Třetí Duster nás překvapil už na jaře, kdy jsme si ho mohli na ženevském autosalonu osahat staticky. Dobrý dojem zanechal i při jízdách ve Španělsku, až domácí prostředí ale naplno ukázalo, jak moc se Dacia v posledních letech posunula. Předně je Duster možné směle zařadit mezi nejpohlednější kompaktní SUV na trhu. Pomáhá k tomu maska s novým logem bílými vložkami, na které navazují i čelní světla se stejně barevnými elementy.
Potkávací a denní světla jsou u všech Dusterů diodová, dálková ale i v nejvyšší verzi svítí vždy halogeny. Pořád je to jedno z nejlevnějších SUV na trhu, někde se tak úspory projevit musí. Vnějšímu vzhledu pomáhá i obložení spodní části karoserie materiálem Starkle, který obsahuje recyklované plasty. Duster díky tomu působí robustně, ale zároveň překvapivě stylově. Parádu nadělají i litá 18palcová kola, která jsou součástí testované výbavy Journey.
A změna zažitého vzorce pokračuje i v interiéru. Že jde o Duster, na první pohled připomíná jen obrovský nápis před spolujezdcem. Nově je vzhled svěží, moderní a celkově je palubní deska příjemně vzdušná. Může za to třeba volně stojící desetipalcová obrazovka multimediálního systému mírně natočená směrem k řidiči. Dostanete ji vždy od druhé výbavy Expression, testovaná verze Journey pak přihazuje ještě vestavěnou navigaci.
Orientace v palubním systému je jednoduchá a veskrze intuitivní, reakce jsou rychlé a potěší i bezdrátové připojení Apple CarPlay i Android Auto. K tomu má Duster i bezdrátové nabíjení chytrých telefonů a sedmipalcové digitální budíky, které jsou opět součástí od výbavy Expression výše. Displej sice neumí ukázat tolik informací jako někteří konkurenti, na druhou stranu je ale jednoduchý a to, co k jízdě beztak potřebujete nejvíce, najdete ihned.
Samozřejmě i v interiéru se projevila nutnost šetření. Ač tedy palubní deska vypadá dobře, celá je vyrobená z tvrdých plastů. To by nevadilo, třeba plasty ve dveřích ale budou rychle náchylné na poškrábání. Fajn jsou příplatkové kamery za 12 500 korun, které sice nedají dohromady 360stupňový obraz kolem vozu, ale jsou vpředu, vzadu i na bocích auta. Jejich rozlišení by ale mohlo být lepší, tím spíše, že dnes už nejde o nijak drahou položku.
V horní části zadních dveří je pro změnu vidět holý lakovaný plech, navíc s nekrytými šrouby, další nekrytý šroub je vidět v zadní loketní opěrce ve dveřích. Výplně jsou v nich mimochodem ze stejného plastu jako vpředu. Na druhou stranu je vzadu i díky nové platformě více místa než doposud, a to jak podélně, tak i v ramenou. Chodidla pohodlně zasunete pod přední sedačky a cestující mají k dispozici vzadu i dva USB-C nabíjecí porty.
Ačkoliv se boční linie oken malinko zvedá a klidně by mohla být i níže, vyloženě klaustrofobický pocit vzadu - což je problém třeba Toyoty C-HR - mít nebudete. Zavazadlový prostor pak podle motorizace pojme v základu 430 až 517 litrů. Nejnižší hodnota patří testované hybridní verzi, nejvyšší naopak přeplňované benzinové dvanáctistovce s pohonem předních kol. Ačkoliv se 430 litrů nemusí zdát moc, Duster má výhodu v pravidelném tvaru a dvojitém dnu, kam schováte nejen povinnou výbavu. Zadní opěradla se navíc díky dvojité podlaze sklápí do roviny a vytvoří prostor o objemu 1609 litrů.
Další novinkou v Dusteru je již zmíněný hybridní pohon. Jeho zástavbu umožnil fakt, že SUV stojí na platformě CMF-B, jakkoliv v její zjednodušené formě, podobně jako třeba Renault Clio nebo Captur. Nepřekvapí proto, že právě s nimi pohonné ústrojí Dacia sdílí. Jedná se tak o kombinaci benzinové šestnáctistovky a elektromotoru (v převodovce je navíc ještě startér-generátor) s celkovým systémovým výkonem 104 kW.
