční řadu Metalexových formulí. Chtěl jsem tou sbírkou ukázat, jak byli Češi šikovní. A navíc svézt se ve formuli je splněný dětský sen," směje se Pavel Kalina.
Kalinovým záměrem bylo, aby vznikla ucelená sbírka poválečných kabrioletů značky Škoda, což se povedlo. První vůz v galerii je Škoda Rapid kabriolet z roku 1937 a od něj po směru hodinových ručiček stojí další otevřené vozy, které v Československu vznikly. Zelená Škoda 1102 Roadster z roku 1947, 1200 Roadster z roku 1952. Jde o repliku a zatím se nachází ve stadiu stavby, největší hvězdou automobilové galerie je pravděpodobně nádherná Škoda 440 Karosa.
Patří mezi nejhodnotnější kusy ve zhruba čtyřicetikusové sbírce. Zkompletovali ji v závodě Karosa ve Vysokém Mýtě, a to pouze v jediném kuse. Autorem designu laminátové karoserie byl respektovaný návrhář Otakar Diblík. "Mělo jít o výzkumný sportovní prototyp na testování nových technologií. Ale do sériové výroby se nikdy nedostal. Nejdříve s ním jezdil ředitel Karosy, poté auto odkoupil konstruktér Josef Nalezenec, šéf vývojové dílny. Auto pak dvacet let leželo v křoví na pardubické zahradě, než prošlo renovací," vypráví Pavel Kalina.
Část karoserie byla značně poničená, bylo potřeba vyrobit formu, ta se pak po dokončení nového laminátu nechala zničit. Model 440 Karosa je v zásadě také prvním vozem postaveným na škodovácké technice, který měl vzduchové pérování na zadní nápravě. Velkou 440 Karosu vtipně doplňuje i zmenšenina z roku 1960 - vyráběla ji Továrna dětských vozítek v Duchcově u Teplic a dochovaly se asi jen čtyři kusy, jeden stojí v Dobřenicích a na srazech veteránů se některým dětem poštěstí si do něj sednout.
Perly z muzejní sbírky
Mezi nejkrásnější škodovácké vozy nepochybně patří obě Felicie kabriolety. Pavel Kalina sbírá i prototypy a zajímavé domácí přestavby, a tak tu má jeden červený kabriolet vycházející ze značně upravené Felicie a přestavěnou Octavii kabriolet z roku 1963, kterou vyrobili v košickém Svazarmu.
Raritou je také Škoda 110 L, čtyřmístný kabriolet, která má dokonce registrační značky. Postavili ji nadšenci v Bosně a Hercegovině a zařídili individuální homologaci. Také model Škoda 130 Rapid Convertible stojí za zmínku. Do Velké Británie šly na export standardní vozy s pevnou střechou a firma na úpravy LDD je pak přestavovala na kabriolety. Vzniklo přesně 343 kusů. Sbírka kabrioletů končí Favoritem z roku 1995, který postavila firma Metalex.
Jsou tu ale i další zajímavé exponáty. Škoda 110 R coupé, Škoda 1000 MBX a mnoho sportovních speciálů, Škoda Felicia s licencí FIA, Škoda Buggy ("Je to jediný dochovaný kus ze série deseti vyrobených pro švédského zástupce Škoda Auto," říká Pavel Kalina), replika rallyového speciálu 120 S a několik vozů ze závodního poháru Freestyle.
Cabrio Gallery se otevřela v dubnu letošního roku. Škoda jen, že se jeho otevření nedočkala Karla Loevensteinová, ve věku 95 let vloni v listopadu zemřela. "O tom, že galerie vznikne, ale věděla, říkala, že se na ni těší a dá si mezi auty kafe," dodává Pavel Kalina.
Více informací o muzeu se dozvíte na stránce www.cabrio.cz a na facebookových stránkách.