Celý výkon je přenášený na přední kola pomocí automatické multimódové převodovky: benzinový motor má čtyři stupně, elektrický dva stupně. Energie pro elektromotor se pak ukládá do 1,2kWh baterie, která u nedobíjecích hybridů platí za jednu z největších. A na jízdním projevu auta to je znát, protože třeba po městě se Duster často pohybuje na elektřinu. To se samozřejmě projevuje na spotřebě, která v městském provozu klesne pod pět litrů a může atakovat i 4,5litrovou hranici. SUV se navíc rozjíždí většinou na elektřinu, starty jsou tak příjemně plynulé.
Ovšem skvěle funguje hybrid, který si sám určuje, kdy pojede na elektřinu a kdy na benzin, i mimo město. Snaží se co nejvíce využívat právě elektrické energie a třeba několik desítek kilometrů na rakouské dálnici před Lincem, kde je nejvyšší rychlost i díky řadě tunelů omezená na 100 km/h, dokázal Duster takřka celý projet jen na elektrickou energii. Stačí nohu na plynovém pedálu dobře sladit s fungováním auta.
Pokud palubní počítač nelhal, tak 1130 ujetých kilometrů za dva týdny auto z více než třetiny zvládlo na elektrickou energii. Průměrná spotřeba se tak, opět podle palubního počítače, ustálila na 5,3 l/100 km, a to jsme s Dusterem vyrazili nejen do Rakouska, ale i Německa a nikde - ani v Česku - jsme se nevyhýbali dálnicím a naopak všude jsme využívali co nejvíce povolené rychlostní limity.
Hybrid tak dává trochu zapomenout na absenci naftového agregátu, u Dusteru jinak tolik oblíbeného. Plně ho, především v oblasti kroutícího momentu, nahradit nemůže, ale úsporností se mu blíží. Další výhodou hybridu je, že jako jediný má již zmíněný automat. Čtyřkolku ale mít nemůže, ta je pro změnu vyhrazena benzinové dvanáctistovce s ručním řazením.
Samozřejmě i hybridní pohon má své nevýhody. Například na dálnici při vyšším zatížení, kdy je v permanenci jen spalovací agregát, občas převodovka vytáčí motor zbytečně moc, což vede k až nepříjemnému zvukovému projevu a nárůstu spotřeby. Také akcelerace ve vyšších rychlostech na dálnici poněkud vadne a občas se stalo, že i plynovým pedálem úplně na podlaze Duster v rychlostech kolem 125 km/h zrychloval jen velmi neochotně.
Vyšší je i aerodynamický hluk od karoserie, z níž je díky hranatým tvarům dobře vidět (snad až na trochu širší přední sloupky), ale svou daň si to vybírá akustickým komfortem ve vyšších rychlostech. Navzdory 18palcovým kolům je pak ale Duster překvapivě komfortní i na větších příčných i podélných nerovnostech, díky světlé výšce přes 20 cm ho nerozhodí ani polní cesty. Stále tak má co nabídnout i myslivcům nebo lesníkům.
Dacia Duster Hybrid 140 Journey
Motor: Zážehový čtyřválec 1598 cm3 + elektromotor, pohon předních kol
Převodovka: Automatická multimódová
Výkon: 104 kW / 140 k
Točivý moment: 148 Nm
Nejvyšší rychlost: 160 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 10,1 s
Kombinovaná spotřeba: 5,0 l/100 km
Rozměry (d / š / v): 4343 / 1813 / 1656 mm
Rozvor náprav: 2657 mm
Objem zavazadlového prostoru: 430 / 1609 l
Brzděný přívěs: 750 kg
Cena: od 622 900 Kč
Základní Duster třetí generace stojí ve výbavě Essential (ani té nechybí klimatizace, zadní parkovací senzory, dálkové centrální zamykání nebo rádio) 429 900 korun s pohonem na LPG. Hybrid se nabízí od druhé výbavy Expression za nejméně 593 900 korun, v testované verzi Journey (i dobrodružněji laděné Extreme) pak stojí 622 900 korun bez příplatků. Možná si řeknete, že je to za Dacii moc, a ano, není to bájný půlmilion, za nějž se dala pořídit minulá generace s turbodieselem.
Jenže pořád je to mezi hybridními SUV v téměř plné výbavě částka takřka bezkonkurenční. Vždyť menší Captur se stejným hybridním ústrojím stojí minimálně 670 tisíc korun, o větších autech jako třeba Hyundai Tucson nemluvě.
